Václav IV.

Václav IV. (1378-1419) byl český a římský král z lucemburské dynastie, syn císaře Karla IV. a Anny Svídnické, jehož vláda byla poznamenána konfliktly se šlechtou a počátkem husitské revoluce. Narodil se roku 1361 v Norimberku a již jako dvouletý byl korunován českým králem, později získal i titul římského krále. V numismatice je Václav IV. významný masovou produkcí pražských grošů postupně klesající kvality a zavedením jednostranných brakteátů.

Historie

Václav se narodil 26. února 1361 v Laufu u Norimberku jako syn císaře Karla IV. a jeho třetí manželky Anny Svídnické. Podle otcova přání dostal jméno po patronu českých zemí svatém Václavu. Po smrti matky v roce 1362 věnoval Karel IV. synovi veškerou péči a již 15. června 1363 jej jako dvouletého nechal korunovat arcibiskupem Arnoštem z Pardubic na českého krále, aby zajistil nástupnictví.

Výchovu mladého kralevice převzal arcibiskup Jan Očko z Vlašimi (1364-1380), který vedl vzdělaného prince k růstu, ale zároveň z něj vychoval osobu velmi závislou na svém okolí. Zde byly zřejmě kořeny jeho pozdější panovnické nerozhodnosti a nesamostatnosti. Otec Karel IV. dohodl Václavovi první sňatek s Johanou Bavorskou, který se uskutečnil 29. září 1370 v Norimberku. Za pomoci značných finančních prostředků byl Václav 10. června 1376 v Cáchách korunován na římského krále.

Po Karlově smrti roku 1378 nastoupil Václav na trůn a zpočátku si vedl obratně. V dalším průběhu vlády se však významných úřadů ujaly osoby bez výrazných zkušeností, což vedlo k rozporům s vysokou šlechtou i církevními hodnostáři. Napětí mezi panovníkem a šlechtou postupně přerostlo v otevřené nepřátelství, kdy se Václav IV. stále více uzavíral mezi skupinku blízkých přátel a trávil čas pitkami a lovy.

Když v říši nastaly neshody mezi kurfiřty, Václav IV. se přestal účastnit důležitých říšských jednání a stáhl se do Čech. Narůstající nespokojenost vyústila roku 1394 ve vzpouru vyšší šlechty s moravským markrabětem Joštem (1354-1411) a bratrem Zikmundem, která vedla k prvnímu zajetí krále. Václav IV. byl zajat na hradě Žebrák, kde mu byly předneseny stížnosti na nepořádky ve správě říše a země. Po propuštění byl nucen přijmout podmínky včetně zřízení šlechtické rady.

Situace se neuklidnila ani v letech 1402-1403, kdy byl Václav přechodně zbaven říšského trůnu ve prospěch Ruprechta III. Falckého (1400-1410). V roce 1397 se ozvali porýnští kurfiřti se soupisem požadavků a stížností na Václavovu nedůslednost. Dne 20. srpna 1400 byl Václav sesazen z německého trůnu, jeho nástupcem se stal Ruprecht III. Falcký, který však také nedokázal vyřešit problémy v říši.

Po Ruprechtově smrti byl německým králem zvolen Václavův bratr Zikmund Lucemburský (1410-1437). Poslední období Václavovy vlády zkomplikovaly vznikající husitské hnutí. Václav IV. zpočátku podporoval reformní snahy, avšak složitá politická situace po upálení Jana Husa v roce 1415 nevyhovovala nikomu. Král se snažil najít kompromis, ale neúspěšně. Stále více se uchyloval do soukromí a oddával se pití. Dne 16. srpna 1419 zemřel na Novém hradu u Kunratic na mrtvici.

Mincovnictví za Václava IV.

Ve velmi omezeném množství byly za vlády Václava IV. raženy dukáty, některé dokonce ve falešné mincovně v Auerbachu, hlavní pozornost však patřila výrobě pražských grošů. Tyto mince ražené v Kutné Hoře byly produkovány v obrovském množství - v této době byla kutnohorská těžba stříbra na vrcholu, ale jejich jakost i kvalita ražby značně poklesly. Vznikla hospodářská i politická krize českého státu.

V kutnohorské mincovně se nedbalo na řádnou ražbu, protože většina grošů byla ražena excentricky nebo nedoražena, jejich jakost klesala. Roku 1384 byla přerušena ražba parvů a zavedena ražba jednostranných peněz (brakteátů), které měly být 1/7 pražského groše, a haléřů jako 1/14 groše. V Kutné Hoře byly po roce 1383 raženy také dvoustranné haléře s korunovaným poprsím krále.

V mincovnách České Falce (Lauf u Norimberka, Erlangen a Auerbach) byla ražena řada drobných nominálů. Z doby vlády tohoto panovníka jsou známy prakticky unikátní půlgroše dvou typů podobné stejným ražbám Jana Lucemburského (1310-1346). Také tyto nominály jsou některými autory (např. Z. Nechanický) řazeny do falešné mincovny Erlangen.

Na pražských groších je král titulován jako toho jména III. (WENCEZLAVS TERCIVS), protože Václav III. - syn Václava II. - nebyl korunován, a proto ho Lucemburkové mezi české krále nepočítali. Na některých drobných ražbách, ale především na listinách používal titulu VENCEZLAUS QUARTUS - tedy Václav IV.

V roce 1407 vydal Václav IV. nový mincovní řád, podle kterého byla snížena ryzost grošů na 610/1000 a peněz na 400/1000. Jakost (zrno) grošů se tím snížila o 36%, drobných mincí dokonce o 65%. Tak špatné mince byly odmítány i v zahraničí, proto byly často v německých městech zkoušeny a v případě vyhovující jakosti kontramarkovány.

Zajímavosti

• Václav IV. byl známý svou zálibou v lázních - nechal si vybudovat lázeň přímo na Pražském hradě
• Jeho podpis "Wenceslaus Quartus" byl tak komplikovaný, že se stal vzorem pro pozdější panovnické monogramy
• Václavova oblíbená kronika, Bible Václava IV., obsahuje přes 600 iluminací včetně zobrazení krále v lázni
• Podle legend král zemřel vzteky po zprávě o druhé pražské defenestraci 30. července 1419
• Typologii pražských grošů Václava IV. poprvé sestavil až P. Radoměrský na základě nálezu u Kamene roku 1948
• Za jeho vlády bylo vyraženo odhadem 200 milionů pražských grošů, většina ve velmi špatné kvalitě