Biskup

Biskup (řec. episkopos, lat. episcopus) je vysoký církevní hodnostář, nejvyšší duchovní a administrativní činitel v diecézi, který od raného středověku zřejmě zároveň stal říšským knížetem s mincovním právem. Biskupské mince s charakteristickými symboly mitry, berly a svatých patronů představovaly významnou část evropského oběživa, přičemž některá biskupství jako Salzburg, Pasov nebo Olomouc razila vlastní tolary, dukáty a drobné mince až do sekularizace počátkem 19. století, čímž vytvořila unikátní kapitolu církevní numismatiky.

Historie

Mincovní práva biskupů vycházela z karolínských a otonských privilegií 8.-10. století. První biskupské mince razil arcibiskup Ebo z Remeše kolem roku 820 - stříbrné denáry s křížem a nápisem EBO ARCHIEPISCOPVS. Systematické udělování mincovních regálů biskupům zahájil Ota I. Veliký, který v roce 967 udělil právo ražby biskupovi v Magdeburku. Do konce 10. století získalo mincovní privilegium 23 biskupství v říši.

České země měly dvě biskupství s mincovním právem. Pražský biskup získal omezené právo ražby od Přemysla Otakara II. v roce 1268, ale fakticky razil pouze příležitostné pamětní ražby. Olomoucký biskup obdržel plné mincovní právo od Vladislava Jindřicha v roce 1194. První olomoucké biskupské denáry razil biskup Jindřich Zdík (1126-1150) s motivem svatého Václava. Olomoucké biskupství razilo kontinuálně až do roku 1820.

Zlatý věk biskupského mincovnictví nastal ve 13.-14. století. Biskupství Kolín nad Rýnem razilo zlaté gulden y konkurující florentským. Trevírský arcibiskup Balduin Lucemburský (1307-1354) zavedl groše s vlastním portrétem - první realistické zobrazení na německých mincích. Mohučský arcibiskup jako arcikancléř říše měl právo razit císařské sede vacante mince během bezvládí.

Do roku 1122 byl nástup do úřadu biskupa schválen císařem v rámci tzv. investitury podle konkordátu wormského, kdy biskup obdržel od císaře berlu jako symbol světské moci včetně mincovního práva. Spor o investituru mezi papežstvím a císařstvím vyústil v kompromis - císař uděloval světská práva (regálie) včetně mincování, papež duchovní pravomoc. Toto dvojí postavení se odráželo v ikonografii - biskupské mince nesly církevní symboly (mitra, berla) i světské (meč, erb).

Reformace 16. století dramaticky ovlivnila biskupské mincovnictví. Protestantská knížata sekularizovala biskupství a převzala mincovní práva. Magdeburg, Halberstadt, Minden přestaly být biskupstvími. Katolická biskupství reagovala intenzivnější ražbou s protireformační tématikou. Salzburský arcibiskup Wolf Dietrich (1587-1612) razil tolary s heslem DOMINE CONSERVA NOS IN FIDE CATHOLICA.

Třicetiletá válka znamenala militarizaci biskupských mincí. Biskupové jako vojenští velitelé razili obsidiální mince během obležení. Biskup Leopold Vilém Rakouský z Pasova velel císařské armádě a razil polní mince pro žold. Bernard z Galenu, biskup münsterský zvaný Kanonenbischof (dělový biskup), financoval válku proti Holandsku ražbou podhodnocených tolarů.

Barokní období představovalo vrchol umělecké kvality biskupských mincí. Johann Philipp von Schönborn, arcibiskup mohučský (1647-1673), zaměstnával nejlepší rytce své doby. Jeho tolary s alegorickými výjevy ctností patří k vrcholům evropského medailérství. Lothar Franz von Schönborn v Bambergu razil zlaté vícenásobné dukáty jako diplomatické dary. Celkem 40 biskupství razilo v 18. století vlastní mince.

Sekularizace během napoleonských válek ukončila většinu biskupského mincovnictví. Reichsdeputationshauptschluss z roku 1803 zrušil světskou moc většiny biskupství. Poslední biskupské mince razil Hieronymus Colloredo v Salzburgu roku 1803. Výjimkou zůstaly švýcarské biskupské kantony - Basel razil do 1793, Chur do 1842. V Polsku arcibiskup hnězdenský razil symbolické mince do roku 1939.

Olomoucké biskupství představovalo specifický případ v habsburské monarchii. Biskup byl současně vévodou, což mu dávalo vyšší status než běžným biskupům. Karel II. z Lichtenštejna (1664-1695) razil zlaté dukáty s portrétem v biskupském ornátu. Wolfgang Schrattenbach (1711-1738) zavedl konvenční měnu - tolary podle vídeňské mincovní smlouvy. Poslední olomoucký biskup s mincovním právem Maria Thaddäus Trauttmansdorff razil do roku 1820.

Ikonografie biskupských mincí kombinovala církevní a světské prvky. Typické symboly zahrnovaly mitru (biskupskou čepici), berlu (pastýřskou hůl), prsten (pečetní), pektorál (náprsní kříž), talár fialové barvy a trůn. Svatí patronové diecéze - svatý Petr v Trevíru, svatý Kilian ve Würzburgu, svatý Václav v Olomouci. Nápisy kombinovaly církevní tituly (DEI GRATIA EPISCOPVS) se světskými (PRINCEPS SACRI ROMANI IMPERII).

Technická kvalita biskupských mincí často převyšovala královské ražby. Církevní mincovny měly přístup k nejlepším řemeslníkům - mnoho rytců bylo současně zlatníky pracujícími pro liturgické náčiní. Petr Parléř, stavitel svatovítské katedrály, vytvořil razidla pro pražské biskupské groše. Biskupství investovala do moderních technologií - Würzburg měl od 1679 první šroubový lis v jižním Německu.

Ekonomický význam biskupských mincí byl značný. Arcibiskupství Kolín nad Rýnem kontrolovalo 30 procent mincovní produkce v Porýní. Salzburské tolary byly po vídeňských nejrozšířenější mincí v Podunají. Církevní státy měly stabilnější měnu než světská knížectví - důvěra v biskupské mince byla vyšší. Příjmy z mincovního regálu tvořily 10-20 procent biskupských příjmů, což umožňovalo stavbu katedrál a financování umění.

Zajímavosti

• Nejbohatší biskupskou mincí byl 100násobný dukát Anselma Casimira Wambolda z Mohuče (1629-1647) vážící 350 gramů zlata
• Olomoucký biskup Stanislav Pavlovský nechal v roce 1588 razit tolary s českým lvem - císař Rudolf II. pohrozil vojenskou intervencí
• Salcburský arcibiskup Paris Lodron razil v roce 1621 čarodějnické tolary - výtěžek z prodeje financoval procesy s čarodějnicemi
• Biskup Julius Echter z Würzburgu používal falešné mince k financování protireformace - odhaleno až po jeho smrti 1617
• Poslední biskupská mince byla vyražena Vatikánem v roce 2013 - sede vacante emise mezi abdikací Benedikta XVI. a zvolením Františka
• Trevírský arcibiskup Clemens Wenceslaus razil v roce 1794 revoluční mince s heslem Liberté, Égalité, Fraternité - exkomunikován papežem