Alois Rašín

Alois Rašín byl český národohospodář, politik a první československý ministr financí, který v letech 1918 až 1919 provedl měnovou reformu a vytvořil československou korunu jako samostatnou měnu nového státu. Jeho deflační politika a odmítnutí inflačního financování položily základy stabilní československé měny, která se stala jednou z nejtvrdších měn meziválečné Evropy a vzorem pro měnové reformy v dalších nástupnických státech.

Historie

Alois Rašín se narodil 18. října 1867 v Nechanicích u Hradce Králové v rodině hostinského a obchodníka. Po studiích práv na Karlově univerzitě se stal advokátem a postupně se zapojil do české národní politiky. Jako poslanec mladočeské strany na říšské radě prosazoval ekonomickou samostatnost českých zemí. V roce 1916 byl za protirakouskou činnost odsouzen k trestu smrti, který byl později zmírněn na doživotní žalář.

Po vyhlášení samostatného Československa 28. října 1918 se Rašín stal členem Národního výboru a jako jeden z mužů 28. října spoluvytvářel nový stát. Již 5. listopadu 1918 byl jmenován prvním ministrem financí a okamžitě zahájil přípravu měnové odluky od Rakouska-Uherska. Základní koncepci měnové reformy vypracoval během pouhých tří týdnů v utajení před veřejností i spojenci.

Klíčovým datem československého mincovnictví se stal 25. únor 1919, kdy začala okolkování rakousko-uherských bankovek. Rašín prosadil okamžité uzavření hranic na deset dní a povinnou výměnu 50 procent hotovosti za jednoprocentní státní půjčku. Bankovky byly označeny kolkem s českým lvem a nápisem Československý stát. Z původních 7,7 miliardy korun v oběhu bylo okolkováno pouze 2,7 miliardy.

První československé mince začaly být raženy v Kremnici již v dubnu 1919. Rašín osobně dohlížel na výběr motivů a trval na vysoké umělecké kvalitě. Haléřové nominály nesly lipovou ratolest podle návrhu Otakara Španiela, korunové mince český lev od Jaroslava Horejce. Rašín prosadil, aby mince měly srovnatelný obsah drahého kovu jako předválečné rakouské ražby.

V roce 1920 Rašín jako ministr financí druhé vlády Vlastimila Tusara zahájil ražbu prvních stříbrných desetikorun a dvacetikorun. Tyto mince s alegoriemi Republiky se staly symbolem nového státu. Rašín současně prosadil zákon zakazující vývoz československých mincí do zahraničí, aby zabránil jejich tavení pro zisk z obsaženého stříbra.

Rašínova deflační politika spočívala v postupném stahování oběživa a zvyšování hodnoty koruny. Mezi lety 1921 a 1922 se mu podařilo zvýšit kurz koruny z 2,50 na 6,50 švýcarských franků. Tato politika sice způsobila hospodářskou recesi a nezaměstnanost, ale zajistila dlouhodobou stabilitu měny. Československá koruna se stala druhou nejtvrdší měnou Evropy po švýcarském franku.

Druhé ministerské období v letech 1922 až 1923 využil Rašín k dokončení měnové reformy. Prosadil zákon o Národní bance československé jako nezávislé emisní instituci a zahájil přípravu ražby zlatých dukátů. Plánoval také zavedení zlatého standardu koruny, k čemuž však již nedošlo. Jeho ekonomická politika vyvolávala ostré spory s agrárníky a sociálními demokraty.

Tragický konec Rašínova života přišel 5. ledna 1923, kdy na něj před budovou ministerstva financí střílel devatenáctiletý anarchokomunista Josef Šoupal. Rašín byl těžce zraněn dvěma ranami do zad a přes počáteční zlepšení zemřel na následky zranění 18. února 1923. Jeho smrt vyvolala celonárodní smutek a pohřeb se stal mohutnou manifestací za demokratickou republiku.

Rašínův měnový systém byl založen na principu zlaté devizy, kdy koruna nebyla přímo směnitelná za zlato, ale byla kryta zlatými rezervami a devizami. Stanovil poměr 1 koruna = 0,21159 gramů ryzího zlata, což odpovídalo předválečné hodnotě rakouské koruny. Tento systém zajišťoval stabilitu bez nutnosti držet obrovské zlaté rezervy.

Organizačně Rašín vybudoval moderní finanční správu s centralizovaným výběrem daní a přísnou kontrolou státních výdajů. Založil Nejvyšší účetní kontrolní úřad a zavedl povinné zveřejňování státního rozpočtu. Jeho zásadou bylo, že stát musí hospodařit s vyrovnaným rozpočtem bez deficitního financování.

Technicky Rašín prosadil modernizaci kremnické mincovny dovozem nových lisů ze Švýcarska a Německa. Inicioval také výstavbu tiskárny bankovek v Praze, aby Československo nebylo závislé na zahraničních dodavatelích. Zavedl přísné bezpečnostní prvky na bankovkách včetně vodoznaků a slepotisku.

Ekonomický odkaz Rašínovy politiky je dodnes předmětem diskusí. Jeho deflační měnová politika sice způsobila krátkodobé hospodářské problémy, ale vytvořila stabilní měnu, která přežila i světovou hospodářskou krizi 30. let. Československá koruna si udržela zlatý obsah až do Mnichova 1938, což byl evropský rekord.

Zajímavosti

• Rašín osobně navrhl text na hraně československých mincí: PRAVDA VÍTĚZÍ, který se používá dodnes
• Při okolkování bankovek v roce 1919 nechal Rašín vyrobit falešné kolky pro detektivní účely k odhalování padělatelů
• Jeho portrét se objevil na tisícikorunové bankovce z roku 1934, což byla nejvyšší pocta pro nešlechtice
• Rašín měl ve své pracovně železnou pokladnu s první vyraženou československou korunou, kterou ukazoval návštěvám
• Odmítl nabídku francouzské vlády na tisk československých bankovek s argumentem: Národ, který si neumí vytisknout vlastní peníze, si nezaslouží samostatnost
• Atentátník Šoupal po odpykání trestu emigroval do SSSR, kde byl v roce 1938 popraven během stalinských čistek