Trojská unce

Trojská unce je tradiční váhová jednotka používaná pro měření hmotnosti drahých kovů, především zlata, stříbra, platiny a palladia. Tato speciální váhová míra, která se liší od běžné (avoirdupois) unce používané v každodenním životě, je základním standardem na světových trzích s drahými kovy a v numismatice. Jedna trojská unce odpovídá přesně 31,1034768 gramům, což je přibližně o 10 % více než běžná unce. Investiční slitky a mince se nejčastěji vyrábějí právě v hmotnosti jedné trojské unce nebo jejích násobků.

Historie

Trojská unce odvozuje svůj název od francouzského města Troyes, které bylo ve středověku významným obchodním centrem a místem konání slavných trhů, kde se tato váhová jednotka začala používat jako standard pro obchod s cennými komoditami. Systém trojských vah se vyvinul ve 12. století, kdy obchodníci potřebovali spolehlivý a jednotný standard pro měření drahých kovů a léčiv. V roce 1527 byla trojská unce oficiálně přijata v Anglii jako standard pro vážení drahých kovů a mincí, což položilo základy pro její globální rozšíření. Během 18. a 19. století, kdy Británie budovala své koloniální impérium, se trojská unce rozšířila do celého světa jako uznávaný standard pro obchod se zlatem a stříbrem. Navzdory zavedení metrického systému v mnoha zemích si trojská unce zachovala svůj význam v oblasti drahých kovů a dodnes zůstává základní jednotkou na světových burzách. Londýnská LBMA (London Bullion Market Association) používá trojskou unci jako svou standardní obchodní jednotku od svého založení v roce 1987, čímž upevnila její postavení v moderním globálním finančním systému. V současnosti je trojská unce zakotvena v mezinárodních standardech a používá se pro určování cen drahých kovů na všech významných světových trzích.

Popis a vlastnosti

Trojská unce je součástí starého systému trojských vah, který se odlišuje od běžného avoirdupois systému používaného pro běžné zboží. Jedna trojská unce se dělí na 20 trojských pennyweightů (po 1,55517384 g) nebo 480 trojských grainů (po 0,06479891 g). Dvanáct trojských uncí tvoří jednu trojskou libru (373,2417216 g), která je lehčí než běžná obchodní libra. V mezinárodním obchodu s drahými kovy se hmotnost často udává v trojských uncích nebo jejich násobcích, například zlato se na světových burzách obchoduje v kontraktech po 100 trojských uncích. Investiční mince jako Americký Eagle, Kanadský Maple Leaf nebo Wiener Philharmoniker jsou standardně raženy v hmotnosti jedné trojské unce drahého kovu. Ve velkoobjemovém obchodě se používají také větší jednotky jako kilounce (1000 trojských uncí) nebo standardní zlaté cihly (400 trojských uncí, přibližně 12,4 kg), které představují standardní jednotku v trezorech centrálních bank.

Význam pro investory a sběratele

Pro investory do drahých kovů je trojská unce naprosto klíčovou jednotkou, neboť světové ceny zlata, stříbra, platiny a palladia jsou kótovány právě v dolarech za trojskou unci. Investiční mince a slitky jsou nejčastěji produkovány v hmotnostech odvozených od trojské unce (1 oz, 1/2 oz, 1/4 oz, 1/10 oz), což usnadňuje výpočet jejich hodnoty na základě aktuální spotové ceny kovu. Pro sběratele představuje trojská unce důležitý parametr při hodnocení numismatických předmětů, zejména u moderních investičních a pamětních mincí, kde přesná hmotnost v trojských uncích přímo ovlivňuje tržní hodnotu. Znalost vztahu mezi trojskou uncí a gramy je pro investory nezbytná při porovnávání cen různých produktů a vyhodnocování jejich prémií nad spotovou cenou kovu.

Příklady

Mezi typické příklady využití trojské unce v oblasti investičních kovů patří:

• Investiční zlaté mince – American Eagle, Canadian Maple Leaf, Wiener Philharmoniker (1 trojská unce)
• Stříbrné investiční mince – American Silver Eagle, Australian Kookaburra (1 trojská unce)
• Zlaté slitky LBMA – dostupné v různých hmotnostech od 1 trojské unce po 400 trojských uncí
• Platinové a palladiové investiční produkty – typicky v hmotnostech 1 trojské unce

Zajímavosti

• Standardní zlatá cihla uložená v trezorech centrálních bank má hmotnost přesně 400 trojských uncí (12,4 kg) a hodnotu přes 800 000 USD při současných cenách zlata.
• Zatímco běžná (avoirdupois) libra se dělí na 16 uncí, trojská libra obsahuje pouze 12 trojských uncí, což často vede k nedorozuměním při konverzích.
• Přestože většina zemí přešla na metrický systém, trojská unce zůstává dominantní jednotkou na trzích s drahými kovy i v 21. století – je to jeden z mála případů, kdy se tradiční jednotka udržela navzdory globální standardizaci.
• Pokud by investor v roce 1970 koupil jednu trojskou unci zlata za tehdejší cenu 35 USD, dnes by její hodnota přesahovala 2000 USD, což dokládá význam drahých kovů jako dlouhodobého uchovatele hodnoty.