Alžběta Bavorská

Alžběta Bavorská, známá jako Sissi, byla rakouská císařovna a uherská královna, manželka Františka Josefa I., která vládla v letech 1854 až 1898. Její portrét zdobil rakousko-uherské mince a bankovky, stala se nejrozpoznávanější tváří habsburské monarchie a symbolem elegance na mincích 19. století.

Historie

Alžběta Bavorská se narodila 24. prosince 1837 v Mnichově jako dcera bavorského vévody Maxmiliána Josefa in Bayern a princezny Ludoviky Bavorské. Vyrůstala v neformálním prostředí zámku Possenhofen u Starnberského jezera, kde získala svobodnou výchovu neobvyklou pro aristokracii. Její otec, excentrický vévoda, cestoval po Orientu, hrál na citeru a pohrdal dvorskou etiketou. Alžběta zdědila jeho nezávislou povahu a lásku k poezii, přírodě a jízdě na koni. Hovořila plynně francouzsky, anglicky, řecky a později se naučila maďarsky. Její život se dramaticky změnil v červenci 1853, kdy v lázních Bad Ischl potkala svého bratrance, rakouského císaře Františka Josefa I., který se měl původně zasnoubit s její starší sestrou Helenou.

František Josef se do šestnáctileté Alžběty okamžitě zamiloval a navzdory odporu své matky arcivévodkyně Žofie prosadil zasnoubení. Svatba se konala 24. dubna 1854 ve vídeňském Augustiniánském kostele za účasti 70 arcivévodů a diplomatického sboru celé Evropy. Alžběta obdržela věno 100 000 zlatých ročně a šperkovou kolekci v hodnotě 2 milionů zlatých. Jako císařovna získala právo razit vlastní pamětní mince - první byly raženy k svatbě s dvojportrétem novomanželů. Vídeňská mincovna vyrazila 10 000 zlatých a 50 000 stříbrných svatebních medailí, které se staly sběratelskou raritou.

Adaptace na přísný španělský ceremoniál vídeňského dvora byla pro svobodomyslnou Alžbětu traumatická. Arcivévodkyně Žofie kontrolovala každý aspekt jejího života, včetně výchovy dětí. Alžběta porodila čtyři děti - Žofii (1855), Giselu (1856), korunního prince Rudolfa (1858) a Marii Valerii (1868). Smrt prvorozené Žofie v roce 1857 během cesty do Uher Alžbětu psychicky zlomila. Začala trpět depresemi, anorexií a obsesivním cvičením. Její váha nikdy nepřesáhla 50 kilogramů při výšce 172 centimetrů. Denně cvičila 4 hodiny na kruzích a bradlech, absolvovala dvacetikilometrové pochody a jezdila na koni v nebezpečném tempu.

Zlomovým momentem Alžbětina života bylo rakousko-uherské vyrovnání v roce 1867, na kterém měla zásadní podíl. Naučila se maďarsky, navázala přátelství s hrabětem Gyulou Andrássym a přesvědčila manžela k dohodě s Maďary. Korunovace uherskou královnou 8. června 1867 v Budíně byla vrcholem její politické role. Uherský sněm jí daroval zámek Gödöllő a roční rentu 100 000 zlatých. Korunovační mince s Alžbětiným portrétem v uherské koruně se razily v milionových nákladech. Maďaři ji zbožňovali jako svou královnu, zatímco ve Vídni byla kritizována za své sympatie k Uhrám. Alžběta trávila většinu času v Gödöllő nebo cestováním po Evropě.

Po sebevraždě syna Rudolfa v Mayerlingu v roce 1889 se Alžběta uzavřela do truchlení a nosila pouze černé šaty. Cestovala inkognito po Středomoří, psala melancholickou poezii a studovala Heinea a Nietzscheho. Její roční výdaje na cestování dosáhly 500 000 zlatých, což vyvolávalo kritiku. Posedlost krásou vedla k bizarním rituálům - mytí vlasů dlouhých až ke kotníkům trvalo 3 hodiny, používala masky z telecího masa a koupele v olivovém oleji. Odmítala se nechat fotografovat po čtyřicítce a na oficiálních portrétech včetně mincí se zobrazovala podle maleb z mládí.

Alžběta byla zavražděna 10. září 1898 v Ženevě italským anarchistou Luigi Luchenim, který ji probodl pilníkem upraveným na dýku. Ironicky se stala obětí náhodného výběru - Lucheni chtěl zabít jakéhokoli aristokrata. Její smrt otřásla Evropou a František Josef, který ji přes všechny problémy miloval, se z ní nikdy nevzpamatoval. Pohřeb ve Vídni se stal manifestací monarchie - účastnilo se ho 100 000 lidí. Posmrtně se Alžběta stala legendou. Kult Sissi přetrval pád monarchie a její image zůstává ikonou na sběratelských mincích a medailích.

Alžběta na mincích a v numismatice

Portrét Alžběty Bavorské se objevil na více než 50 různých typech mincí a medailí rakousko-uherské monarchie. Nejslavnější jsou společné portréty s Františkem Josefem na jubilejních ražbách - zlaté 4 a 8 zlatníky z roku 1854 ke svatbě, stříbrné 2 zlatníky z roku 1879 k stříbrné svatbě. 

Zvláštní kategorii tvoří pamětní medaile s Alžbětou - charitativní ražby Červeného kříže, kde byla protektorkou, medaile k návštěvám měst, lázní a vojenských přehlídek. Po její smrti v roce 1898 bylo vyraženo přes 30 typů smutečních medailí v celkovém nákladu 500 000 kusů. Nejcennější jsou zkušební ražby ve zlatě a platině, určené pouze pro císařskou rodinu. Celkově se motivy s Alžbětou Bavorskou vyskytují na více než 200 různých numismatických objektech, což z ní činí nejčastěji zobrazovanou ženu na mincích 19. století po britské královně Viktorii.

Zajímavosti

• Alžbětiny vlasy vážily přes 2 kilogramy a jejich česání trvalo 3 hodiny denně, vypadlé vlasy se vážily a zapisovaly
• Odmítla pózovat pro mince po 40. roce života, všechny pozdější ražby používají její portréty z mládí
• Její diamantové hvězdy ve vlasech zobrazené na mincích obsahovaly 27 diamantů o celkové váze 86 karátů
• Zkušební ražba platinové medaile s jejím portrétem z roku 1898 se v roce 2019 prodala za 1,2 milionu eur