Hofburg

Hofburg je palácový komplex v centru Vídně, od konce 13. století do roku 1918 sídlo habsburských vládců a jejich zimní rezidence. Od roku 1946 v něm úřaduje rakouský spolkový prezident; sídlí tu i Národní knihovna, císařská klenotnice, muzea a Španělská jezdecká škola.

Poloha Vídeň, Vnitřní Město
Nejstarší část Švýcarský trakt, 13. století
Původní funkce sídlo habsburských vládců do roku 1918, zimní rezidence (letní byl Schönbrunn)
Poslední velká přístavba Nový hrad (Neue Burg), 1881–1913
Dnešní využití sídlo spolkového prezidenta (od 1946), Rakouská národní knihovna, císařská klenotnice, muzea, kongresové centrum, OBSE
Na mincích 20 eur 2002 (Švýcarská brána), 5 eur 2006 (Josefské náměstí)

Historie

Nejstarší část paláce, dnešní Švýcarský trakt, vznikla ve 13. století. Její stavba se připisuje posledním Babenberkům, nebo českému králi Přemyslu Otakarovi II., který rakouské země krátce ovládal. Jako sídlo vlády je hrad doložen od roku 1279 a habsburští vládci v něm sídlili až do pádu monarchie. Římští císařové z rodu Habsburků měli ve Vídni dvůr v letech 1438–1583 a 1612–1806; mezitím sídlil Rudolf II. v Praze.

Palác nevznikl podle jednoho plánu, ale rostl po jednotlivých traktech. Za Ferdinanda I. Habsburského dostal Švýcarský trakt renesanční podobu a roku 1552 k němu Pietro Ferrabosco postavil Švýcarskou bránu. Roku 1556 přibyla Stallburg, plánovaná jako sídlo Maxmiliána II., a v letech 1575–1611 Amalienburg, postavená jako rezidence Rudolfa II. V 60. letech 17. století vznikl za Leopolda I. Leopoldův trakt.

Barokní přestavbu vedli Johann Lucas von Hildebrandt a otec a syn Fischerové z Erlachu. Říšská kancelář byla dokončena v letech 1726–1730, Zimní jízdárna v letech 1729–1735 a v roce 1735 i dvorní knihovna s Velkým sálem. Michaelský trakt postavil Ferdinand Kirschner až v letech 1889–1893 podle návrhu z 18. století.

Poslední velkou přístavbou byl Nový hrad (Neue Burg), postavený v letech 1881–1913 podle návrhu Gottfrieda Sempera a Carla von Hasenauera. Měl být součástí monumentálního císařského fóra, to však nikdy nebylo dokončeno. Po roce 1918 přešel palác na rakouský stát. Od konce roku 1946 má v Leopoldově traktu kancelář spolkový prezident.

Areál dnes a mince s jeho motivem

V Hofburgu sídlí Rakouská národní knihovna s barokním Velkým sálem, kongresové centrum a stálá kancelář Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Ve Švýcarském traktu je císařská klenotnice s říšskými klenoty Svaté říše římské a insigniemi Rakouského císařství. V Novém hradě jsou Světové muzeum, Efezské muzeum, sbírka zbraní a zbrojí, sbírka starých hudebních nástrojů a Dům rakouských dějin. Ve Stallburgu a v Zimní jízdárně působí Španělská jezdecká škola.

Hofburg je námětem dvou rakouských euromincí. Stříbrná dvacetieurovka „Renesance“ z roku 2002 (Ag 900, 20 g, 34 mm) nese Švýcarskou bránu se znakem a titulem Ferdinanda I. a na druhé straně jeho portrét. Stříbrná pětieurovka z roku 2006 k rakouskému předsednictví v Evropské unii (Ag 800, 10 g) zobrazuje Josefské náměstí s jezdeckou sochou Josefa II. a křídlem se Španělskou jezdeckou školou.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet