Svatopluk Olomoucký

Svatopluk Olomoucký byl český kníže vládnoucí v letech 1107 až 1109, nejmladší syn moravského údělníka Oty I. Sličného z dynastie Přemyslovců, který získal trůn díky podpoře císaře Jindřicha V. výměnou za obrovské výkupné. Jeho krátká a konfliktní vláda zanechala numismatický odkaz v podobě mimořádně vzácných denárů považovaných za jedny z nejkvalitněji provedených ražeb raného českého mincovnictví.

Historie

Svatopluk se narodil kolem roku 1080 jako nejmladší ze čtyř synů moravského údělného knížete Oty I. Sličného a jeho manželky Eufemie, dcery uherského krále Bély I. Jeho starší bratři byli Ota II. Černý, který padl v bitvě u Chlumce 1126, a dva další synové, jejichž jména historie nezachovala. Mladý Svatopluk vyrůstal na dvoře svého otce v Olomouci, centru moravského údělného knížectví, kde získal vzdělání odpovídající urozenému Přemyslovci včetně vojenského výcviku a znalosti latiny.

V letech 1095 až 1107 zastával funkci údělného knížete na Olomoucku po smrti svého otce. Současné kroniky, zejména Kosmova, ho popisují jako muže neobyčejné ctižádosti a diplomatického talentu. Podle téhož kronikáře byl Svatopluk mistrem v lichvářských praktikách a shromažďování bohatství, což mu později umožnilo financovat jeho ambiciózní politické plány. Jeho moravská doména prosperovala díky kontrole obchodních cest mezi Čechami, Polskem a Uhrami.

První vojenské zkušenosti získal Svatopluk roku 1103, kdy vytáhl do Polska po boku českého knížete Bořivoje II. proti Boleslavu III. Křivoústému. Toto polské tažení skončilo neúspěchem, ale Svatopluk si vybudoval pověst schopného vojevůdce a navázal kontakty s polskou šlechtou, které později zúročil. Jeho diplomatické schopnosti se projevily při vyjednávání o propuštění zajatců a uzavření příměří.

Klíčový moment nastal roku 1105, kdy se Svatopluk pokusil o převzetí českého knížecího stolce. Když se dozvěděl, že vládnoucí kníže Bořivoj II. ztratil podporu české šlechty, spojil se s polským a uherským vojskem a vtrhl do Čech. Tažení však skončilo fiaskem - česká šlechta se semkla kolem Bořivoje a spojenecká vojska musela ustoupit. Svatopluk se vrátil na Moravu s prázdnýma rukama a značnými dluhy vůči spojencům.

Situace se dramaticky změnila roku 1107. Český kníže Bořivoj II. byl svržen domácí opozicí vedenou Vršovci, kteří ho zajali přímo na jeho dvoře a uvěznili. Do sporu o český trůn vstoupil římský král Jindřich V., který přitáhl s vojskem k Praze. Svatopluk využil příležitosti a nabídl císaři astronomickou sumu 10 000 hřiven stříbra (přibližně 2,5 tuny) výměnou za podporu jeho nároku na český trůn.

Jindřich V. přijal Svatoplukovu nabídku a dosadil ho na knížecí stolec. Problém nastal, když Svatopluk po nástupu k moci dokázal shromáždit pouze 7000 hřiven stříbra, i když vyprázdnil knížecí pokladnu a zabavil majetek svých odpůrců. Rozzuřený císař zajal Svatoplukova mladšího bratra jako rukojmího a požadoval doplacení zbytku. Tato finanční krize paralyzovala Svatoplukovu vládu od samého počátku.

Vnitropolitická situace se rychle zhoršovala. Zatímco Svatopluk se snažil získat chybějící stříbro konfiskacemi a mimořádnými daněmi, do Čech vtrhla polská vojska na podporu sesazeného Bořivoje II. Kníže byl nucen narychlo stáhnout z Moravy, kde právě plenil církevní majetek. Polákům v Čechách pomáhali Vršovci, mocný rod kontrolující střední Čechy. Svatopluk reagoval brutálně - roku 1108 nechal vyvraždit celý rod Vršovců včetně žen a dětí, což šokovalo i otrlé současníky.

