Východoindická společnost

Východoindická společnost byla anglická akciová společnost založená v roce 1600, která se z obchodní firmy vyvinula v mocnost ovládající Indii s právem razit vlastní mince, vybírat daně a vést války. Společnost kontrolovala polovinu světového obchodu, razila rupie pro 200 milionů lidí a její akcie položily základy londýnské burzy.

Historie

Východoindická společnost (East India Company, EIC) vznikla 31. prosince 1600, kdy královna Alžběta I. udělila chartu skupině 218 londýnských kupců s monopolem na obchod s Východní Indií. Počáteční kapitál 72 000 liber v akciích po 50 liber financoval první expedici 1601 - 5 lodí s nákladem vlny a kovu výměnou za pepř a koření. První cesta přinesla 300% zisk. Do roku 1612 společnost vybudovala faktorie v Suratu, Madrasu a Bombaji. Mughalský císař Džahángír udělil 1615 obchodní privilegia. Dividenda průměrně 20% ročně lákala investory - akcie vzrostly na 500 liber do roku 1680. Společnost razila první anglické obchodní mince pro Indii - pagody, fanamy, cash - napodobující lokální měny.

Transformace z obchodní společnosti v územní mocnost začala v Bengálsku. Robert Clive porazil v bitvě u Pláští 1757 nawaba Sirádž ud-Daulu s 3000 vojáky proti 50 000. Společnost získala díwání - právo vybírat daně v Bengálsku, Biháru a Uríse - 30 milionů rupií ročně. Warren Hastings jako první generální guvernér (1773-1785) vybudoval administrativu - soudní systém, daňový úřad, armádu 200 000 sepojů. Společnost kontrolovala území s 40 miliony obyvatel generující příjem 7 milionů liber ročně. Paradoxně akcionáři nedostávali vyšší dividendy - zisky pohlcovaly války a korupce. Parlamentní vyšetřování odhalilo, že directors vytunelovali 6 milionů liber.

Ekonomický model společnosti kombinoval monopolní obchod s územní expanzí. Systém dastaks (obchodních povolení) osvobozoval společnost od cel. Monopol na sůl, opium a indigo generoval 50% příjmů. Opium pěstované v Bengálsku se prodávalo do Číny za stříbro - 1000 tun ročně přinášelo 2 miliony liber zisku. Textilní obchod - bavlna z Indie do Anglie, manchesterské zboží zpět - tvořil 200 milionů liber ročně. Společnost razila vlastní rupie ve 3 mincovnách - Bombaj, Kalkata, Madras - s portrétem panovníka a perským nápisem. Sicca rupie obsahovala 11,66 gramů stříbra, vyšší standard než mughalské ražby. Do roku 1835 vyraženo 500 milionů rupií.

Indické povstání 1857-1858 ukončilo vládu společnosti. Vzpoura sepojů proti nábojům potřeným vepřovým a hovězím sádlem se rozšířila do celonárodního povstání. Společnost potlačila povstání s brutálností - 100 000 mrtvých, města vypálena. Náklady 40 milionů liber a mezinárodní pobouření vedly k India Act 1858 - Koruna převzala správu Indie, společnost ztratila politické funkce. Viktorie se stala císařovnou Indie 1877. Společnost pokračovala jako obchodní firma spravující čajové plantáže na Ceylonu. Formálně rozpuštěna 1874 po 274 letech. Akcionáři dostali kompenzaci 200% nominální hodnoty v britských vládních dluhopisech.

Odkaz Východoindické společnosti formoval britské impérium a globální kapitalismus. Model chartered company inspiroval další koloniální společnosti - nizozemskou VOC, francouzskou Compagnie des Indes, British South Africa Company Cecila Rhodese. Administrativní systém ICS (Indian Civil Service) s 1000 úředníky spravujícími 300 milionů lidí se stal vzorem koloniální správy. Právní kodex vypracovaný Macaulayem platí v Indii dodnes. Železnice 40 000 km postavené společností spojily subkontinent. Anglický jazyk jako úřední řeč sjednotil Indii. Tea clippers společnosti držely rychlostní rekordy - Cutty Sark dokázala Čína-Londýn za 100 dní.

Ekonomické dědictví je kontroverzní. Společnost extrahovala z Indie 1 miliardu liber mezi 1765-1938, způsobila deindustrializaci - podíl Indie na světové výrobě klesl z 25% na 2%. Hladomory za vlády společnosti zabily 30 milionů lidí. Nucené pěstování opia a indiga zničilo tradiční zemědělství. Současně společnost vytvořila moderní finanční systém - banky, pojišťovny, burzu v Bombaji 1855. Rupie se stala mezinárodní měnou používanou od Adenu po Hongkong. Dnešní indické korporace - Tata, Birla - vznikly jako dodavatelé společnosti. City of London vybudovala své bohatství na kapitálu repatriovaném z Indie. Východoindická společnost zůstává nejvlivnější korporací historie, která vládla impériu a změnila svět.

Finanční struktura a mincovnictví společnosti

Východoindická společnost vyvinula sofistikovaný finanční systém. Akciový kapitál vzrostl z 72 000 liber (1600) na 6 milionů (1800). Stock split 1661 vytvořil likvidní trh - akcie obchodovány denně v Exchange Alley. Dluhopisy společnosti s 5% úrokem považovány za bezpečnější než vládní. Směnky (hundis) umožňovaly převody mezi Indií a Anglií bez transportu kovů. Agency houses v Kalkatě poskytovaly úvěry indigo plantážím na 20% úrok. Společnost vlastnila Bank of Bengal, Bank of Bombay, Bank of Madras - předchůdce State Bank of India.

Mincovní systém standardizoval indickou měnu. Tři presidency (Bengálsko, Bombaj, Madras) razily unifikované rupie od 1835. Strojové ražby z Boltonu nahradily ruční výrobu 1835. Roční produkce 50 milionů rupií, 200 milionů měděných pice. Zlaté mohury razené příležitostně pro dary. Paper rupees vydávané od 1770 v nominálech 10-10 000 rupií. Currency Act 1861 centralizoval emisi bankovek. Victoria Portrait series 1862 první jednotné bankovky. Celkem společnost vyrazila 5 miliard mincí, vytiskla bankovky za 100 milionů liber. Rupiový standard přežil do 1947, některé státy Commonwealth používaly rupii do 1960s.

Zajímavosti

• Společnost měla větší armádu než britská vláda - 260 000 vojáků v roce 1803 proti 200 000 královské armády
• Čajové daně z dovozu společnosti tvořily 10% britského státního rozpočtu - Bostonské čajové párty 1773 protestovaly proti monopolu
• Nejbohatší zaměstnanec společnosti Robert Clive nashromáždil 234 000 liber (400 milionů dolarů dnes), spáchal sebevraždu kvůli korupčnímu skandálu
• Společnost vlastnila 2000 lodí - největší flotilu světa, její vlajka s pruhy inspirovala vlajku USA