Eufemie

Eufemie († 1111) byla uherská princezna z rodu Arpádovců a manželka knížete Oty I. Olomouckého zvaného Sličný. Po jeho smrti spravovala olomoucký úděl za své syny do roku 1095. S jejím jménem a jménem syna Svatopluka jsou známy dva unikátní typy moravských denárů.

Totožnost uherská princezna z rodu Arpádovců, olomoucká kněžna
Manžel Ota I. Olomoucký zvaný Sličný, olomoucký kníže 1061–1087
Synové Svatopluk Olomoucký, Ota II. Olomoucký zvaný Černý
Správa olomouckého údělu po smrti manžela, do roku 1095
Fundace klášter Hradisko u Olomouce, 1078 (s manželem)
Úmrtí 2. dubna 1111
Denáry dva unikátní typy malého střížku (Cach 379 a 380)

Historie

Eufemie pocházela z uherského královského rodu Arpádovců. Za jejího otce se nejčastěji považuje uherský král Béla I., podle jiných názorů Ondřej I. Provdala se za Otu I. Olomouckého, syna knížete Břetislava I. a údělného knížete na Olomoucku. Sňatek spojil olomouckou větev Přemyslovců s uherským královským dvorem.

Spolu s manželem založila benediktinský klášter Hradisko u Olomouce, vysvěcený 3. února 1078. Z manželství vzešli synové Svatopluk Olomoucký, pozdější český kníže, a Ota II. Olomoucký zvaný Černý.

Po smrti Oty I. roku 1087 vyhnal český král Vratislav II. Eufemii i s oběma syny z Olomouce. Útočiště našla u švagra Konráda I. Brněnského, bratra zesnulého manžela. Když se Konrád roku 1092 stal českým knížetem, uvedl oba synovce zpět do Olomouce a Eufemie úděl spravovala do roku 1095. Později se přidala na stranu knížete Břetislava II., který nastoupil po krátké Konrádově vládě.

Eufemie zemřela 2. dubna 1111. Pohřbena byla vedle manžela v klášteře Hradisko; jejich ostatky byly nalezeny roku 2018 v kostele svatého Štěpána v areálu kláštera.

Eufemie a denáry s jejím jménem

Se jménem Eufemie jsou známy dva unikátní typy denárů malého střížku, vedené v Cachově katalogu pod čísly 379 a 380. Jejich opisy zní ZVATOPVLC / EVFEMIA a ZVATOPVLC DVX / EVFEMIA . OTTO. Vedle matky tedy jmenují syna Svatopluka a na druhém typu i Otu.

Jméno kněžny vedle jména knížete je na raně středověkých českých a moravských denárech výjimečné. Spojení matky a syna v opisu se vykládá tak, že šlo o regentské ražby z doby, kdy Eufemie spravovala úděl za své syny.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet