Biskup

Biskup (řecky episkopos, latinsky episcopus) je vysoký církevní hodnostář, nejvyšší duchovní a administrativní činitel v diecézi. Sídelní biskup stojí v čele diecéze (biskupství) a z numismatického pohledu jsou biskupové významní především jako držitelé mincovních práv a vydavatelé církevních medailí se svými heraldickými znaky.

Historie

Biskupský úřad vznikl již v raně křesťanském období jako pokračování apoštolského úřadu a postupně se vyvinul v hierarchickou strukturu církevní správy. V českých zemích se biskupství etablovala od 10. století, přičemž první bylo pražské biskupství založené kolem roku 973. Z numismatického hlediska nabyli čeští a moravští biskupové zvláštní důležitost od 12. století, kdy začali získávat světská privilegia včetně mincovních práv. Do roku 1122 byl nástup do úřadu biskupa schvalován císařem v rámci takzvané investitury (konkordát wormský), kdy biskup obdržel od císaře berlu jako symbol světské moci. Od raného středověku se biskup zároveň stal říšským knížetem s mincovním právem, což mu umožnilo razit vlastní mince a stát se významným faktorem v regionální ekonomice. Moravští biskupové v Olomouci a později v Brně skutečně využívali svá mincovní práva a razili vlastní mince až do 19. století, zatímco pražští biskupové a později arcibiskupové tato práva nikdy nezískali.

Biskupové získávali po nástupu do funkce vlastní heraldické znaky, které kombinovaly znak diecéze s rodovým znakem nebo osobními symboly. Tyto znaky se objevovaly na jejich mincích (pokud měli mincovní právo) nebo na církevních a pamětních medailích. Odznaky sídelního biskupa zahrnují berlu, mitru, prsten, pektorál, talár fialové barvy a trůn. Funkci vykonává ještě světící, pomocný, emeritní a nominální biskup, přičemž biskupové jsou jmenování papežem a musí být starší 35 let a 5 let kněžem. Z numismatického pohledu jsou nejvýznamnější moravští biskupové a od roku 1777 arcibiskupové, kteří razili mince v Kroměříži až do roku 1831. Tyto mince nesly portréty prelátů, církevní symboly jako mitry a pastorály, a kombinovaly církevní a světské heraldické prvky. Poslední moravský arcibiskup, který razil vlastní mince, byl kardinál Rudolf Jan (1819-1831). Pro sběratele představují biskupské a arcibiskupské mince atraktivní kategorii duchovních numismatických památek, které dokumentují propojení církevní a světské moci v historii českých zemí. Kvalita těchto mincí byla zpravidla velmi vysoká, neboť církevní mincovny disponovaly dostatečnými prostředky a kvalitními rytci.

Zajímavosti

• Moravští biskupové razili mince až do roku 1831, pražští biskupové mincovní práva nikdy neměli
• Do roku 1122 schvaloval nástup biskupa císař v rámci investitury
• Biskupské znaky kombinují diecézní a osobní heraldické prvky
• Biskup musí být starší 35 let a 5 let knězem
• Poslední moravský arcibiskup s mincovním právem byl kardinál Rudolf Jan