Vilém I. Oranžský

Vilém I. Oranžský, zvaný Mlčenlivý, byl vůdce nizozemského povstání proti Španělsku a zakladatel nezávislého Nizozemska, který v letech 1568 až 1584 financoval osvobozeneckou válku prodejem rodinného majetku a emisí nouzových mincí. Jeho ekonomická strategie založená na náboženské toleranci a svobodném obchodu položila základy nizozemského zlatého věku.

Historie

Vilém I. Oranžský se narodil 24. dubna 1533 na hradě Dillenburg v Nassau jako syn hraběte Viléma Bohatého. V jedenácti letech zdědil po bratránkovi knížectví Orange v jižní Francii a rozsáhlé državy v Nizozemsku včetně Bredy, což z něj učinilo jednoho z nejbohatších aristokratů Evropy s ročním příjmem 170 000 zlatých. Karel V. ho vychoval jako katolíka na bruselském dvoře, kde se stal oblíbencem císaře. V roce 1555 nesl při abdikační ceremonii císařskou korunu. Filip II. Španělský ho jmenoval místodržitelem Holandska, Zélandu a Utrechtu, členem Státní rady. Vilém vlastnil 120 panství, paláce v Bruselu a Bredě, sbírku 300 obrazů.

Obrat ve Vilémově kariéře přišel s tvrdou protireformační politikou Filipa II. Edikt z roku 1559 zaváděl inkviziční soudy, roku 1565 bylo popraveno 18 protestantských šlechticů. Vilém protestoval v Státní radě proti porušování nizozemských privilegií. Po ikonoklastických bouřích 1566 uprchl do Dillenburgu, kde konvertoval ke kalvinismu. Filip II. ho prohlásil za psance, zkonfiskoval jeho majetek v hodnotě 8 milionů zlatých. Vilém prodal rodinné državy v Německu za 1 milion zlatých a najal armádu 25 000 žoldnéřů. První invaze 1568 skončila neúspěchem u Jemmingenu, Vilém utekl s dluhem 900 000 zlatých.

Obrat přinesli mořští gézové - protestantští piráti operující z anglických přístavů. První dubna 1572 dobyli Den Briel, což rozpoutalo všeobecné povstání. Holandské a zélandské stavy zvolily Viléma stadhouderem (místodržitelem) s právem razit mince a vybírat daně. Vilém zavedl náboženskou toleranci - katolíci, kalvinisté i mennonité měli stejná práva, což bylo revoluční v Evropě 16. století. Založil Leidenskou univerzitu 1575 jako protestantskou alternativu k Lovani. Jeho ekonomická politika podporovala obchod - snížení cel, ochrana kupců, svoboda plavby. To přitáhlo kapitál z Antverp obsazených Španěly.

Vilém financoval válku kombinací daní, půjček a konfiskací. Zavedl 100. a 200. penny - majetkové daně 1% a 0,5%. Prodej indulgencí povstalcům přinesl 200 000 zlatých ročně. Konfiskace katolického církevního majetku 2 miliony zlatých. Půjčky od nizozemských měst dosáhly 10 milionů. Vilém razil nouzové mince - obsidiální tolary v Leidenu 1574 z přetavených kostelních zvonů, papírové peníze v Middleburgu 1573. Jeho mincovny v Dordrechtu a Delftu produkovaly lví tolary (leeuwendaalder) s holandským lvem, které se staly symbolem nezávislosti. Do roku 1579 bylo vyraženo 5 milionů těchto tolarů.

Unie utrechtská 1579 vytvořila konfederaci sedmi severních provincií s Vilémem jako uznávaným vůdcem. Filip II. vypsal na Viléma odměnu 25 000 zlatých dukátů. První atentát 1582 Viléma těžce zranil, ale přežil. Aktem van Verlatinghe 1581 (Akt odtržení) Generální stavy sesadily Filipa II. a nabídly suverenitu Vilémovi, který odmítl královský titul. Dne 10. července 1584 byl Vilém zavražděn v Delftu katolickým fanatikem Baltazarem Gérardem, který dostal slíbenou odměnu, ale byl popraven. Vilémova smrt neukončila povstání - jeho syn Mořic Oranžský dovedl Nizozemsko k faktické nezávislosti.

Vilémův ekonomický odkaz položil základy nizozemského zlatého věku. Jeho politika náboženské tolerance přitáhla 150 000 protestantských uprchlíků z jižního Nizozemska s kapitálem a dovednostmi. Svoboda obchodu učinila z Amsterdamu světové obchodní centrum. Nizozemská Východoindická společnost (VOC) založená 1602 se stala první akciovou společností světa. Amsterdamská burza 1611 první moderní burza cenných papírů. Nizozemský zlatník se stal nejstabilnější evropskou měnou. Paradoxně Vilém zemřel zadlužený - dluh 1,8 milionu zlatých - ale vytvořil nejbohatší zemi světa na hlavu. Jeho heslo "Je maintiendrai" (Udržím) zůstává mottem nizozemské královské rodiny.

Vilémova finanční strategie a nizozemské mincovnictví

Vilém I. revolucionalizoval válečné financování kombinací veřejného a soukromého kapitálu. Systém obligaties (dluhopisů) umožnil městům půjčovat na 4-6% úrok, nižší než španělských 14%. Renten (věčné renty) přinášely stabilní příjem 6,25% navěky. Licenten na kaperství prodávané za 1000 zlatých generovaly 50 000 zlatých ročně z kořisti. Vilém osobně investoval 3 miliony zlatých vlastního majetku do povstání, nikdy splacených. Jeho tolerance přilákala portugalské židy s kapitálem 2 miliony zlatých z obchodu s diamanty.

Nizozemské mincovnictví za Viléma položilo základ pozdější měnové dominance. Lví tolar (leeuwendaalder) s 20,4 gramy stříbra se stal obchodní mincí Baltského moře. Zlatý dukát s 3,49 gramy zlata konkuroval španělskému escudu. Stuiver, duit a penny tvořily drobné mince. Mincovny v šesti městech produkovaly 20 milionů mincí ročně. Kvalita byla garantována esajéry (zkušebními mistry) - falšování trestáno smrtí. Vilémovy mince s heslem CONCORDIA RES PARVAE CRESCUNT (Svorností malé věci rostou) symbolizovaly jednotu proti Španělsku. Tento monetární systém fungoval 200 let až do francouzské okupace 1795.

Zajímavosti

• Vilém I. mluvil plynně 7 jazyky, ale přezdívku "Mlčenlivý" získal pro diplomatickou zdrženlivost, ne tichost
• Jeho vrah Baltazar Gérard byl popraven tak brutálně, že exekuce trvala 4 dny - roztrhán koňmi, ruka uťata, tělo rozčtvrceno
• Vilémova sbírka 300 obrazů včetně Bosche a Bruegela byla rozprodána za 100 000 zlatých na financování armády
• Kulka z atentátu 1582 zůstala v Vilémově těle 2 roky - vytáhl ji až chirurg krátce před smrtí