Amberg

Amberg bylo významné hornické a mincovní město v Horní Falci, centrum železářství a mincovnictví falckých kurfiřtů od středověku do 18. století. Amberská mincovna produkovala kvalitní tolary a dukáty z místního zlata a stříbra, přičemž město díky strategické poloze mezi Bavorskem a Čechami hrálo důležitou roli v regionálním obchodu a peněžnictví.

Historie

Amberg získal městská práva ve 13. století a brzy se stal důležitým centrem těžby železné rudy a obchodu. První zmínky o mincovně pocházejí z roku 1294, kdy bavorský vévoda Ludvík II. Přísný udělil městu právo ražby. Město tehdy patřilo k Bavorskému vévodství a mincovna razila převážně drobné stříbrné feniky a haléře podle řezenského vzoru. Bohatství města pocházelo z železných dolů a hamrů v okolním Hornofalckém lese.

Zásadní změna nastala v roce 1329, kdy Amberg připadl Falckému kurfiřtství na základě smlouvy z Pavie. Falčtí kurfiřti rozšířili mincovní práva a Amberg se stal jednou z hlavních mincoven kurfiřtství vedle Heidelbergu. Ve 14. a 15. století se razily zlaté rýnské zlaté, groše a haléře. Mincovna používala značku A nebo městský znak - šachovnici. Kvalita amberských ražeb byla vysoká díky přísné kontrole a zkušeným mincmistrům.

Reformace a následné náboženské konflikty 16. století ovlivnily amberské mincovnictví. Když se kurfiřt Fridrich III. stal vůdcem protestantské unie, Amberg razil propagandistické mince s kalvinistickými symboly. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 připadl Amberg Bavorsku jako válečná kořist. Bavorský vévoda Maxmilián I. obnovil katolictví a pokračoval v ražbě, nyní s bavorskými symboly. Během třicetileté války město několikrát změnilo majitele, což se odrazilo v různorodosti ražeb.

V 17. století zažila amberská mincovna období rozkvětu pod bavorskou vládou. Byly raženy reprezentativní tolary s portréty bavorských kurfiřtů, kvalitní dukáty a medaile. Mincovna využívala moderní technologie včetně válcového stroje a vřetenového lisu. Amberské tolary byly uznávaným platidlem v širokém regionu. Specialitou byly takzvané "Amberger Löser" - těžké stříbrné mince v hodnotě několika tolarů určené jako dary.

Postupný úpadek nastal v 18. století s vyčerpáním místních ložisek a centralizací bavorského mincovnictví do Mnichova. Amberská mincovna razila stále méně mincí a specializovala se na drobné nominály pro lokální oběh. Poslední ražba proběhla v roce 1794, poté byla mincovna definitivně uzavřena. Budova mincovny byla přestavěna na jiné účely, ale zachovaly se některé technické památky.

Dnes je Amberg významným centrem numismatického bádání. Městské muzeum uchovává rozsáhlou sbírku místních ražeb a mincovních nástrojů. Amberské mince jsou ceněnými sběratelskými předměty, zejména vzácné ražby z období reformace. Archeologické nálezy v okolí města pravidelně přinášejí nové doklady o rozsahu a významu zdejšího mincovnictví. Historie amberské mincovny dokumentuje složité politické a ekonomické dějiny střední Evropy.

Falcká a bavorská symbolika

Amberské mince nesly symboly měnících se vládců. Za falcké éry dominoval falcký lev a říšské jablko jako symbol kurfiřtské hodnosti. Šachovnice z městského znaku Ambergu se objevovala jako vedlejší motiv nebo mincovní značka. Monogram panovníka a letopočet doplňovaly design. Nápisy byly v latině, později částečně v němčině.

Bavorské období přineslo bavorské kosočtverce a postavu Bavarie s korunou a žezlem. Madona jako patronka Bavorska se objevovala na reversech náboženských ražeb. Říšské jablko bylo nahrazeno knížecí čapkou nebo korunou. Svatý Jiří, patron města Ambergu, zůstal na některých lokálních ražbách jako připomínka městské identity.

Hornické a řemeslné motivy odrážely ekonomický základ města. Zkřížená hornická kladívka, železářská výheň, kladivo a kovadlina symbolizovaly zdroj bohatství. Na některých mincích se objevuje pohled na město s charakteristickými věžemi a hradbami. Říční bůh představující řeku Vils připomínal význam vodní energie pro hamry a hutě.

Zajímavosti

• Amberská mincovna razila speciální "železné tolary" z místní kvalitní oceli jako technickou kuriozitu
• Kurfiřt Fridrich V., "zimní král", nechal v Ambergu razit mince s českým lvem po své pražské korunovaci
• Největší amberský "Löser" z roku 1625 vážil přes 450 gramů stříbra a měl hodnotu 10 tolarů
• Během morové epidemie 1634 razil Amberg nouzové "morové mince" z mědi s dezinfekčním octem
• Poslední amberský mincmistr Johann Schega uprchl v roce 1796 s celou mincovní pokladnou do Čech
• V amberském městském archivu je uchován jediný kompletní účetní deník mincovny z let 1550-1650