Adelaida

Adéla (Adelaida) Burgundská byla dcera burgundského krále, italská královna a od roku 962 římská císařovna po boku Oty I. Velikého. V letech 991–994 vládla jako regentka za vnuka Otu III. Její jméno ATHALHET nesou oto-adelheidské denáry z oblasti Harcu. Zemřela roku 999 a církev ji uctívá jako svatou.
| Další jméno | Adelaida, německy Adelheid |
|---|---|
| Otec | Rudolf II. Burgundský |
| První manžel | Lothar II. Italský, sňatek 947 |
| Druhý manžel | Ota I. Veliký, sňatek 951 v Pavii |
| Císařovna po boku Oty I. | 962–973, korunována 2. února 962 v Římě |
| Regentství za Otu III. | 991–994 |
| Úmrtí | 16. prosince 999, klášter Selz v Alsasku |
| Svatořečení | 1097, papež Urban II. |
| Numismatická souvislost | oto-adelheidské denáry s opisem ATHALHET |
Historie
Adéla Burgundská se narodila kolem roku 931 jako dcera burgundského krále Rudolfa II. Burgundského a Berty Švábské. Roku 947 se provdala za Lothara II. Italského, s nímž měla dceru Emmu. Lothar zemřel roku 950; podle části pramenů byl otráven.
Vlády v Itálii se pak zmocnil markrabě Berengar z Ivrey a chtěl Adélu provdat za svého syna Adalberta. Když odmítla, držel ji čtyři měsíce v zajetí na hradě Garda. Po útěku se uchýlila na hrad Canossa a požádala o pomoc východofranského krále Otu I. Ten se s ní 23. září 951 v Pavii oženil a získal tím oporu pro svou vládu v Itálii. Dne 2. února 962 korunoval papež Jan XII. Otu a Adélu v Římě na císaře a císařovnu. Z manželství pocházel mimo jiné budoucí císař Ota II.
Po smrti Oty I. roku 973 se Adéla dostala do sporů se synem Otou II. a jeho manželkou Theofano, mimo jiné o věnné statky. Roku 978 odešla do Burgundska; se synem ji usmířil její bratr Konrád. Roku 983 ji Ota II. ustanovil svou zástupkyní v Itálii a téhož roku zemřel. Poručnictví nad nezletilým Otou III. pak sdílela s Theofano a mohučským arcibiskupem Willigisem. Po smrti Theofano roku 991 převzala regentství sama a držela ho do roku 994, kdy Ota III. dosáhl zletilosti.
Kolem roku 991 založila benediktinský klášter Selz v Alsasku, kde strávila poslední léta. Zemřela tam 16. prosince 999. Papež Urban II. ji roku 1097 svatořečil.
Oto-adelheidské denáry
Adélino jméno nesou takzvané oto-adelheidské denáry (německy Otto-Adelheid-Pfennige), stříbrné mince krále Oty III. Na líci je kříž s písmeny O-D-D-O v úhlech a opis DI GRA REX (Dei gratia rex, z Boží milosti král), na rubu stylizovaný dřevěný kostel s opisem ATHALHET nebo ATEAHLHT – jménem Oty III. babičky Adelheid.
Ražba začala brzy po roce 983 a typ se razil až do poloviny 11. století. Šlo o regionální minci oblasti Harcu, kterou razilo více mincoven mezi Hildesheimem a Quedlinburgem, například Goslar. Denáry váží 1,25 až 1,5 g a měří 17 až 20 mm, podle doby ražby.
