Banka

Banka je finanční instituce, která přijímá vklady, poskytuje úvěry a zajišťuje platební styk mezi lidmi, firmami a státem. Pro numismatiku je důležitá nepřímo, protože banky souvisejí s oběhem hotovosti, se směnou měn a často i s ukládáním a ověřováním drahých kovů.

Historie

Bankovní činnost vyrůstá z potřeb obchodu: jakmile se ve společnosti rozšíří peníze a dálková směna, vzniká poptávka po bezpečném ukládání hodnoty, po půjčkách a po převodech bez nutnosti převážet hotovost. Už ve středověkých městech se objevují směnárníci a peněžníci, kteří pracovali s různými mincemi, posuzovali jejich ryzost a hmotnost a zprostředkovávali směnu. Z takového prostředí se postupně vyvinuly instituce, které dokázaly shromažďovat vklady a poskytovat úvěr, a tím podporovat obchod i veřejné finance.

S rozvojem států a měst rostla potřeba stabilnějšího finančního rámce. Banky se začaly podílet na financování obchodu, řemesel i státních výdajů, a postupně se vyvíjely i nástroje, které dnes považujeme za samozřejmé: bezhotovostní převody, šeky, směnky nebo depozitní účty. V novověku pak získal zásadní význam vztah mezi bankami a státem, protože stát potřeboval financovat infrastrukturu, armádu i správu a bankovní sektor dokázal zprostředkovat úvěr a distribuci peněz v ekonomice. Později se v řadě zemí ustálila role centrální banky jako instituce, která dohlíží na měnu, emisi bankovek a stabilitu finančního systému.

Ve 20. století se bankovnictví spojilo s masovým používáním účtů a s rozvojem platebních technologií. Přesto zůstává jedna historicky stálá věc: důvěra. Banka funguje jen tehdy, pokud lidé věří, že jejich vklady jsou dostupné a že platební systém je spolehlivý. Tato důvěra se opírá o regulaci, kapitálové požadavky a dohled, ale i o praktické procesy, jako je ověřování hotovosti, kontrola pravosti bankovek a mincí a bezpečná logistika peněz. Proto mají banky i v době bezhotovostních plateb stále přímý vztah k hotovosti a k jejímu oběhu.

Funkce banky a vztah k hotovosti

Základní funkce banky lze shrnout do tří okruhů: správa vkladů, poskytování úvěrů a zajištění platebního styku. Vklady umožňují klientům bezpečně držet peníze a provádět platby, úvěry financují spotřebu i investice a platební služby propojují ekonomiku. Vedle toho banky zajišťují směnu měn, správu platebních karet, inkaso, úschovy a další služby podle typu instituce. V praxi se odlišují komerční banky (pracují s veřejností) a centrální banka (dohlíží na měnu a systém jako celek).

Ve vztahu k mincím a bankovkám banky zajišťují příjem a výdej hotovosti, třídění, kontrolu pravosti a odsun poškozených kusů z oběhu. Kontrola probíhá kombinací strojních a vizuálních metod: u mincí se sleduje rozměr, hmotnost a magnetické vlastnosti, u bankovek ochranné prvky a kvalita tisku. Banka tak funguje jako „filtr“ oběhu, který má udržet hotovost použitelnou a omezit padělky. U drahých kovů se banky někdy podílejí i na ověřování ryzosti a na obchodování, zejména v prostředí, kde je zlato či stříbro součástí investiční praxe.