Svatováclavský dukát

Svatováclavský československý dukát byl nejznámější zlatou mincí první Československé republiky, raženou v letech 1923 až 1939. Tato prestižní ražba obsahovala 3,49 gramu zlata o ryzosti 986,5/1000 a navazovala na dlouhou tradici středoevropských dukátů. Mince se stala symbolem hospodářské stability mladého státu a dodnes patří mezi nejvyhledávanější sběratelské předměty československé numismatiky.

Historie

Vznik svatováclavského dukátu úzce souvisel s potřebou nového československého státu vytvořit vlastní prestižní zlatou minci, která by nahradila rakousko-uherské dukáty a posílila mezinárodní prestiž republiky. První návrhy na ražbu zlatých mincí se objevily již v roce 1920, kdy ministr financí Alois Rašín prosazoval zavedení stabilní měny kryté zlatem. Realizace projektu však přišla až po měnové reformě a stabilizaci československé koruny.

Ražba svatováclavských dukátů oficiálně začala v roce 1923 v kremnické mincovně, která měla s výrobou zlatých mincí bohaté zkušenosti z období Rakouska-Uherska. Výtvarný návrh mince vytvořil přední český medailér Jaroslav Horejc, který se inspiroval historickými českými ražbami a symbolikou svatého Václava jako věčného patrona české země. Jeho pojetí svatováclavské postavy vycházelo z gotických vyobrazení, ale bylo zpracováno moderním výtvarným jazykem dvacátých let.

Mince se razila každoročně až do okupace v roce 1939, přičemž jednotlivé ročníky měly různé náklady podle ekonomické situace a poptávky. Nejvyšší náklady byly dosaženy v letech hospodářské konjunktury mezi roky 1928 až 1930, kdy se dukáty používaly nejen jako investiční instrument, ale také jako prestižní dary při diplomatických jednáních. Naopak v období hospodářské krize třicátých let náklady výrazně poklesly.

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 byla ražba ukončena a razidla byla zničena nebo ukryta. Část zásob dukátů byla zkonfiskována nacistickými úřady, mnoho kusů však zůstalo v soukromých sbírkách nebo bylo ukryto. Po druhé světové válce se krátce uvažovalo o obnovení ražby, ale komunistický převrat v roce 1948 tyto plány definitivně ukončil. Svatováclavský dukát se tak stal symbolem první republiky a její ekonomické samostatnosti.

V období socialismu byly tyto mince považovány za nežádoucí symbol kapitalistické minulosti a jejich držení bylo často problematické. Přesto si mnoho rodin dukáty uchovalo jako rodinné dědictví nebo investici do budoucnosti. Po roce 1989 zájem o svatováclavské dukáty prudce vzrostl a staly se jednou z nejžádanějších československých numismatických památek.

Technické parametry a výtvarné zpracování

Svatováclavský dukát měl přesně stanovené parametry odpovídající mezinárodním standardům dukátových ražeb. Hmotnost mince činila 3,49 gramu při ryzosti 986,5/1000, což představovalo 3,442 gramu čistého zlata. Průměr mince byl 19,75 milimetru a síla přibližně 0,7 milimetru. Tyto rozměry byly záměrně zvoleny tak, aby odpovídaly tradičním evropským dukátům a mince byla akceptovatelná v mezinárodním obchodě.

Lícní strana zobrazuje postavu svatého Václava v plné zbroji s praporcem a štítem s orlicí, stojícího čelně. Kolem postavy je kruhový nápis SVATÝ VÁCLAVE, v dolní části pak letopočet ražby. Rubová strana nese velký státní znak Československé republiky s českým lvem, moravskou orlicí, slezskou orlicí, slovenským dvojkřížem, podkarpatským medvědem a půleným štítkem Těšínska a Opavska. Pod znakem je umístěn nápis DUKÁT ČESKOSLOVENSKÝ.

Kvalita ražby byla mimořádně vysoká, což dokládá preciznost kremnické mincovny. Mince se razily v běžné kvalitě pro obchodní účely i ve špičkové kvalitě pro sběratele. Reliéf byl dostatečně hluboký, aby vynikly všechny detaily výtvarného zpracování, zároveň však přiměřený pro praktické používání mincí.

Každý ročník měl mírné odchylky v detailech ražby, které dnes numismatici pečlivě katalogizují. Existují také vzácné varianty s drobnými chybami ražby nebo odlišnostmi, které významně zvyšují sběratelskou hodnotu konkrétních kusů.

Zajímavosti

• Nejcennějším ročníkem je dukát z roku 1939, kterého bylo vyraženo pouze několik set kusů těsně před německou okupací
• V roce 1929 byly raženy také dvojdukáty a desetidukáty pro zvláštní příležitosti, tyto mince patří dnes k největším numismatickým raritám
• Svatováclavské dukáty sloužily jako neoficiální platidlo při útěcích z Československa v letech 1938-1939 a 1948
• Komunistický režim v padesátých letech nařídil povinné odevzdání všech zlatých mincí, mnoho dukátů bylo tehdy roztaveno
• Padělky svatováclavských dukátů se začaly objevovat již ve třicátých letech, nejčastěji pocházely z Maďarska a Rakouska
• Prezident Masaryk osobně daroval svatováclavské dukáty významným zahraničním návštěvníkům jako reprezentativní dar