Trojská libra

Trojská (troyská) libra je historická jednotka hmotnosti z trojského (troy) váhového systému používaného pro drahé kovy. V klasickém vyjádření odpovídá 12 trojským uncím a dnes se převádí na 373,2417216 g.

Historie

Trojské váhy jsou spojené především s obchodem s drahými kovy, kde byla potřeba přesnější a dlouhodobě stabilní soustava než u běžných tržních vah. Název „trojský“ se tradičně vykládá jako odkaz na středověké obchodní prostředí v západní Evropě, kde se různé váhové soustavy šířily spolu s dálkovým obchodem a finančními centry. Trojský systém se postupně prosadil jako praktický standard pro zlato a stříbro, protože umožňoval jasné dělení a byl dobře použitelný v mincovnictví i ve velkoobchodu.

V anglickém prostředí se trojská soustava pevně uchytila u drahých kovů a souvisejících komodit, zatímco pro běžné zboží se používal jiný váhový systém. Tím se vytvořilo důležité rozlišení: „běžná libra“ pro každodenní obchod a „trojská libra“ pro hodnotné kovy. Pro mincovny a bankéře bylo zásadní, že se s drahým kovem pracovalo jako s materiálem, jehož ryzost a hmotnost musí být přesně kontrolovatelná. Trojská libra tak patřila k praktickým nástrojům, které umožnily standardizovat výpočty při tavení, dělení kovu na střížky a při účetnictví spojeném s ražbou.

V numismatice má trojská libra význam zejména jako „zázemí“ pro počítání hmotností drahých kovů. I když mincovní řády často pracují s místními librami a markami (například kolínskou markou), trojský systém se stal mezinárodně srozumitelným zejména v novověku a v moderním obchodě se zlatem a stříbrem. Dnes je trojská libra už spíše historický pojem, protože v praxi se nejčastěji používá trojská unce (troy ounce) jako základní jednotka pro kotace drahých kovů.

Složení, převody a použití

Trojská libra se skládá z 12 trojských uncí. Jedna trojská unce má 31,1034768 g, takže trojská libra vychází na 373,2417216 g. Tento systém je odlišný od běžné (avoirdupois) libry, která se používá pro většinu zboží a má 16 uncí a celkovou hmotnost 453,59237 g. Právě záměna těchto dvou „liber“ patří k nejčastějším omylům při práci s historickými údaji.

V praxi se trojská libra objevuje hlavně v historických textech, v popisech starších váhových soustav a v odborných diskusích o drahých kovech. Pro investiční trh je však klíčová trojská unce: většina světových cen zlata a stříbra je uváděna za 1 oz t (trojskou unci). Při popisu slitků a investičních mincí je proto dobré vždy uvádět, zda jde o trojské jednotky, nebo o metrické gramy, aby nedošlo k chybnému přepočtu a nesprávnému porovnání hmotností.