Stuartovci
Stuartovci byli královskou dynastií, která vládla Skotsku (1371–1714), Anglii a Irsku (1603–1649, 1660–1714) a později sjednocenému Britskému království (1707–1714). Z numismatického hlediska patří mezi nejvýznamnější britské dynastie, neboť za jejich vlády došlo k několika zásadním měnovým reformám včetně zavedení strojní ražby mincí a vydání prvních oficiálních britských zlatých guinejí. Jejich mincovnictví prošlo dramatickým vývojem od ručně ražených mincí raného 17. století přes mince občanské války až po sofistikované ražby porestauraačního období, které položily základy moderního britského mincovního systému.
Historie
Stuartovci byli původně skotskou dynastií, která odvozovala svůj původ od Waltera Fitzalana, správce skotského královského dvora v 12. století (odtud název Stuart – steward, správce). Na anglický trůn nastoupili v roce 1603, kdy Jakub VI. Skotský (syn Marie Stuartovny) zdědil anglickou korunu po smrti Alžběty I. jako Jakub I. Anglický, čímž došlo k personální unii obou království. Jejich vláda byla poznamenána napětím mezi královskou mocí a parlamentem, náboženskými konflikty a občanskou válkou, která vedla k popravě Karla I. v roce 1649 a vzniku republiky. Po období Cromwellova protektorátu došlo v roce 1660 k restauraci monarchie a na trůn nastoupil Karel II. Stuartovská dynastie vládla do roku 1714, kdy po smrti královny Anny nastoupila hannoverská dynastie. Nejvýznamnějšími panovníky byli Jakub I. (1603–1625), Karel I. (1625–1649), Karel II. (1660–1685), Jakub II. (1685–1688) a Marie II. s Vilémem III. Oranžským (1689–1702) a Anna (1702–1714). Období jejich vlády bylo charakterizováno zásadními změnami v britské společnosti, politice a ekonomice, včetně založení Bank of England (1694) a sjednocení Anglie a Skotska (1707).
Mincovnictví za Stuartovců prošlo několika významnými reformami a změnami. Jakub I. pokračoval v tudorovském systému založeném na stříbrných a zlatých mincích, ale rozšířil jej o nové nominály a změnil design, aby odrážel jeho dvojí vládu ve Skotsku a Anglii – proto se na mincích objevuje titul REX MAGNAE BRITANNIAE (král Velké Británie). Za Karla I. vznikla řada nouzových mincí během občanské války, kdy obě strany konfliktu (rojalisté i parlamentaristé) razily vlastní mince, často v provizorních mincovnách. Po restauraci monarchie v roce 1660 provedl Karel II. zásadní měnovou reformu – zavedl strojní ražbu (mechanické lisy nahradily ruční ražbu), která dramaticky zlepšila kvalitu a vzhled mincí, standardizoval hmotnost a ryzost a v roce 1663 zavedl novou zlatou minci guineu (pojmenovanou podle afrického zlata, z něhož byla původně ražena). Za vlády Viléma III. a Marie II. došlo k velké rekoinage (přeražbě) v roce 1696, která měla řešit problém ořezávání stříbrných mincí, a za královny Anny došlo k dalšímu sjednocení anglického a skotského měnového systému po Unii v roce 1707.
Design stuartovských mincí odráží měnící se politickou situaci a technologický vývoj. Na aversu (líci) byl obvykle zobrazen panovník – zpočátku ve stylizované podobě typické pro pozdně renesanční období, později, zejména po zavedení strojní ražby, stále realističtější a detailnější portréty. Opis obvykle obsahoval jméno panovníka a jeho tituly v latině, například CAROLUS II DEI GRATIA (Karel II., z Boží milosti). Na reversu (rubu) byl nejčastěji královský znak, který se postupně vyvíjel, aby zahrnoval heraldické symboly Anglie, Skotska, Francie (na kterou si angličtí králové činili nárok) a Irska. Další běžné motivy byly kříže, koruny a od konce 17. století také zobrazení Británie jako sedící ženské postavy s oštěpem a štítem, motiv, který přetrvává na britských mincích dodnes. Mince byly raženy především v Tower Mint v Londýně, ale během občanské války vznikly dočasné mincovny v mnoha městech, například v Oxfordu, Bristolu a Yorku. Po restauraci monarchie byla otevřena malá mincovna v Edinburghu pro skotské mince a za Viléma III. vznikla modernější mincovna v Tower Hill v Londýně, která nahradila starou Tower Mint.
Význam pro investory a sběratele
Mince stuartovského období patří mezi vysoce ceněné sběratelské předměty britské numismatiky. Pro sběratele jsou atraktivní díky své historické důležitosti, umělecké kvalitě (zejména u porestauraačních ražeb) a široké škále typů a nominálů. Obzvláště ceněné jsou zlaté guineje Karla II. a jeho nástupců, které jsou považovány za jedny z nejkrásnějších britských mincí, a nouzové mince z období občanské války, které mají jedinečnou historickou hodnotu. Pro investory mohou stuartovské mince představovat zajímavou příležitost – zlaté ražby kombinují numismatickou hodnotu s obsahem drahého kovu a stálým zájmem britských i mezinárodních sběratelů. Zvláštní sběratelskou hodnotu mají mince spojené s klíčovými historickými událostmi, jako je poprava Karla I., restaurace monarchie, Slavná revoluce (svržení Jakuba II.) nebo Unie Anglie a Skotska, které jsou významnými mezníky v britských dějinách.
Příklady
Nejvýznamnější mince ražené za vlády Stuartovců:
- Guinea – zlatá mince zavedená Karlem II. v roce 1663, základní zlatá mince britského systému
- Crown (koruna) – velká stříbrná mince s portrétem panovníka a královským znakem
- Obsidiální mince – nouzové mince ražené během občanské války často z netradiční kovoví nádobí nebo ozdob
- Halfcrown – menší stříbrná mince v hodnotě poloviny koruny
- Shilling – základní stříbrná mince každodenního oběhu
Zajímavosti
- Během občanské války byly některé mince Karla I. raženy ze stříbrného nádobí a liturgických předmětů darovaných roajalistickou šlechtou a duchovenstvem na podporu královské věci. Tyto mince často nesou nápis "REL" (religione - "pro náboženství") nebo "OX" (označující mincovnu v Oxfordu).
- Guinea, ačkoliv zamýšlená jako dvacetišilinková mince, kolísala v hodnotě podle pohybu cen zlata a stříbra a nakonec se ustálila na 21 šilincích. Tato zvláštní částka přetrvala v britské kultuře dlouho po decimalizaci – například honoráře profesionálů jako lékaři a právníci byly tradičně udávány v guinejích až do konce 20. století.
- Oliver Cromwell, ačkoli byl odpůrcem monarchie, nechal razit mince se svým portrétem v královském stylu během období republikánského Protektorátu (1653–1658), což bylo vnímáno jeho kritiky jako projev monarchistických ambicí.
- Jednou z nejvýznamnějších osobností spojenou s mincovnictvím stuartovského období byl Isaac Newton, který byl jmenován správcem královské mincovny v roce 1696 a provedl důležité reformy a opatření proti padělatelům. Newton zastával tuto funkci až do své smrti v roce 1727, tedy i v post-stuartovském období.