Bavorsko

Bavorsko je historická země a dnešní spolkový stát Německa, jehož měnové dějiny zahrnují ražby vévodů, kurfiřtů i králů rodu Wittelsbachů. V numismatice se bavorské mince poznají podle titulatury, zemských znaků a mincoven, které se v čase měnily.

Historie

Bavorsko patří k nejvýznamnějším zemím německého prostoru a jeho dějiny jsou úzce spjaty s vývojem Svaté říše římské. V raném a vrcholném středověku se měnový oběh opíral především o drobné stříbrné mince, které sloužily pro lokální trhy a platby. Jak rostla města a dálkový obchod, narůstala i potřeba větších a stabilnějších nominálů a zároveň se zvyšoval význam mincovního práva jako projevu zemské moci. Panovník, který razil minci, dával najevo nejen ekonomickou kontrolu, ale i legitimitu a prestiž.

V pozdějších staletích se bavorské mincovnictví spojilo především s rodem Wittelsbachů, který v zemi vládl po dlouhou dobu a jehož titulatura se v čase proměňovala. V období, kdy se v Evropě prosazovaly tolary a jejich účetní soustavy, se i bavorské země zapojily do širších měnových trendů. Složitost německého prostoru spočívala v tom, že vedle „říšních“ snah o standardizaci existovala silná teritoriální autonomie, a tak se jednotlivé země snažily hájit vlastní praxi a zároveň být kompatibilní s obchodem v okolí.

Roku 1806 se Bavorsko stalo královstvím, což se promítlo i do mincí: změnila se titulatura a státní symbolika a postupně se stabilizovala modernější měnová správa. V 19. století se bavorské mince začleňovaly do německých měnových rámců, které směřovaly ke sjednocování. Pro numismatiku je právě 19. století zajímavé tím, že kombinuje klasické panovnické motivy (portréty a titulaturu) s moderní standardizací parametrů a s jasným nominálním značením. Bavorsko tak poskytuje široké pole pro studium – od středověkých drobných ražeb až po novověké a moderní mince s přesnými emisními údaji.

Mincovní znaky, titulatura a typy ražeb

Bavorské mince se obvykle určují podle tří hlavních znaků: jména a titulu vládce, zemského znaku a mincovny. Na starších ražbách může být opis zkratkovitý a část legendy mimo střížek, proto je důležité sledovat i heraldiku – zejména štít se zemskými motivy, někdy doplněný korunou. U novověkých a moderních ražeb je určování snazší: mince mají letopočet, jasný nominál a často i zřetelně vyvedený portrét panovníka.

Technicky se bavorské mince vyvíjely od úderové ražby s nepravidelnými okraji k moderní strojní ražbě s přesně definovaným průměrem, hmotností a hranou. U stříbrných nominálů je důležité uvést ryzost a hmotnost, protože v 19. století se parametry řídily standardy používanými v německém prostoru. U měděných a niklových mincí se sleduje slitina a typ hrany (hladká, vroubkovaná, případně s nápisem). Pro popis bavorské mince je proto vhodné uvádět: kov, hmotnost, průměr, letopočet, mincovnu (pokud je značena) a přesnou titulaturu v opisu. Tyto parametry umožní bezpečně zařadit minci do konkrétního období a odlišit podobné typy mezi jednotlivými vládci.