Zlatý certifikát

Zlatý certifikát je cenný papír nebo digitální záznam potvrzující vlastnictví specifického množství zlata uloženého v trezorech emitenta, který umožňuje obchodování se zlatem bez nutnosti fyzické manipulace s drahým kovem. Tyto instrumenty, historicky vydávané jako speciální bankovky kryté zlatem, dnes existují především v elektronické formě a představují efektivní způsob investice do zlata s minimálními náklady na skladování. V numismatice a finanční historii symbolizují zlaté certifikáty éru zlatého standardu a dokumentují vývoj od fyzických platidel k abstraktním finančním nástrojům.

Historie

První zlaté certifikáty vznikly v amsterdamské Wisselbank roku 1609 jako "recepissen" - potvrzení o uložení zlatých mincí. Tyto dokumenty umožňovaly obchodníkům převádět vlastnictví zlata pouhým předáním certifikátu místo riskantního transportu. Do roku 1700 obíhalo v Amsterdamu přes 50 000 certifikátů v hodnotě 30 milionů guldenů.

Bank of England zavedla "Running Cash Notes" roku 1694 - ručně psané certifikáty na konkrétní množství zlata. Od roku 1725 byly nahrazeny tištěnými "Gold Notes" s pevnými nominály. Tyto certifikáty byly 100% kryté zlatem až do napoleonských válek, kdy krytí kleslo na 60%. Zákon z roku 1844 (Bank Charter Act) obnovil plné krytí.

Spojené státy vydaly první federální zlaté certifikáty roku 1863 během občanské války. Série 1863-1928 nesla nápis "This certifies that there have been deposited in the Treasury of the United States [amount] dollars in gold coin". Největší nominál 100 000 USD (1934) sloužil pouze pro mezibankové převody - existuje 42 kusů.

Německá říše emitovala "Goldbanknoten" od roku 1871 plně kryté zlatem v Reichsbank. Hyperinflace 1923 zničila důvěru - 1 zlatý certifikát z roku 1914 se vyměňoval za 1 bilion papírových marek. Výmarská republika obnovila zlaté certifikáty 1924 jako "Goldanleihe" pro stabilizaci měny.

Rakousko-Uhersko vydávalo zlaté certifikáty prostřednictvím Österreichisch-ungarische Bank od 1878. Nominály 10, 100 a 1000 zlatých byly kryty zlatem v trezorech ve Vídni a Budapešti. Rozpad monarchie 1918 vedl k chaosu - nástupnické státy odmítly uznávat certifikáty, držitelé ztratili 95% hodnoty.

Sovětský svaz vydal "červonce" (1922-1947) - zlaté certifikáty kryté carským zlatem a novou produkcí. Stalin je použil pro financování industrializace - vývoz 200 tun zlata ročně. Paradoxně sovětští občané nesměli vlastnit červonce - byly určeny pouze pro zahraniční obchod.

Brettonwoodský systém (1944-1971) učinil americké zlaté certifikáty mezinárodní rezervní měnou. Centrální banky držely certifikáty vyměnitelné za zlato v kurzu 35 USD/unce. De Gaulle 1965 vyměnil francouzské dolary za 3 000 tun zlata, což destabilizovalo systém. Nixon 15. srpna 1971 zrušil konvertibilitu.

Moderní éra začala vznikem Perth Mint Certificates (1987) - první plně alokovné certifikáty pro retailové investory. London Bullion Market Association standardizovala "unallocated gold accounts" (1987). První zlaté ETF - Gold Bullion Securities (2003) - jsou fakticky elektronické certifikáty. Blockchain technologie umožňuje od 2015 tokenizované zlaté certifikáty.

Typy a charakteristiky

Alokované certifikáty garantují vlastnictví konkrétních zlatých cihel s unikátními sériovými čísly. Investor vlastní specifické kusy zlata uložené segregovaně. Premium 0,5-2% nad spot cenou pokrývá skladování. Příklady: Perth Mint Allocated, Kitco Allocated Storage. Pojištění kryje plnou hodnotu, audit probíhá měsíčně.

Nealokované certifikáty představují podíl na zlatém poolu bez přiřazení konkrétních cihel. Investor je věřitelem instituce s nárokem na zlato. Nižší náklady (0,1-0,5% ročně), ale vyšší riziko protistrany. LBMA Good Delivery standard vyžaduje minimální rezervy 90% fyzického zlata.

Papírové historické certifikáty jsou dnes sběratelské předměty. Americké zlaté certifikáty 1863-1933 se obchodují za 200-5000% nominální hodnoty. Vzácné série (1870, 1875, 1882) dosahují cen přes 100 000 USD. Německé Goldbanknoten z Kaisserreich (1871-1914) mají hodnotu 500-2000 EUR podle zachovalosti.

Digitální zlaté certifikáty využívají blockchain pro evidenci vlastnictví. Paxos Gold (PAXG), Tether Gold (XAUT) jsou ERC-20 tokeny kryté zlatem v Brink's vaults. Každý token = 1 trojská unce London Good Delivery zlata. Převody během sekund, náklady 0,02%, možnost fyzického vyzvednuti od 430 uncí.

Bankovní zlaté certifikáty vydávají komerční banky jako strukturované produkty. UBS Gold Certificate, Deutsche Bank X-trackers sledují cenu zlata minus manažerský poplatek 0,3-0,6% ročně. Nejsou kryté fyzickým zlatem, ale finančními deriváty. Podléhají riziku emitenta a nejsou chráněné pojištěním vkladů.

Zajímavosti

• Největší zlatý certifikát 100 000 USD Series 1934 má rozměry 20×15 cm - nikdy nebyl v oběhu
• Čínské "Gold Panda Certificates" (1982) byly první certifikáty s ročně měněným designem
• Nacisté padělali britské zlaté certifikáty - operace Bernhard vyrobila falza za 130 milionů liber
• Švýcarské kantonální banky vydávají "Goldvreneli Zertifikate" kryté pouze 20frankovými mincemi
• Venezuela vydala 2018 zlaté certifikáty "Petro Gold" - nikdo neví, kde je údajných 30 tun zlata
• Japonské "koban" certifikáty (1601-1867) byly první zlaté certifikáty s hologramem - lisovaný mon rodiny Tokugawa