AML

AML (Anti-Money Laundering) je soubor zákonů, předpisů a postupů určených k prevenci praní špinavých peněz, který v obchodu s drahými kovy a numismatikou vyžaduje identifikaci zákazníků, hlášení podezřelých transakcí a vedení záznamů o obchodech nad stanovený limit. Tyto regulace zásadně ovlivňují fungování mincoven, obchodníků s investičním zlatem a numismatických aukcí, které musí implementovat přísné kontrolní mechanismy pro zabránění zneužití drahých kovů k legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Historie

První moderní AML regulace vznikly v reakci na mezinárodní obchod s drogami v 70. letech 20. století. Bank Secrecy Act z roku 1970 v USA zavedl povinnost hlášení hotovostních transakcí nad 10 000 dolarů. Obchodníci s drahými kovy byli zpočátku vyňati z regulace, což vedlo k masivnímu zneužívání zlatých a stříbrných slitků kolumbijskými drogovými kartely pro převod peněz přes hranice.

Zásadní zlom představovala Vídeňská konvence OSN z roku 1988 proti nedovolenému obchodu s narkotiky, která poprvé definovala praní peněz jako samostatný trestný čin. Konvence požadovala po signatářských státech regulaci obchodu s drahými kovy jako rizikového sektoru. V roce 1989 vznikla Financial Action Task Force (FATF) při G7, která vydala 40 doporučení zahrnujících specifické požadavky pro obchodníky se zlatem a numismatiky.

Evropská unie implementovala první AML směrnici v roce 1991, která zahrnovala obchodníky s drahými kovy při transakcích nad 15 000 ECU. Směrnice vyžadovala identifikaci zákazníků a uchovávání záznamů po dobu pěti let. Německo a Švýcarsko, tradiční centra obchodu se zlatem, zpočátku odmítaly regulaci s argumentem ochrany bankovního tajemství, ale pod mezinárodním tlakem kapitulovala.

Teroristické útoky 11. září 2001 dramaticky změnily přístup k AML. USA PATRIOT Act rozšířil definici finančních institucí na všechny obchodníky s drahými kovy včetně numismatiků. Povinná registrace u FinCEN (Financial Crimes Enforcement Network) a hlášení transakcí nad 3000 dolarů způsobily exodus mnoha malých obchodníků z trhu. Švýcarské rafinerie musely poprvé zveřejnit původ zpracovávaného zlata.

Skandál s konfliktním zlatem z Demokratické republiky Kongo v roce 2009 vedl k přijetí Dodd-Frank Act Section 1502 v USA, vyžadujícího sledování dodavatelského řetězce zlata. LBMA (London Bullion Market Association) zavedla povinný Responsible Gold Guidance pro všechny akreditované rafinerie. Dubai, dlouho považovaný za bránu pro pašované zlato, musel v roce 2012 implementovat přísné AML kontroly.

Čtvrtá AML směrnice EU z roku 2015 snížila limit pro identifikaci při obchodu s drahými kovy na 10 000 EUR. Pátá směrnice z roku 2018 dramaticky zpřísnila pravidla - limit klesl na 2000 EUR a anonymní pronájem bezpečnostních schránek byl zakázán. Obchodníci museli implementovat systémy pro hodnocení rizika zákazníků a průběžné monitorování transakcí.

V roce 2020 skandál FinCEN Files odhalil, jak světové banky pomáhaly prát peníze prostřednictvím obchodu se zlatem. Deutsche Bank zpracovala podezřelé transakce v hodnotě 1,3 biliónu dolarů spojené s nákupy zlata. Reakcí bylo zavedení šesté AML směrnice EU v roce 2021, která rozšířila trestní odpovědnost na právnické osoby a zvýšila sankce na 5 milionů EUR nebo 10% ročního obratu.

Současný vývoj směřuje k využití umělé inteligence a blockchain technologie pro AML compliance. Společnost Metalor Technologies v roce 2023 představila systém sledování zlata od dolu po konečného zákazníka pomocí blockchain. Čínská centrální banka spustila digitální yuan pro obchod se zlatem s vestavěným AML monitoringem každé transakce.

AML požadavky v numismatice zahrnují povinnost Customer Due Diligence (CDD) - ověření identity zákazníka pomocí dokladů totožnosti a dokladu o bydlišti. U transakcí nad stanovený limit musí obchodník zjistit původ finančních prostředků a účel transakce. Pro politicky exponované osoby (PEP) platí režim Enhanced Due Diligence s detailním prověřením majetku.

Obchodníci musí vést evidenci všech transakcí včetně fotografií nebo skenů nakoupených předmětů, identifikačních údajů zákazníka, data a částky transakce. Záznamy se uchovávají minimálně 5 let, v některých jurisdikcích až 10 let. Software pro správu AML dokumentace jako ComplyAdvantage nebo Refinitiv stojí tisíce eur ročně, což představuje významnou zátěž pro malé numismatické obchody.

Hlášení podezřelých transakcí (SAR - Suspicious Activity Report) musí být podáno do 24-48 hodin od zjištění podezřelé aktivity. Indikátory zahrnují: strukturování transakcí pod limit, platby třetí stranou, neobvyklý zájem o anonymitu, neznalost produktu při vysoké transakci, nervozita nebo spěch. V roce 2023 bylo v EU podáno přes 2,3 milionu SAR, z toho 15% souviselo s obchodem s drahými kovy.

Sankce za porušení AML předpisů jsou drakonické. Švýcarská rafinerie Argor-Heraeus zaplatila v roce 2019 pokutu 3 miliony CHF za nedostatečnou kontrolu zlata z Jižní Ameriky. Britský numismatik Coincraft dostal pokutu 125 000 GBP za nedostatečné AML procedury. Trestní odpovědnost hrozí nejen firmám, ale i jednotlivým zaměstnancům - maximální trest v EU je 5 let vězení.

Zajímavosti

• Největší případ praní peněz přes zlato odhalený v roce 2020 zahrnoval venezuelský režim - přes 1,2 miliardy dolarů ve zlatých cihlách pašovaných do Turecka
• Vatikánská banka IOR byla v roce 2012 vyšetřována pro praní peněz přes nákupy zlatých mincí v hodnotě 20 milionů EUR
• Slavný numismatik Hans Schulman neúmyslně pomohl prát peníze mexickému kartelu prodejem vzácných mincí za 4 miliony dolarů v hotovosti
• Dubai zpracovává ročně přes 2500 tun zlata v hodnotě 120 miliard dolarů, z toho odhadem 30% pochází z nelegálních zdrojů
• AI systém Chainalysis dokáže sledovat bitcoin použitý k nákupu zlata s 94% přesností identifikace původu prostředků
• Nejmenší AML pokuta v historii - 1 euro - dostala lucemburská numismatická společnost za opoždění hlášení o 3 minuty