Benátky

Benátky byly městským státem a námořní velmocí, jejíž mincovna od devátého století razila zlaté dukáty, které se staly nejdůležitější obchodní měnou středověké Evropy. Benátská mincovna, umístěná u Dóžecího paláce, fungovala nepřetržitě více než tisíc let až do pádu republiky v roce 1797.

Historie

Benátská mincovna, známá jako Zecca, byla založena kolem roku 820 v době, kdy Benátky ještě formálně patřily pod Byzantskou říši. První benátské mince byly stříbrné denáry s latinským nápisem a obrazem svatého Marka, patrona města. Tyto rané ražby napodobovaly karolinské vzory, ale postupně si vytvořily vlastní charakteristický styl. Ve dvanáctém století Benátky získaly monopol na obchod s Byzancí a jejich stříbrné groše se staly hlavní měnou východního Středomoří.

Přelomový okamžik nastal v roce 1284, kdy dóže Giovanni Dandolo nařídil ražbu prvních zlatých dukátů. Benátský dukát měl standardní váhu 3,545 gramu téměř čistého zlata a jeho hodnota zůstala neměnná po více než 500 let. Na aversu byl zobrazen klečící dóže přijímající prapor od svatého Marka, na reversu Kristus v mandorle. Benátské dukáty se rychle staly nejdůvěryhodnější měnou v Evropě a byly přijímány od Anglie po Egypt. Jejich stabilita učinila z Benátek finanční centrum středověkého světa.

V patnáctém a šestnáctém století, během vrcholu benátské moci, mincovna razila obrovské množství zlatých a stříbrných mincí. Kromě dukátů se razily stříbrné scudi, liry a soldini pro různé účely a trhy. Benátská mincovna také vyráběla speciální obchodní mince pro kolonie v Dalmácii, na Krétě a Kypru. V sedmnáctém století, s úpadkem benátského obchodu, produkce mincovny klesala, ale kvalita ražby zůstávala vysoká. Poslední benátské mince byly vyraženy v roce 1797, těsně před obsazením města Napoleonem.

Centrum finanční inovace

Benátky byly průkopníkem moderního bankovnictví a finance. Benátská mincovna jako první v Evropě zavedla přísnou kontrolu kvality a ryzosti mincí. Každý dukát byl testován a označen značkou mincmistra, který ručil za jeho kvalitu. Systém benátského účetnictví a směnárenství se stal vzorem pro celou Evropu. Ve městě vznikla první veřejná banka Banco di Rialto v roce 1587, která používala benátské dukáty jako rezervní měnu.

Technologie ražby v benátské mincovně ovlivnila evropské mincovnictví. Benátky byly jedním z prvních měst používajících vodní pohon pro razicí stroje. Mincovna zaměstnávala nejlepší italské rytce a jejich umělecká díla na mincích jsou dodnes obdivována. Benátské mince se vyznačovaly konzistentním designem, který se měnil jen minimálně, což posilovalo důvěru obchodníků.

Zajímavosti

• Benátský dukát byl tak stabilní, že se jeho hodnota nezměnila po dobu 500 let
• V benátské mincovně bylo zakázáno vstupovat ženám pod trestem smrti
• Při stavbě mostu Rialto byl nalezen poklad 100 tisíc benátských dukátů
• Benátky razily největší evropskou stříbrnou minci, osella, váhou 31 gramů
• Poslední benátský dóže Ludovico Manin osobně předal klíče od mincovny Napoleonovi