Antiochijská mincovna

Antiochijská mincovna byla jednou z nejvýznamnějších mincoven antického a byzantského světa, fungující od 3. století před naším letopočtem do 7. století našeho letopočtu. Hlavní mincovna Seleukovské říše a později třetí největší město Římské říše. Pro numismatiku je Antiochijská mincovna klíčová jako producent tetradrachem, římských císařských mincí a raných byzantských ražeb dokumentujících přechod od antiky ke středověku.

Historie Antiochijské mincovny

Antiochijská mincovna vznikla krátce po založení města Seleukosem I. Níkátorem v roce 300 před naším letopočtem. Strategická poloha na křižovatce obchodních cest mezi východem a západem předurčila význam Antiochie. První ražby byly stříbrné tetradrachmy s portrétem zakladatele a Apollónem na posvátném kameni. Seleukovská éra vytvořila bohatou ikonografii kombinující řecké a orientální prvky.

Pod římskou nadvládou od 64 před naším letopočtem se Antiochie stala hlavním městem provincie Syria a třetím největším městem říše. Mincovna razila provinciální bronzové mince se značkou SC (z rozhodnutí senátu) a císařské stříbrné tetradrachmy. Unikátní byl smíšený řecko-římský charakter - řecké nápisy s římskými portréty. Za Trajána a Hadriána dosáhla produkce vrcholu, antiochijské mince zásobovaly celý východ.

V byzantském období byla Antiochie hlavní východní mincovnou. Justinián I. standardizoval ražbu follisů s označením THEUP (Theopolis - Boží město). Perská invaze 540 a zemětřesení 526 a 528 dočasně přerušily provoz. Herakleios obnovil mincovnu pro financování perských válek. Arabské dobytí v roce 637 znamenalo definitivní konec. Poslední byzantské ražby pocházejí z roku 610. Sedm století kontinuální ražby dokumentuje historii východního Středomoří.

Technologie a charakteristika

Antiochijská mincovna kombinovala helénistické a římské technologie. Tetradrachmy dosahovaly umělecké kvality srovnatelné s Athénami. Portrétní realismus seleukovských králů ovlivnil římské císařské mince. Mincovní značky - různé monogramy a symboly - umožňují dataci. Dvojjazyčnost nápisů (řečtina/latina) odrážela kosmopolitní charakter města.

Organizace následovala východní model s královským písařem řídícím provoz. Roční produkce v římském období dosahovala milionů bronzových a statisíců stříbrných mincí. Export antiochijských ražeb zasahoval od Arménie po Egypt. Technické inovace jako použití vícenásobného úderu pro dosažení hlubokého reliéfu ovlivnily byzantské mincovnictví. Kvalita antiochijských ražeb zůstala vysoká až do konce.

Zajímavosti

• Antiochijská tetradrachma s orlem byla vzorem pro amerického dolara
• Kleopatra VII. razila v Antiochii mince během vztahu s Antoniem
• Zemětřesení 526 zničilo mincovnu, 250 tisíc lidí zahynulo
• Antiochijské "černé bronzy" získaly barvu z vulkanického popela při ražbě
• Julian Apostata razil v Antiochii mince s býkem, pohanský symbol
• Poslední antiochijská mince byla ražena měsíc před muslimským dobytím