Bavorsko

Bavorsko je historická země ve střední Evropě a jedno z nejmocnějších německých vévodství a později království, jehož mnichovská mincovna patřila mezi nejvýznamnější v Evropě. Bavorské tolary, dukáty a od devatenáctého století také zlatníky byly ceněny pro svou kvalitu a stabilní hodnotu po celém německém prostoru.

Historie

Bavorské mincovnictví začalo v osmém století za vlády Agilolfingů, kteří razili první denáry podle karolinského vzoru. Po převzetí moci Wittelsbachy v roce 1180 se Bavorsko stalo vévodstvím s vlastním systematickým mincovnictvím. První významná mincovna vznikla v Řezně, následovaná Mnichovem, který se od třináctého století stal hlavním mincovním centrem. Bavorští vévodové razili fenigy s obrazem lva, heraldického symbolu Wittelsbachů. Ve čtrnáctém století získali bavorští vládci od císaře právo razit zlaté mince, což výrazně posílilo jejich ekonomickou pozici.

V roce 1506 vydal vévoda Albrecht IV. mincovní řád, který sjednotil bavorské mincovnictví a ustanovil Mnichov jako hlavní mincovnu země. Za vlády Viléma IV. a Albrechta V. v šestnáctém století začalo Bavorsko razit velké stříbrné tolary, které se staly vzorem pro jihoněmecké mincovnictví. Mnichovská mincovna produkovala tolary s portréty vévodů a Pannou Marií, patronkou Bavorska. Maxmilián I., první bavorský kurfiřt od roku 1623, razil reprezentativní tolary a vícenásobné dukáty k oslavě svého povýšení. Třicetiletá válka přinesla období kiperových mincí snížené hodnoty, ale po válce se Bavorsko vrátilo ke kvalitní ražbě.

V osmnáctém století za vlády kurfiřta Maxmiliána II. Emanuela a Karla Albrechta dosáhla bavorská numismatika uměleckého vrcholu. Mnichovské barokní tolary s alegoriemi a mytologickými výjevy patří k nejkrásnějším německým mincím. Po získání Falce v roce 1777 kontrolovalo Bavorsko několik mincoven včetně Ambergu a Mannheimu. V roce 1806 se Bavorsko stalo královstvím a král Maxmilián I. Josef zahájil ražbu nových královských mincí. Bavorské zlatníky a tolary z devatenáctého století s portréty králů Ludvíka I. a Ludvíka II. jsou dnes vyhledávanými sběratelskými předměty. Samostatné bavorské mincovnictví skončilo v roce 1871 se vznikem Německé říše, ale mnichovská mincovna pokračovala v ražbě říšských mincí se značkou D.

Mocenské centrum jižního Německa

Bavorsko bylo ekonomickou a politickou velmocí jižního Německa s vlastním stabilním měnovým systémem. Mnichovská mincovna patřila mezi technicky nejvyspělejší v Evropě a její produkce zásobovala nejen Bavorsko, ale také sousední území. Bavorské mince byly uznávanou měnou v celém jihoněmeckém prostoru a často sloužily jako vzor pro menší německé státy. Kontrola nad stříbrnými doly v Tyrolsku a solným obchodem poskytovala Bavorsku dostatek prostředků pro rozsáhlou mincovní produkci.

Technologicky byla mnichovská mincovna průkopníkem mnoha inovací. V osmnáctém století zde byly instalovány první mechanické razicí lisy v jižním Německu. Bavorští rytci jako rodina Schegů vytvářeli umělecky vynikající razidla, která kombinovala barokní styl s technickou precizností. Mincovna také razila prestižní medaile a řády, včetně řádu svatého Huberta a řádu Maxe Josefa. Bavorsko bylo první německou zemí, která zavedla jednotný desetinný systém ve svém mincovnictví.

Zajímavosti

• Král Ludvík II. Bavorský použil státní mincovní rezervy na stavbu zámku Neuschwanstein
• Mnichovská mincovna vyrazila nejtěžší pravidelně raženou německou minci, pětinásobný tolar o váze přes 140 gramů
• V bavorských Alpách byl nalezen poklad 20 tisíc stříbrných krejcarů z období třicetileté války
• Bavorsko razilo speciální pivní tolary s motivy chmele a ječmene k oslavě mnichovského pivovarnického průmyslu
• Poslední bavorský král Ludvík III. abdikoval v roce 1918, ale mincovna v Mnichově funguje dodnes