Šek

Šek je bankovní platební instrument a cenný papír, který opravňuje majitele k výběru určité peněžní částky z účtu výstavce. Tento písemný příkaz bance, aby vyplatila stanovenou sumu osobě uvedené na šeku nebo jeho držiteli, představuje jednu z nejstarších forem bezhotovostního platebního styku. V numismatice a notafilii jsou historické šeky vyhledávanými sběratelskými předměty dokumentujícími vývoj bankovnictví.

Historie

Počátky šekového platebního styku sahají do starověkého Říma, kde bankéři používali písemné příkazy zvané "praescriptiones" k převodu peněz mezi účty. Tyto dokumenty umožňovaly obchodníkům vyhnout se rizikům spojeným s přepravou velkého množství mincí. Podobný systém se nezávisle vyvinul v 9. století v islámském světě, kde obchodníci používali dokumenty zvané "sakk", z čehož je odvozeno i moderní slovo šek.

Moderní podoba šeku vznikla ve středověké Itálii, především v bankovních domech Benátek, Janova a Florencie během 12. a 13. století. Italští bankéři vyvinuli propracovaný systém písemných platebních příkazů, které umožňovaly obchodníkům provádět transakce bez fyzické přítomnosti peněz. Tyto dokumenty, nazývané "polizza di banco", se staly základem pro pozdější evropské šekové systémy.

Rozkvět šekového bankovnictví nastal v 17. století v Nizozemsku a Anglii. Amsterdamská burza a londýnští zlatníci začali systematicky využívat písemné platební příkazy pro své klienty. V roce 1659 vystavil Nicholas Vanacker v Londýně dokument, který je považován za nejstarší dochovaný šek v moderním slova smyslu. Anglická Banka, založená roku 1694, postupně standardizovala formu a pravidla pro vystavování šeků.

V českých zemích se šeky začaly používat v první polovině 19. století s rozvojem moderního bankovnictví. První šekové formuláře vydávala Česká spořitelna od roku 1825 a postupně je zaváděly další peněžní ústavy. Významný rozvoj šekového platebního styku nastal po založení Živnostenské banky v roce 1868, která aktivně propagovala bezhotovostní platby mezi českými podnikateli a živnostníky.

Zlatá éra šeků v Československu nastala v období první republiky, kdy se šekové účty staly běžnou součástí finančního života střední třídy. Národní banka československá vydávala standardizované šekové formuláře s ochrannými prvky proti padělání. Po roce 1948 byl šekový styk v komunistickém Československu výrazně omezen a používal se především pro mezipodnikové platby a v zahraničním obchodě.

Po roce 1989 došlo k obnovení šekového platebního styku v plném rozsahu. České banky začaly vydávat šekové knížky podle mezinárodních standardů. Vrchol používání šeků nastal v 90. letech 20. století, poté jejich význam postupně klesal s rozvojem elektronického bankovnictví. V současnosti jsou šeky v České republice používány jen výjimečně, především v mezinárodním obchodě a jako bankovní šeky pro zajištění plateb.

Technické náležitosti a druhy šeků

Šek musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, aby byl platný jako cenný papír. Patří mezi ně označení "šek" v textu listiny, bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžní částku, jméno toho, kdo má platit (šekovník - banka), údaj místa, kde má být placeno, datum a místo vystavení, a podpis výstavce. Absence kterékoliv z těchto náležitostí činí dokument neplatným jako šek.

Rozlišujeme několik základních druhů šeků podle způsobu vystavení. Šek na řad je vystaven na jméno konkrétní osoby s doložkou "na řad" a lze jej převádět indosamentem. Šek na doručitele je splatný tomu, kdo jej předloží k proplacení. Rektašek obsahuje doložku "nikoliv na řad" a nelze jej převádět rubopisem. Zvláštním typem je bankovní šek, který vystavuje sama banka na jinou banku nebo svou pobočku.

Ochrana proti padělání šeků zahrnuje různé bezpečnostní prvky. Moderní šeky obsahují vodoznak, ochranná vlákna, mikrotext, speciální barvy reagující na chemické látky a holografické prvky. Číslování šeků umožňuje jejich evidenci a kontrolu. Podpis výstavce musí odpovídat podpisovému vzoru uloženému v bance.

Lhůty pro předložení šeku k proplacení jsou zákonem přesně stanoveny. Tuzemský šek musí být předložen do osmi dnů, šek vystavený v jiném státě téhož kontinentu do dvaceti dnů a šek z jiného kontinentu do sedmdesáti dnů od vystavení.

Zajímavosti

• Největší šek v historii vystavila v roce 2008 indická vláda na částku 16 miliard rupií při vypořádání daňového sporu
• V USA se dodnes každoročně zpracuje přes 14 miliard šeků, zatímco v České republice jen několik desítek tisíc
• Nejstarší dochovaný český šek pochází z roku 1847 a byl vystaven Pražskou spořitelnou
• Cestovní šeky vynalezla společnost American Express v roce 1891 jako bezpečnou alternativu hotovosti pro cestovatele
• Padělání šeků bylo ve středověku trestáno useknutím ruky, v novověku často trestem smrti
• Rekordní sbírka historických šeků čítá přes 100 000 kusů a patří americkému sběrateli z Texasu