Trojská libra

Trojská libra je tradiční váhová jednotka pro drahé kovy a drahokamy odpovídající přesně 12 trojským uncím neboli 373,2417216 gramům. Tento starobylý systém vážení, pojmenovaný podle francouzského města Troyes, zůstává dodnes mezinárodním standardem pro obchodování se zlatem, stříbrem a platinou na světových burzách. V numismatice představuje trojská libra základní jednotku pro vážení investičních slitků a mincí z drahých kovů.

Historie

Původ trojské libry sahá do středověké Francie, konkrétně do města Troyes v Champagni, které bylo od 12. století centrem významných evropských trhů. Na těchto trzích se scházeli obchodníci z celé Evropy a potřebovali jednotný systém vážení pro obchodování s drahými kovy a luxusním zbožím. Městská správa Troyes zavedla přísně kontrolovaný váhový standard, který postupně přijaly ostatní obchodní centra.

Trojský váhový systém vycházel ze starších římských jednotek, především z římské libry (libra pondo), ale byl přizpůsoben potřebám středověkého obchodu. Základní jednotkou se stala trojská unce o váze 31,1034768 gramů, přičemž 12 takových uncí tvořilo trojskou libru. Tento duodecimální systém (založený na čísle 12) byl typický pro středověké měrové soustavy a usnadňoval dělení na třetiny a čtvrtiny.

V 13. a 14. století se trojský systém rozšířil do Anglie, kde byl oficiálně přijat pro vážení zlata a stříbra. Anglický král Eduard I. v roce 1303 standardizoval trojskou libru jako závaznou jednotku pro královskou mincovnu. Od té doby všechny anglické zlaté a stříbrné mince byly raženy podle trojského váhového standardu. Například anglická zlatá libra (sovereign) původně vážila přesně jednu trojskou unci zlata.

Významný mezník představoval rok 1527, kdy francouzský král František I. vydal edikt potvrzující trojskou libru jako jediný legální standard pro obchod s drahými kovy v celém království. Tento krok vedl k unifikaci evropských trhů s drahými kovy a usnadnil mezinárodní obchod. Benátské, florentské a později amsterdamské banky přijaly trojský systém pro své zlaté a stříbrné transakce.

S nástupem metrického systému v 18. a 19. století většina zemí opustila tradiční váhové jednotky, ale trojská libra si udržela svou pozici v obchodu s drahými kovy. Důvodem byla setrvačnost mezinárodních trhů a londýnská burza kovů, která zůstala věrná trojskému systému. Když v roce 1828 Spojené státy standardizovaly svůj mincovní systém, oficiálně přijaly trojskou unci jako jednotku pro zlaté a stříbrné mince.

V 20. století se trojská libra stala skutečně globálním standardem díky brettonwoodskému systému a dominanci londýnského zlatého trhu. Londýnská asociace trhu se zlatem (LBMA) ustanovila trojskou unci jako jednotku pro Good Delivery slitky - standardní 400uncové zlaté cihly vážící přibližně 12,4 kilogramu. Všechny významné komoditní burzy včetně COMEX v New Yorku a šanghajské burzy zlata používají trojské jednotky.

Současná éra digitálního obchodování paradoxně posílila význam trojské libry. Elektronické obchodní platformy, ETF fondy zaměřené na drahé kovy a kryptoměny kryté zlatem všechny používají trojskou unci jako základní jednotku. Přestože většina světa používá metrický systém, trojská libra zůstává nezpochybnitelným standardem v sektoru drahých kovů.

Technické specifikace a použití

Trojská libra má přesnou váhu 373,2417216 gramů, což představuje exaktně 12 trojských uncí po 31,1034768 gramech. Pro srovnání, běžná avoirdupois libra používaná v anglosaských zemích váží 453,59237 gramů, tedy o 21,5 procenta více. Tento rozdíl často způsobuje zmatky při přepočtech mezi různými váhovými systémy.

V moderním obchodování s drahými kovy se trojská libra používá především pro větší slitky. Londýnské Good Delivery zlaté slitky mají nominální váhu 400 trojských uncí (33,33 trojských liber), zatímco stříbrné slitky váží 1000 trojských uncí (83,33 trojských liber). Investiční mince jako americký Eagle, kanadský Maple Leaf nebo vídeňský Filharmonik jsou denominovány v zlomcích trojské unce.

Pro přesné vážení v trojských jednotkách se používají certifikované váhy s přesností na 0,001 trojské unce. Profesionální obchodníci s drahými kovy využívají digitální váhy schopné automatického přepočtu mezi trojskými a metrickými jednotkami. Centrální banky a rafinerie používají vysoce přesné analytické váhy s přesností na 0,0001 trojské unce.

Důležitým aspektem je čistota kovu měřená v trojských jednotkách. Když se uvádí, že zlatý slitek obsahuje 400 trojských uncí, myslí se tím obsah čistého zlata. Skutečná váha slitku může být mírně vyšší kvůli nečistotám. Rafinerie garantují minimální obsah 995 promile zlata pro Good Delivery slitky.

Zajímavosti

• Největší zlatá cihla na světě váží 250 kilogramů, což představuje 669,85 trojských liber a má hodnotu přes 400 milionů korun
• Název "trojská" nemá nic společného s antickou Trójou, ale pochází z francouzského města Troyes
• Fort Knox uchovává přibližně 147,3 milionu trojských uncí zlata, tedy 12,275 milionu trojských liber
• Jedna trojská libra čistého zlata by vytvořila krychli o hraně pouze 3,73 centimetru
• Britská královská mincovna stále váží korunovační klenoty v trojských librách - koruna svatého Eduarda váží 4,9 trojské libry
• Největší nugget zlata "Welcome Stranger" nalezený v Austrálii vážil 190,7 trojských liber