Alois Rašín

Alois Rašín byl první ministr financí Československa a hlavní architekt československé měnové reformy z roku 1919, která zavedla československou korunu jako nezávislou měnu. V numismatice je známý jako tvůrce stabilního měnového systému první republiky a organizátor přelepovací akce rakousko-uherských bankovek.

Historie

Alois Rašín se narodil roku 1867 v Nechanicích a vystudoval práva na Karlově univerzitě. Již jako mladý právník se angažoval v české národní politice a stal se jedním z předních představitelů mladočeské strany. Během první světové války byl zatčen a odsouzen na smrt za vlastizradu kvůli kontaktům s protrakouským odbojem, ale trest mu byl změněn na vězení. Po vzniku Československa v říjnu 1918 se stal prvním ministrem financí nového státu a dostal za úkol vytvořit nezávislý měnový systém. Rašín čelil obrovské výzvě - nový stát zdědil rakousko-uherskou korunu, která byla destabilizována válečnou inflací a hrozil její kolaps. Měnová reforma z února 1919 byla jeho největším dílem - nařídil přelepování všech bankovek na československém území státními kolky, což de facto oddělilo československou korunu od rakouské a uherské měny. Tato radikální akce proběhla během jediného víkendu a byla přísně utajena až do poslední chvíle. Rašínova deflační politika v následujících letech stabilizovala novou měnu a učinila z československé koruny jednu z nejstabilnějších evropských měn. Jeho přísný monetární kurz však vyvolával politické spory a sociální napětí. Tragicky zahynul roku 1923 při atentátu spáchaném mladým anarchistou, když mu bylo pouhých 55 let a stál na vrcholu své politické kariéry.

Rašínova měnová reforma představovala mistrovsky zorganizovanou operaci, která proběhla během víkendu 25.-26. února 1919. Přelepovací akce spočívala v označení všech rakousko-uherských bankovek nacházejících se na československém území speciálními kolky s československým státním znakem. Banky a poštovní úřady byly uzavřeny a všechny hraniční přechody přísně hlídány, aby se zabránilo přílivu nepřelepených bankovek ze sousedních zemí. Technické provedení vyžadovalo přípravu milionů kolků, koordinaci tisíců úředníků a absolutní utajení celé operace. Občané mohli přelepovat pouze omezené částky podle sociálního postavení, zbytek musel být uložen na blokované účty. Právní rámec reformy vytvořil zcela nový měnový systém s československou korunou jako základní jednotkou dělenou na 100 haléřů. Rašín následně prosadil konzervativní monetární politiku založenou na krytí měny zlatem a zachování stability směnného kurzu. Organizace československého bankovnictví podle jeho konceptů zahrnovala centralizaci emise bankovek v Národní bance Československé a přísnou regulaci komerčních bank. Jeho princiupy ovlivnily československou měnovou politiku po celé meziválečné období a přispěly k ekonomické stabilitě první republiky.

Význam pro investory a sběratele

Rašínovy přelepené bankovky představují pro sběratele unikátní kapitolu československé notafilie s bohatou historií a různými variantami kolků. Tyto bankovky dokumentují dramatické období vzniku nezávislého státu a jsou hmatatelným svědectvím odvážné měnové reformy. Pro investory mají hodnotu nejen jako historické dokumenty, ale i kvůli své vzácnosti - mnoho přelepených bankovek bylo později vyměněno nebo zničeno. Rašínův příspěvek k československé měnové stabilitě zvyšuje kulturní a historickou hodnotu všech emisí z období jeho působení.

Příklady

Nejcennější jsou přelepené rakousko-uherské bankovky s československými kolky z února 1919, první emise československých bankovek navržených za Rašínova působení, pamětní listy k měnové reformě nebo dokumenty související s přelepovací akcí. Vzácné jsou také nepřelepené bankovky rakousko-uherské provenience nalezené na československém území, které dokumentují rozsah a důkladnost reformy.

Zajímavosti

• Přelepovací akce byla natolik utajená, že o ní nevěděli ani někteří ministři vlády až do posledního okamžiku
• Rašín osobně kontroloval přípravu kolků a jejich bezpečnostní prvky, aby zabránil padělání
• Během jediného víkendu bylo přelepeno více než 1,5 miliardy bankovek na celém území Československa
• Některé československé kolky obsahovaly skryté bezpečnostní znaky, které Rašín navrhl pro ztížení padělání
• Österreichische Krone ztratila v Československu platnost doslova z hodiny na hodinu díky Rašínově akci
• Jeho deflaační politika byla tak úspěšná, že československá koruna patřila k nejstabilnějším měnám v Evropě 20. let
• Atentátník na Rašína byl motivován právě nesouhlasem s jeho přísnou měnovou politikou a jejími sociálními dopady