Spintrie

Spintrie jsou antické bronzové žetony z období římského císařství, vyznačující se erotickými výjevy na lícní straně a čísly nebo portréty na straně rubní. Tyto záhadné předměty z 1. století našeho letopočtu dodnes vzbuzují diskuze numismatiků o jejich skutečném účelu, přičemž nejrozšířenější teorie je spojuje s platidlem v nevěstincích nebo vstupenkami do lázní.

Historie

Spintrie se objevily v prvním století našeho letopočtu, především během vlády císařů z dynastie Juliů-Claudiů. Nejvíce exemplářů pochází z období vlády Tiberia, který vládl v letech 14 až 37 našeho letopočtu. Název spintrie pochází z latinského výrazu pro pasivního účastníka homosexuálního styku, což naznačuje spojení těchto žetonů s prostitucí. Suetonius ve svých Životopisech dvanácti císařů používá tento termín při popisu Tiberiových údajných sexuálních výstřelků na Capri.

Archeologické nálezy spintrií pocházejí především z Pompejí, Herkulanea a Říma. Největší koncentrace byla objevena v oblastech spojených s veřejnými lázněmi a zábavními čtvrtěmi. V Pompejích byly nalezeny v blízkosti proslulého nevěstince, ale také v soukromých domech a obchodech. Výbuch Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu zakonzervoval mnoho spintrií v původním kontextu jejich používání, což poskytlo cenné informace archeologům.

Výroba spintrií byla pravděpodobně centralizována v Římě, ačkoli některé exempláře mohly být raženy i v provinciích. Kvalita ražby se výrazně liší - od pečlivě propracovaných výjevů po hrubé a schematické zobrazení. Bronz byl zvolen záměrně jako levný kov, což naznačuje, že spintrie nebyly určeny k dlouhodobému uchovávání hodnoty. Razidla pro spintrie vytvářeli specializovaní rytci, kteří museli zvládnout složitou kompozici erotických scén v omezeném prostoru žetonu.

Rozkvět spintrií skončil koncem 1. století našeho letopočtu. Za vlády Flaviovců a později Antoninů se tyto žetony přestaly vyrábět. Důvody zániku nejsou jasné - mohlo jít o změnu společenských norem, administrativní reformy nebo jednoduše zánik původního účelu těchto předmětů. Některé spintrie byly nalezeny v pokladech spolu s běžnými mincemi, což naznačuje, že mohly mít určitou směnnou hodnotu i po ukončení jejich primárního použití.

Ve středověku a raném novověku byly spintrie považovány za ďábelské amulety nebo pohanské kletby. Mnoho exemplářů bylo zničeno z náboženských důvodů. Renesanční sběratelé antických mincí spintrie často skrývali nebo je uchovávali v tajných přihrádkách svých kabinetů. Teprve osvícenství přineslo vědecký zájem o tyto artefakty jako historické prameny ke studiu římské sexuality a společnosti.

První vědecká studie spintrií byla publikována v roce 1786 francouzským numismatikem Théodorem-Edme Mionnetem. Od 19. století se spintrie staly vyhledávanými sběratelskými předměty, což vedlo k rozsáhlému padělání. Viktoriánští sběratelé je označovali eufemisticky jako "žetony do lázní" nebo používali latinské opisné termíny. Moderní numismatika studuje spintrie jako důležitý pramen k poznání římské každodennosti, ekonomiky zábavy a sexuálních praktik.

Popis, ikonografie a teorie použití

Spintrie mají průměr 20 až 23 milimetrů a váží 4 až 7 gramů. Na lícní straně zobrazují erotické scény s jedním až třemi účastníky v různých pozicích. Katalogizováno bylo přes 40 různých sexuálních výjevů, od heterosexuálních přes homosexuální až po skupinové akty. Zobrazení jsou naturalistická, ale stylizovaná podle dobových uměleckých konvencí. Rubní strana nese římské číslice od I do XVI, někdy doplněné o písmena nebo symboly.

Nejrozšířenější teorie považuje spintrie za platidlo v nevěstincích. Číslice mohly označovat cenu služby, číslo pokoje nebo konkrétní sexuální praktiku. Použití žetonů místo mincí mělo praktické důvody - cizinci neznalí latiny mohli ukázat obrázek požadované služby, žetony chránily před krádežemi a umožňovaly provozovatelům kontrolovat tržby. Některé nevěstince měly vlastní systém žetonů jako moderní kasina.

Alternativní teorie spojuje spintrie se vstupem do veřejných lázní nebo jako hrací žetony v hazardních hrách. Mohly také sloužit jako vstupenky na gladiátorské hry s erotickou tematikou nebo jako účastnické známky uzavřených erotických klubů. Některé spintrie s portréty císařů mohly být satirickými pamflety namířenými proti vládcům známým sexuálními skandály.

Zajímavosti

• Největší známá sbírka spintrií čítá 105 kusů a je uložena v Britském muzeu v Londýně
• Cena originální spintrie na sběratelském trhu se pohybuje od 500 do 5000 eur podle kvality a vzácnosti motivu
• V roce 2012 byly v Londýně zabaveny padělky spintrií vyráběné v Bulharsku a prodávané jako originály
• Některé spintrie zobrazují akrobatické pozice, které moderní sexuologové považují za anatomicky nemožné
• Vatikánská sbírka obsahuje přes 50 spintrií, které jsou uloženy v uzavřeném depozitáři přístupném pouze badatelům
• Pompejské fresky v nevěstinci zobrazují podobné scény jako spintrie, což podporuje teorii o jejich použití