Americká občanská válka

Americká občanská válka byla vnitřním konfliktem ve Spojených státech v letech 1861 až 1865 mezi Unií, tedy severními státy, a Konfederací jedenácti jižních států. Rozhodla o zachování federace, vedla ke zrušení otroctví a proměnila americký peněžní systém zavedením federálních papírových peněz zvaných greenbacks.

Trvání 1861–1865
Strany Unie a Konfederace jedenácti jižních států
Začátek ostřelování pevnosti Fort Sumter 12. dubna 1861
Konec kapitulace generála Leeho u Appomattoxu 9. dubna 1865
Důsledek zrušení otroctví 13. dodatkem ústavy, ratifikovaným 6. prosince 1865
Peníze Unie státovky greenbacks podle zákona z 25. února 1862
Mince dvoucent z roku 1864 jako první americká mince s heslem IN GOD WE TRUST

Historie

Americká občanská válka vypukla po dlouhodobém napětí mezi severem a jihem, které se točilo kolem otroctví, politické rovnováhy mezi státy a otázky, jak silná má být federální vláda. Jih byl hospodářsky navázán na plantážní produkci, zejména bavlnu, a na otrockou práci, zatímco sever rychleji industrializoval, rozvíjel železnice a městské hospodářství. Spory se vyostřovaly už v první polovině 19. století – každý nový stát přijatý do Unie otevíral otázku, zda bude otrokářský, nebo svobodný, a tím i to, kdo získá převahu v Kongresu.

Rozbuškou se stala volba prezidenta Abrahama Lincolna v roce 1860. Lincoln původně neusiloval o okamžité zrušení otroctví ve všech státech, ale pro jižní elity představoval hrozbu, že se otroctví nebude smět dál šířit. Do února 1861 vystoupilo z Unie sedm států hlubokého Jihu a vytvořilo Konfederaci, po vypuknutí bojů se přidaly další čtyři. Válka začala 12. dubna 1861 ostřelováním pevnosti Fort Sumter v Jižní Karolíně.

Šlo o konflikt masových armád, železniční dopravy a průmyslové výroby zbraní. Sever měl výhodu většího průmyslu, obyvatelstva i námořní síly, jih spoléhal na schopnosti velitelů, znalost terénu a naději, že vyčerpá politickou vůli severu bojovat. Klíčovou roli hrála blokáda jižních přístavů, která postupně omezila export bavlny i dovoz zbraní a zboží. Válka si vyžádala odhadem 700 000 mrtvých vojáků.

V průběhu války se proměnily i její cíle. Lincolnova Proklamace emancipace z 1. ledna 1863 spojila válečné úsilí Unie s osvobozením otroků v povstaleckých státech. V letech 1863–1865 se projevila materiální převaha severu: roku 1864 dobyl generál William T. Sherman Atlantu a jeho tažení k moři skončilo obsazením Savannah. Generál Robert E. Lee kapituloval 9. dubna 1865 u Appomattoxu před generálem Ulyssesem S. Grantem. O pět dní později byl Lincoln postřelen a 15. dubna 1865 zemřel.

Po válce následovalo období rekonstrukce, kdy se řešilo začlenění jižních států zpět do Unie, občanská práva osvobozených Afroameričanů i obnova zničené ekonomiky. Otroctví zrušil 13. dodatek ústavy, ratifikovaný 6. prosince 1865. Sociální a politické napětí přesto přetrvalo ještě dlouho. Válka posílila federální stát, urychlila industrializaci a změnila vztah mezi politikou, hospodářstvím a financemi.

Peníze za války

Americká občanská válka zásadně proměnila americký peněžní oběh. Unie v prosinci 1861 přestala vyměňovat své papírové peníze za zlato a stříbro. Zákon z 25. února 1862 zavedl státovky (United States Notes), přezdívané greenbacks. Nebyly kryté zlatem, byly však zákonným platidlem; povolený objem vystoupal na 450 milionů dolarů. Za zlato je stát začal znovu vyměňovat až od 1. ledna 1879.

Lidé za války schovávali zlaté a stříbrné mince a později i centy, takže drobné z oběhu zmizely. Kongres proto zavedl poštovní platidla (Postage Currency) – drobné papírky v hodnotě 5, 10, 25 a 50 centů vydávané od 21. srpna 1862, po nichž následovala drobná státní platidla až do roku 1876. Obchodníci razili soukromé žetony (Civil War tokens), do roku 1864 jich vzniklo kolem 25 milionů v sedmi až osmi tisících variant. Zákon z 8. června 1864 soukromou ražbu zakázal. Mincovní zákon z 22. dubna 1864 zavedl dvoucent, který se stal první americkou mincí s heslem IN GOD WE TRUST.

Konfederace vydávala od roku 1861 vlastní papírové dolary bez krytí. Většina nesla slib vyplacení šest měsíců po uzavření míru mezi Konfederací a Spojenými státy. Jejich hodnota klesala s válečnými porážkami: koncem roku 1863 se dolar Konfederace obchodoval za šest centů ve zlatě a s koncem války ztratil hodnotu úplně. Bankovky Konfederace se hojně padělaly. Oběžné mince Konfederace nerazila; v dubnu 1861 vznikly v mincovně v New Orleansu na ručním lisu jen čtyři půldolary Konfederace.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet