Efez
Efez (řecky Efesos) je antické město na západním pobřeží dnešního Turecka u Selçuku, jedno z nejvýznamnějších center Malé Asie. Proslulo Artemidiným chrámem, jedním ze sedmi divů světa, a v římské době bylo hlavním městem provincie Asie. Na jeho mincích se opakují včela a jelen.
| Poloha | ústí řeky Kaystros, u Selçuku v provincii Izmir, Turecko |
|---|---|
| Založení | 10. století př. n. l., attičtí a iónští kolonisté |
| Artemidin chrám | jeden ze sedmi divů světa, obnoven po požáru roku 356 př. n. l. |
| Římská vláda | od 129 př. n. l., za Augusta hlavní město provincie Asie |
| Znaky na mincích | včela, jelen, kultovní socha Artemidy Efeské |
| Světové dědictví UNESCO | 2015 |
Historie
Efez založili v 10. století před naším letopočtem attičtí a iónští kolonisté na místě starší anatolské osady Apasa. Ležel u ústí řeky Kaystros a díky přístavu se stal obchodním centrem mezi Egejským mořem a vnitrozemím Anatolie.
Největší slávu Efezu přinesl Artemidin chrám (Artemísion). Stavba z doby kolem roku 550 př. n. l., na kterou přispěl lydský král Kroisos, vyhořela roku 356 př. n. l. Efezané chrám obnovili vlastním nákladem a právě obnovená stavba patřila mezi sedm divů antického světa.
Roku 334 př. n. l. vstoupil do Efezu Alexandr Veliký. Diadoch Lýsimachos později přesídlil obyvatele na nové místo asi dva kilometry od původního města a pojmenoval je Arsinoeia. Město pak střídavě ovládali Seleukovci, Ptolemaiovci a pergamští Attalovci.
Pod římskou vládu přešel Efez roku 129 př. n. l. a Augustus z něj učinil hlavní město provincie Asie. Z římské doby pochází většina dnešních ruin, mezi nimi velké divadlo a Celsova knihovna. Apoštol Pavel zde žil asi tři roky a roku 431 se v Efezu konal třetí ekumenický koncil.
V 60. letech 3. století město poničili Gótové. Zanášení přístavu naplaveninami řeky Kaystros odřízlo Efez od moře a v 15. století už bylo město opuštěné. Archeologický areál Efezu je od roku 2015 na seznamu světového dědictví UNESCO.
Mince Efezu
Hlavním znakem městských mincí Efezu byla včela, posvátné zvíře Artemis; na rubu později přibyl jelen. V základech Artemidina chrámu se našly elektronové mince z let 625–600 př. n. l., které patří k nejstarším známým mincím.
Za Římanů se zde razily stříbrné cistofory – za Augusta s oltářem zdobeným dvěma laněmi, za Claudia s chrámem Diany Efeské a kultovní sochou bohyně, další za Hadriána. Na mincích města se objevuje i kultovní socha Artemidy Efeské s hradební korunou.
