Rudolf II.

Rudolf II. (1576-1611) byl český a uherský král, římsko-německý císař, syn Maxmiliána II. Habsburského a Marie Habsburské. Tento vzdělaný, ale psychicky labilní panovník proslul jako mecenáš umění a věd, sběratel a ochránce alchymistů, který učinil z Prahy centrum císařské moci a jedno z nejvýznamnějších kulturních center Evropy své doby.

Historie

Rudolf II. se narodil 18. července 1552 ve Vídni. Jeho matka jako ortodoxní katolička nelibě nesla Maxmiliánovu náboženskou vlažnost, což vytvořilo napjatou rodinnou atmosféru. Roku 1563 byl spolu s mladším bratrem Arnoštem vyslán na výchovu do španělského dvora, kde získal skvělé vzdělání, ale také přemrštěnou zbožnost a uzavřenou povahu typickou pro madridský dvůr.

Po návratu do Vídně roku 1571 byl Rudolf připravován na převzetí moci. Roku 1572 byl korunován uherským králem, k české korunovaci došlo 22. září 1575 po dlouhém jednání se stavy, které měly obavy o budoucí náboženskou toleranci. Dne 1. listopadu 1575 byl zvolen římským králem a po otcově smrti 12. října 1576 se stal císařem Svaté říše římské.

Zásadním rozhodnutím bylo přenesení císařského dvora do Prahy roku 1583. Praha se stala centrem říše a přitahovala umělce, vědce a alchymisty z celé Evropy. Rudolf shromáždil největší kunstkomoru své doby, podporoval astronomy jako Tychona Brahe a Johannesa Keplera, malíře Giuseppa Arcimbolda a desítky dalších. Jeho dvůr byl střediskem pozdní renesance a manýrismu.

Císařova duševní choroba, charakterizovaná záchvaty zuřivosti střídanými letargií (manio-depresivní psychóza), se postupně zhoršovala. Od roku 1600 se stav opět zhoršoval, Rudolf omezoval styk s veřejností a uzavíral se do soukromí. Sešel z několika perspektivních sňatků, především s vlastní sestřenicí Isabelou, dcerou Filipa II.

Politická krize vyvrcholila vypuknutím války s Turky roku 1593. Válčení vyžadovalo financování vojsk a země se hospodářsky propadala. Magnát Štěpán Bočkaj (1555-1606) postupně obsadil Horní Uhry a pustošil Moravu. Vídeňskou smlouvou z 23. září 1606 bylo přenecháno Sedmihradsko a část Uher Turkům výměnou za 200 000 dukátů.

Roku 1606 začal projevovat zájem o nástupnictví Rudolfův mladší bratr Matyáš, který vyvolal uherské stavy k otevřenému odboji. Na základě Libeňského míru přenechal Rudolf II. Matyášovi Moravu a uherské a rakouské državy. Dne 9. července 1609 vydal Rudolfův majestát, který zakotvoval náboženskou svobodu v Čechách.

Tragickou tečkou Rudolfovy vlády byl vpád pasovských vojsk v únoru 1611 k udržení císařovy pozice. Po jejich porážce Rudolf abdikoval 23. května 1611 na český trůn ve prospěch Matyáše. Dne 20. ledna 1612 zemřel v Praze a byl pochován v katedrále sv. Víta jako poslední panovník trvale sídlící v českých zemích.

Mincovnictví a ekonomika

Mincovnictví Rudolfa II. se opíralo o mincovní řád jeho otce Maxmiliána II. z roku 1573. Významnou novinkou bylo zavedení malého groše od 4. února 1577 na doporučení českých stavů. Tento malý groš (MALEY GROSS) se rovnal 1/60 tolaru, měl hmotnost 1,055 gramu a ryzost 390/1000. Jako jediná drobná stříbrná mince nesla české označení hodnoty.

Za Rudolfovy vlády výrazně stoupla produkce dukátů a jejich násobků. Významní umělci císařského dvora, především Antonio Abondio, se podíleli na vysoké umělecké úrovni ražených mincí a medailí. Rudolfovy portréty na mincích patří k vrcholům renesančního medailérství. Kvalita ostatních nominálů se během celé vlády příliš neměnila.

V zemích České koruny razily mincovny Praha, Kutná Hora, Jáchymov, České Budějovice (zrušena 1611) a Vratislav. Produkce byla orientována na tolary a jejich díly pro mezinárodní obchod a dukáty jako tezaurační prostředek. Celková ražba dosahovala ročně přibližně 500 000 tolarů a 50 000 dukátů.

Zajímavosti

• Rudolf II. vlastnil největší sbírku umění své doby - přes 3000 obrazů a 2500 soch
• Jeho alchymistická laboratoř na Pražském hradě stála ročně 10 000 zlatých - více než roční produkce jedné mincovny
• Rudolfův desetidukát z roku 1609 s portrétem od Abondia patří k nejkrásnějším evropským mincím
• Císař údajně vlastnil bezoár (kámen z žaludku kozy) v hodnotě 100 000 tolarů
• Rudolf nikdy nevstoupil do kostela sv. Víta, kde byl nakonec pochován
• Jeho sbírka mincí a medailí čítala přes 6000 kusů a byla největší v Evropě