Zákon o DPH

Zákon o DPH je právní předpis upravující daň z přidané hodnoty v České republice, který zásadně ovlivňuje obchodování s investičními kovy, numismatickými předměty a sběratelskými mincemi. Pro investory do drahých kovů a sběratele mincí má zákon klíčový význam, protože stanovuje osvobození investičního zlata od DPH a specifické podmínky zdanění ostatních drahých kovů, což přímo ovlivňuje konečné ceny a investiční strategie.

Historie

Daň z přidané hodnoty byla v Československu zavedena 1. ledna 1993 zákonem č. 588/1992 Sb. jako součást daňové reformy spojené s ekonomickou transformací. Nahradila předchozí systém daně z obratu, který fungoval od roku 1953 a byl typický pro centrálně plánované ekonomiky. Původní sazba DPH činila 23% pro základní sazbu a 5% pro sníženou sazbu. Zavedení DPH bylo podmínkou pro budoucí vstup do Evropské unie a harmonizaci s evropským daňovým systémem. První zákon obsahoval pouze základní ustanovení o investičních kovech bez speciálních pravidel pro numismatické předměty.

Zásadní změna nastala 1. května 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie a musela implementovat evropskou směrnici 98/80/ES o zvláštním režimu pro investiční zlato. Nový zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty zavedl osvobození investičního zlata od DPH, což znamenalo převrat v obchodování s drahými kovy. Investiční zlato definované jako slitky o ryzosti minimálně 995/1000 a zlaté mince o ryzosti minimálně 900/1000 ražené po roce 1800 se stalo osvobozeným od daně. Tato změna učinila z České republiky konkurenceschopný trh s investičním zlatem v rámci EU.

Postupné novely zákona upravovaly podmínky pro obchodování s numismatickými předměty. Od roku 2008 byl zaveden zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi podle směrnice 2006/112/ES. Tento režim umožňuje obchodníkům s mincemi a medailemi platit DPH pouze z přirážky, nikoliv z celé prodejní ceny. Ministerstvo financí vydalo v roce 2011 metodický pokyn upřesňující, že historické mince a medaile se považují za sběratelské předměty, pokud se běžně nepoužívají jako zákonné platidlo.

Významná změna přišla v roce 2012, kdy byla zavedena režim přenesení daňové povinnosti (reverse charge) pro dodání zlata, stříbra a platiny mezi plátci DPH při překročení limitu 10 000 Kč. Toto opatření mělo zabránit daňovým únikům v obchodu s drahými kovy. Od roku 2013 se základní sazba DPH zvýšila na 21% a snížená na 15%, později na 10%. Pro numismatický trh to znamenalo zdražení všech předmětů kromě investičního zlata. V roce 2015 byla rozšířena definice investičního zlata o mince vyhovující stanoveným kritériím bez ohledu na to, zda jsou uvedeny v seznamu Evropské komise.

Česká národní banka začala od roku 2016 vydávat závazná stanoviska k DPH statusu konkrétních mincí, což přineslo právní jistotu obchodníkům i investorům. Podle těchto stanovisek se například české dukáty a svatováclavské dukáty kvalifikují jako investiční zlato osvobozené od DPH. Naopak stříbrné investiční mince jako Český lev nebo Vídeňští filharmonici podléhají 21% DPH, což významně ovlivňuje jejich cenu pro koncové zákazníky. V roce 2019 byl limit pro reverse charge u drahých kovů snížen na 100 000 Kč v reakci na požadavky trhu.

Pandemie COVID-19 přinesla v roce 2020 dočasné snížení DPH na 10% u vybraných služeb, ale obchod s numismatickými předměty toto zvýhodnění nezahrnoval. Rok 2021 přinesl digitalizaci daňové správy s povinností elektronické evidence tržeb, která se vztahovala i na obchodníky s mincemi. Po zrušení EET v roce 2023 se diskutuje o dalších změnách DPH systému. Aktuálně probíhají jednání o možném snížení DPH na stříbrné investiční mince na úroveň EU minimální sazby 5%, což by výrazně zvýšilo jejich konkurenceschopnost vůči zlatým mincím.

DPH u investičních kovů a numismatických předmětů

Zákon o DPH rozlišuje několik kategorií produktů s různým daňovým režimem. Investiční zlato je osvobozeno od DPH bez nároku na odpočet podle § 92. Zahrnuje zlaté slitky o ryzosti minimálně 995/1000 akceptované na trzích se zlatem a zlaté mince splňující kritéria ryzosti 900/1000, ražené po roce 1800, které jsou nebo byly zákonným platidlem a prodávají se za cenu nepřevyšující tržní hodnotu zlata o více než 80%. Seznam kvalifikovaných mincí každoročně publikuje Evropská komise, ale osvobození se vztahuje i na mince kritéria splňující mimo tento seznam.

Stříbro, platina a palladium podléhají standardní sazbě DPH 21% při prodeji koncovým zákazníkům. Pro obchody mezi plátci DPH nad 100 000 Kč se uplatňuje reverse charge, kdy daň odvádí kupující. Numismatické a sběratelské předměty mohou využít zvláštní režim podle § 90, kdy obchodník platí DPH pouze z přirážky. Podmínkou je, že předměty nakoupil od neplátce, z jiného členského státu nebo od plátce ve zvláštním režimu. Moderní pamětní mince ČNB podléhají plné sazbě DPH 21%, pokud nesplňují kritéria investičního zlata. Historické mince obchodované jako sběratelské předměty využívají režim přirážky.

Zajímavosti

• Česká republika má jednu z nejvyšších sazeb DPH na stříbrné investiční mince v EU - 21%, zatímco například Estonsko a Německo uplatňují sníženou sazbu 7-9%.
• Paradoxně zlatá mince o váze 1 unce je díky osvobození od DPH často levnější než stříbrná mince o váze 1 kilogram, přestože zlato je 80krát dražší než stříbro.
• Největší daňový únik v obchodu s drahými kovy v ČR byl odhalen v roce 2018, kdy pachatelé způsobili škodu přes 800 milionů korun na DPH pomocí fiktivních obchodů se zlatem.
• Některé české zlaté mince jako Český lev mají díky vysoké ryzosti 999,9/1000 status investičního zlata, ale jejich stříbrné verze podléhají 21% DPH.