Argor-Heraeus

Argor-Heraeus je jedna z největších světových rafinerií drahých kovů se sídlem v švýcarském Mendrisiu, která od roku 1951 zpracovává zlato, stříbro, platinu a palladium pro investiční slitky a mincovní průmysl. Společnost s certifikací LBMA (London Bullion Market Association) rafinuje ročně přes 400 tun zlata a vyrábí investiční slitky uznávané centrálními bankami a institucionálními investory po celém světě, přičemž její produkty jsou zárukou nejvyšší kvality s ryzostí 999,9 promile.

Historie

Společnost Argor byla založena v roce 1951 v Chiasso na švýcarsko-italské hranici jako Argor SA třemi podnikateli - Piero Camponovo, Angelo Gianoli a Romeo Gaggini. Název vznikl ze spojení latinských slov argentum (stříbro) a aurum (zlato). Původní kapitál činil pouhých 50 000 švýcarských franků a firma zaměstnávala 5 lidí. První rafinerie zpracovávala především stříbrný a zlatý šrot z hodinkářského průmyslu švýcarské Jury.

V roce 1960 Argor získal první významnou zakázku od Švýcarské národní banky na rafinaci zlatých rezerv. To vyžadovalo přestěhování do větších prostor v Mendrisiu v kantonu Ticino. Nová rafinerie s kapacitou 50 tun zlata ročně byla vybavena nejmodernější technologií elektrolytické rafinace. V roce 1963 získal Argor prestižní certifikaci jako melter and assayer od Bank of England, což otevřelo přístup na londýnský zlatý trh.

Převratný rok 1973 přinesl vstup německého chemického a technologického giganta Heraeus jako majoritního akcionáře s 51procentním podílem. Heraeus, založený v roce 1851 v Hanau, byl největším zpracovatelem platinových kovů v Evropě. Spojení švýcarské finanční expertise s německou technologickou excelencí vytvořilo synergii, která katapultovala společnost mezi světovou špičku. Oficiální název se změnil na Argor-Heraeus SA.

V 80. letech Argor-Heraeus expandoval do zpracování elektronického odpadu s obsahem drahých kovů. V roce 1986 otevřeli specializované oddělení pro urban mining - získávání zlata z počítačových součástek a mobilních telefonů. Technologie hydrometalurgické separace vyvinutá ve spolupráci s ETH Curych umožnila získat až 98 procent obsažených drahých kovů. Do roku 1990 zpracovávali 1000 tun elektronického odpadu ročně.

Rok 1999 byl zlomový pro pozici na trhu investičního zlata. Argor-Heraeus se stal jedním ze zakládajících členů LBMA Good Delivery listu pro zlaté slitky. Jejich 400uncové slitky (12,4 kg) se staly standardem pro mezibankovní obchody. Současně zahájili výrobu malých investičních slitků pro retailové investory - slavná řada Kinebar s holografickým bezpečnostním prvkem získala ocenění za inovaci v boji proti padělkům.

V roce 2008 finanční krize vyvolala explozi poptávky po fyzickém zlatě. Argor-Heraeus musel zdvojnásobit výrobní kapacitu během šesti měsíců. Instalovali největší kontinuální licí linku v Evropě s kapacitou 1000 kilogramových slitků denně. V roce 2009 zpracovali rekordních 450 tun zlata, což představovalo 15 procent světové roční těžby. Tržby překročily 20 miliard CHF.

Vlastnická struktura se změnila v roce 2017, kdy Heraeus prodal svůj majoritní podíl rakouské mincovně Münze Österreich, dceřiné společnosti Rakouské národní banky. Commerzbank Switzerland si ponechala 30procentní podíl. Tato změna posílila pozici Argor-Heraeus jako nezávislé rafinerie s vazbami na centrální banky. V roce 2019 získali prestižní zakázku na rafinaci zlatých rezerv České národní banky.

Současnost společnosti je ovlivněna důrazem na udržitelnost a etiku. V roce 2020 Argor-Heraeus jako první rafinerie získala certifikaci Responsible Gold Mining od World Gold Council. Implementovali blockchain systém pro sledování původu zlata od dolu po finální produkt. V roce 2023 otevřeli nové oddělení pro recyklaci lithiových baterií s cílem získávat kobalt a vzácné zeminy pro elektromobilitu.

Technologické procesy Argor-Heraeus představují špičku oboru. Elektrolytická rafinace zlata probíhá v titanových celách s roztokem tetrachlorozlatité kyseliny při proudové hustotě 200 A/m². Proces trvá 24 hodin a dosahuje čistoty 999,99 promile (5N). Pro elektronické aplikace vyrábějí zlato o čistotě 999,999 promile (6N) pomocí zónové rafinace. Stříbro se rafinuje Möbiusovým procesem s dusičnanem stříbrným jako elektrolytem.

Výrobní portfolio zahrnuje přes 100 různých produktů. Zlaté slitky od 1 gramu po 12,5 kg, stříbrné od 1 unce po 30 kg, platinové a palladiové slitky, granule pro průmysl, dráty a plechy pro elektroniku. Speciální divizí je minting services - ražba investičních mincí pro soukromé klienty. Ročně vyrazí přes 10 milionů uncových mincí pro různé národní banky a soukromé emitenty.

Bezpečnostní opatření v Argor-Heraeus jsou na vojenské úrovni. Areál v Mendrisiu je střežen 24/7 ozbrojenou ochrankou, 500 kamerami a pohybovými senzory. Trezory v podzemí vydrží nukleární výbuch a jsou chráněny 80cm betonem vyztuženým wolframovou ocelí. Každý slitek má unikátní číslo a je sledován RFID čipem. DNA marking - mikroskopické částice s genetickým kódem - umožňuje identifikaci původu i po přetavení.

Ekonomický význam společnosti přesahuje Švýcarsko. Argor-Heraeus zpracovává 20 procent zlata obchodovaného na Shanghai Gold Exchange a 30 procent stříbra pro COMEX. Jsou preferovaným dodavatelem pro švýcarské banky UBS a Credit Suisse. Jejich cenové kotace ovlivňují světové trhy - ranní Argor fixing je referenční cenou pro evropské OTC obchody. Roční obrat přesahuje 25 miliard CHF při 650 zaměstnancích.

Zajímavosti

• Argor-Heraeus zpracoval zlato z vraku HMS Edinburgh potopeného 1942 - 465 zlatých cihel sovětské provenience v hodnotě 45 milionů GBP
• V roce 1986 rafinovali 3,5 tuny zlata z Marcosova pokladu - filipínský diktátor je pašoval přes Švýcarsko při útěku z Manily
• Největší slitek vyrobený Argor-Heraeus váží 250 kg - byl odlit pro čínského miliardáře v roce 2011
• Společnost vlastní největší soukromou sbírku historických zlatých slitků - přes 5000 kusů od římských ingotů po nacistické zlato
• V trezorech Argor-Heraeus je uloženo odhadem 1500 tun zlata - více než zlaté rezervy Bank of England
• Speciální zodiac série slitků s čínskými znameními se prodává s přirážkou 200% - nejdražší je zlatý drak z roku 2000