AML

AML (Anti-Money Laundering) je soubor předpisů, postupů a opatření určených k zamezení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tento regulační rámec vyžaduje od finančních institucí a dalších povinných subjektů zavádění systémů pro identifikaci klientů, monitoring transakcí a hlášení podezřelých aktivit příslušným dohledovým orgánům.

Historie

Počátky moderní AML regulace sahají do roku 1970, kdy byl ve Spojených státech přijat Bank Secrecy Act (BSA), který poprvé vyžadoval od bank hlášení hotovostních transakcí nad 10 000 USD a identifikaci klientů. Významným milníkem byl rok 1989, kdy byla založena Finanční akční výbor (FATF), mezinárodní organizace stanovující globální standardy v boji proti praní špinavých peněz. Po teroristických útocích z 11. září 2001 došlo k výraznému posílení AML předpisů, především skrze americký USA PATRIOT Act, který rozšířil povinnosti finančních institucí a zavedl důraz na prevenci financování terorismu (CFT - Countering Financing of Terrorism).

Systém AML se skládá z několika klíčových komponent, které tvoří komplexní rámec ochrany finančního systému. Základním principem je tzv. přístup založený na hodnocení rizik (risk-based approach), který umožňuje efektivní alokaci zdrojů na oblasti s nejvyšším rizikem praní špinavých peněz. Povinné subjekty musí implementovat program, který zahrnuje identifikaci a kontrolu klienta (Know Your Customer - KYC), kdy se ověřuje totožnost zákazníků, skuteční majitelé právnických osob a původ finančních prostředků. Nedílnou součástí je průběžné monitorování transakcí pomocí automatizovaných systémů, které identifikují neobvyklé vzorce a podezřelé aktivity. V případě zjištění podezřelé transakce jsou finanční instituce povinny podat oznámení o podezřelé transakci (Suspicious Activity Report - SAR, v ČR označované jako OPO) příslušné finanční zpravodajské jednotce.

Význam pro investory a sběratele

Pro investory představuje AML regulace důležitý faktor při obchodování s finančními instrumenty a drahými kovy. Investiční společnosti a obchodníci s cennými papíry musí ověřovat identitu investorů, zdroj jejich prostředků a monitorovat investiční transakce. U větších investic do zlata, stříbra či numismatických předmětů jsou sběratelé často podrobeni důkladné kontrole, zejména při nákupech v hodnotě nad zákonem stanovené limity. Některé země vyžadují registraci obchodníků s drahými kovy a kameny jako povinných osob podle AML zákonů, což může vést k dodatečným požadavkům na identifikaci při nákupu vzácných mincí nebo investičních slitků.

Příklady

Mezi konkrétní AML požadavky, se kterými se lze běžně setkat, patří:

• Hloubková kontrola klienta (Customer Due Diligence - CDD) - rozšířená identifikace u rizikových klientů nebo transakcí
• Politicky exponované osoby (PEP) - zvýšená pozornost věnovaná osobám ve významných veřejných funkcích
• Screeningové systémy - porovnávání klientů se sankčními seznamy a seznamy sledovaných osob
• Limitní transakce - povinnost identifikace při transakcích nad určitý limit (v ČR typicky 1 000 EUR)
• Compliance officer - povinně jmenovaná osoba odpovědná za implementaci AML programu v instituci

Zajímavosti

Podle odhadů Organizace spojených národů dosahuje objem praných peněz celosvětově až 1,6 bilionu dolarů ročně, což odpovídá přibližně 2,7 % světového HDP. V posledních letech se AML regulace stále více zaměřuje na nové technologie, jako jsou kryptoměny a virtuální aktiva, které představují nový kanál pro potenciální praní špinavých peněz. Moderní AML systémy stále častěji využívají umělou inteligenci a strojové učení k odhalování složitých schémat praní peněz, které by tradiční metody monitoringu nemusely zachytit.