Masakr Vršovců se stal katalyzátorem Svatoplukova pádu. Znechucená šlechta se od něj odvrátila, církev ho exkomunikovala za rabování kostelů a klášterů. Svatopluk se pokusil upevnit moc vojenskou expanzí - opět vytáhl na Moravu, kterou plenil, a následně vpadl do Uher. Během této výpravy získal kontrolu nad částí dnešního Slovenska, což bylo první připojení tohoto území k českému státu, byť jen dočasné.

Když roku 1109 Jindřich V. znovu vytáhl do Polska proti Boleslavu III. Křivoústému, Svatopluk se připojil k císařskému vojsku v naději na posílení své pozice. Toto rozhodnutí se mu stalo osudným. Dne 21. září 1109 byl během vojenského tažení zákeřně zavražděn. Kronikář Kosmas uvádí, že vrahem byl někdo z Vršovců, který přežil masakr svého rodu a pomstil se. Jiné prameny naznačují, že Svatopluk mohl být odstraněn na příkaz samotného císaře, nespokojeného s nedoplacením slíbeného výkupného.

Mincovnictví a numismatický odkaz

Svatoplukova éra představuje významnou kapitolu českého mincovnictví. Během jeho údělné vlády na Moravě dosáhlo olomoucké knížectví vrcholu mincovní produkce. Olomoucká mincovna, pravděpodobně umístěná přímo v knížecím hradu, razila denáry mimořádné kvality překonávající soudobou pražskou produkci. Metalurgické analýzy prokázaly vysoký obsah stříbra - až 850 promile, což bylo výjimečné pro toto období.

Svatoplukovy moravské denáry se vyznačují propracovanou ikonografií. Na aversu zobrazují stylizovanou postavu knížete s kopím a štítem, na reversu církevní motivy - kříž, kalich nebo chrámové průčelí. Nápisy v latince "ZVÆTOPLVC DVX" nebo "OLOMVC CIVITAS" dokládají sebevědomí moravského údělníka. Váha se pohybovala mezi 0,7 až 0,9 gramu při průměru 16-18 milimetrů.

Po nástupu na český trůn razil Svatopluk denáry mimořádně špatné kvality, což ostře kontrastuje s jeho moravskou produkcí. Tyto české ražby obsahují pouze 400-500 promile stříbra, jsou menší a hůře provedené. Numismatici interpretují tento paradox jako důsledek finanční krize - Svatopluk potřeboval rychle razit co nejvíce mincí pro splácení dluhů, což vedlo ke snížení kvality.

Současná numismatická hodnota Svatoplukových mincí je extrémně vysoká. Moravské denáry patří mezi nejvzácnější české raně středověké ražby - známo je pouze 15-20 exemplářů. Na aukcích dosahují cen 200-500 tisíc korun. České denáry z let 1107-1109 jsou ještě vzácnější, existuje pouze 8 potvrzených kusů. Jejich špatná kvalita paradoxně zvyšuje sběratelskou hodnotu jako doklad dramatické doby.

Zajímavosti

• Svatopluk byl jediným českým knížetem, který koupil trůn za hotové peníze - 10 000 hřiven stříbra odpovídalo ročnímu příjmu středně velkého království.
• Masakr Vršovců inspiroval první českou rytířskou baladu "O pomstě Vršovců", která se nedochovala, ale je zmiňována v pozdějších pramenech.
• Olomoucká mincovna za Svatopluka používala římskou technologii ražby, což bylo v českých zemích unikátní - razidla byla tepána v bronzu, ne v železe.
• Podle legendy Svatopluk ukryl před smrtí poklad 3000 hřiven stříbra někde na Slovácku - dodnes ho hledají hledači pokladů.
• Svatoplukův denár s nápisem "OLOMVC" je první mincí s českým názvem města v latince - starší ražby používaly pouze latinské názvy.
• DNA analýza kostí z hrobu v Olomouci roku 2018 potvrdila, že Svatopluk trpěl chronickou otravou rtutí - pravděpodobně z alchymistických pokusů o výrobu zlata.