Eufemie
Eufemie († 1111) byla uherská princezna z rodu Arpádovců a manželka knížete Oty I. Olomouckého zvaného Sličný. Po jeho smrti spravovala olomoucký úděl za své syny do roku 1095. S jejím jménem a jménem syna Svatopluka jsou známy dva unikátní typy moravských denárů.
| Totožnost | uherská princezna z rodu Arpádovců, olomoucká kněžna |
|---|---|
| Manžel | Ota I. Olomoucký zvaný Sličný, olomoucký kníže 1061–1087 |
| Synové | Svatopluk Olomoucký, Ota II. Olomoucký zvaný Černý |
| Správa olomouckého údělu | po smrti manžela, do roku 1095 |
| Fundace | klášter Hradisko u Olomouce, 1078 (s manželem) |
| Úmrtí | 2. dubna 1111 |
| Denáry | dva unikátní typy malého střížku (Cach 379 a 380) |
Historie
Eufemie pocházela z uherského královského rodu Arpádovců. Za jejího otce se nejčastěji považuje uherský král Béla I., podle jiných názorů Ondřej I. Provdala se za Otu I. Olomouckého, syna knížete Břetislava I. a údělného knížete na Olomoucku. Sňatek spojil olomouckou větev Přemyslovců s uherským královským dvorem.
Spolu s manželem založila benediktinský klášter Hradisko u Olomouce, vysvěcený 3. února 1078. Z manželství vzešli synové Svatopluk Olomoucký, pozdější český kníže, a Ota II. Olomoucký zvaný Černý.
Po smrti Oty I. roku 1087 vyhnal český král Vratislav II. Eufemii i s oběma syny z Olomouce. Útočiště našla u švagra Konráda I. Brněnského, bratra zesnulého manžela. Když se Konrád roku 1092 stal českým knížetem, uvedl oba synovce zpět do Olomouce a Eufemie úděl spravovala do roku 1095. Později se přidala na stranu knížete Břetislava II., který nastoupil po krátké Konrádově vládě.
Eufemie zemřela 2. dubna 1111. Pohřbena byla vedle manžela v klášteře Hradisko; jejich ostatky byly nalezeny roku 2018 v kostele svatého Štěpána v areálu kláštera.
Eufemie a denáry s jejím jménem
Se jménem Eufemie jsou známy dva unikátní typy denárů malého střížku, vedené v Cachově katalogu pod čísly 379 a 380. Jejich opisy zní ZVATOPVLC / EVFEMIA a ZVATOPVLC DVX / EVFEMIA . OTTO. Vedle matky tedy jmenují syna Svatopluka a na druhém typu i Otu.
Jméno kněžny vedle jména knížete je na raně středověkých českých a moravských denárech výjimečné. Spojení matky a syna v opisu se vykládá tak, že šlo o regentské ražby z doby, kdy Eufemie spravovala úděl za své syny.
