Uherský groš

Uherský groš je stříbrná mince ražená od roku 1328 v Kremnici po vzoru pražských grošů. Zavedl ji uherský král Karel Robert jako základní platební prostředek uherského království s hmotností 3,41 gramu z patnáctilotového stříbra.

Historie

Uherský groš vznikl v roce 1328 na základě rozhodnutí Karla Roberta (1308-1342), který chtěl reformovat uherský měnový systém. Inspiroval se úspěšnými pražskými groši Václava II. a pro jejich ražbu vybavil kremnickou mincovnu podobnými výsadami, jaké měla proslulá Kutná Hora. Kremnica se tak stala hlavním centrem ražby uherských grošů na celé středověké období. Ražba byla však roku 1364 zastavena a obnovena až roku 1468 za vlády Matyáše Korvína (1458-1490) současně s denáry. Groše se razily také za Vladislava II. Jagellonského (1490-1516), kdy se začaly objevovat i těžší stříbrné mince zvané guldinery, které předcházely pozdějším tolarovým ražbám. Za vlády Ferdinanda I. (1526-1564) byl groš ražen jako široký groš a v této tradici pokračovali další panovníci až do doby Ferdinanda II. (1619-1637).

Uherský groš představoval důležitý krok v modernizaci uherského peněžnictví a přiblížení se evropským měnovým standardům. Byl ražen z kvalitního patnáctilotového stříbra a měl hmotnost 3,41 gramu, což odpovídalo tehdejším požadavkům na kvalitní platební prostředek. Původně se dělil na šest uherských denárů, což usnadňovalo každodenní obchodní transakce. Mince nesla obvykle podobu uherského krále na líci a uherský erb na rubu, přičemž kvalita ražby byla po celou dobu velmi vysoká. Kremnicka mincovna, kde se groše vyráběly, patřila mezi nejprestižnější mincovny střední Evropy a její produkty byly uznávány i v zahraničí. Groš tak nejen usnadňoval obchod v rámci Uherska, ale stal se také respektovanou mezinárodní platební jednotkou.

Zajímavosti

• V pozdějším období až do vlády Františka Josefa I. (1848-1916) byly v Kremnici raženy groše označované jako 3-krejcary
• Uherské groše byly jedny z prvních středoevropských mincí, které úspěšně konkurovaly pražským grošům v mezinárodním obchodě
• Kremnicka mincovna funguje dodnes a je jednou z nejstarších kontinuálně provozovaných mincoven na světě
• Za vlády Vladislava II. se objevily i těžké stříbrné guldinery, které byly předchůdci slavných uherských tolarů