Sasko-kobursko-gothajská dynastie

Sasko-kobursko-gothajská dynastie je německý šlechtický rod, který od 19. století usedl na trůny několika evropských monarchií. Dynastie vládla nebo dosud vládne ve Velké Británii, Belgii, Portugalsku a Bulharsku. Pro numismatiku je rod významný ražbou mincí v mnoha zemích, zejména britských sovereignů za viktoriánské éry a belgických franků, které dokumentují vliv dynastie na evropské mincovnictví.

Historie

Rod pochází z ernestinské linie saských Wettinů, kteří vládli v Durynsku od středověku. Sasko-kobursko-gothajské vévodství vzniklo v roce 1826 rozdělením Sasko-kobursko-saalfeldského vévodství. Ačkoliv šlo o malé německé knížectví, dynastie dosáhla mimořádného úspěchu prostřednictvím promyšlených dynastických sňatků. Princ Leopold se stal v roce 1831 prvním belgickým králem, čímž zahájil mezinárodní vzestup rodu.

Největšího významu dosáhla dynastie sňatkem prince Alberta Sasko-kobursko-gothajského s britskou královnou Viktorií v roce 1840. Jejich syn Eduard VII. se stal v roce 1901 britským králem a zakladatelem britské linie dynastie. V roce 1917 změnil jeho syn Jiří V. kvůli protiněmeckým náladám během první světové války dynastické jméno na Windsor. Britská královská rodina však genealogicky zůstává součástí sasko-kobursko-gothajského rodu.

V Portugalsku vládla dynastie v letech 1853 až 1910 počínaje Ferdinandem II., manželem královny Marie II. Koburští králové modernizovali Portugalsko, ale dynastie padla s republikánskou revolucí. V Bulharsku usedl na trůn v roce 1887 Ferdinand I. Sasko-kobursko-gothajský. Jeho syn Boris III. a vnuk Simeon II. vládli do komunistického převratu v roce 1946. Simeon se v letech 2001 až 2005 vrátil jako demokraticky zvolený premiér.

V Belgii vládne dynastie dodnes od Leopolda I. Současný král Filip je sedmým panovníkem z koburské linie. Dynastie přežila dvě světové války, koloniální skandály v Kongu a ústavní krize. V mateřském Sasko-kobursko-gothajském vévodství vládla dynastie do roku 1918, kdy byla monarchie zrušena. Rod si zachoval významné postavení v evropské aristokracii a jeho členové zasedají v několika evropských královských domech.

Mincovnictví sasko-kobursko-gothajské dynastie

Dynastie ovlivnila mincovnictví několika zemí svými portréty a heraldickými symboly. Britské zlaté sovereigny s portrétem prince Alberta a královny Viktorie patří k nejslavnějším mincím viktoriánské éry. Belgické franky s portréty koburských králů od Leopolda I. po současného Filipa dokumentují kontinuitu dynastie. Portugalské mince koburského období nesou složitý erb kombinující saské a portugalské prvky.

V samotném Sasko-kobursko-Gothajsku razilo vévodství tolary a zlaté dukáty s vévodským portrétem a saským erbem. Kvalita těchto mincí odpovídala vysokému standardu německých států. Bulharské mince za Ferdinanda I. a Borise III. kombinovaly západní a byzantské tradice. Dynastie prosazovala moderní mincovní technologie včetně strojové ražby a jednotných standardů. Koburské mince jsou dnes ceněny pro historickou hodnotu a dokumentaci dynastického vlivu.

Zajímavosti

• Princ Albert zavedl v Británii vánoční stromek, německou tradici neznámou v Anglii
• Leopold II. Belgický vlastnil Kongo jako soukromou kolonii větší než Belgie 76krát
• Britská královna Alžběta II. byla genealogicky členkou sasko-kobursko-gothajské dynastie
• Bulharský car Boris III. byl jediný panovník, který osobně řídil vlak jako strojvůdce
• Vévodství Sasko-kobursko-Gotha mělo pouze 200 tisíc obyvatel, ale dalo Evropě čtyři královské dynastie
• Belgické 20frankové mince s Leopoldem I. byly první moderní zlaté mince ražené decimálním systémem