Boleslav I.

Boleslav I. (935–972) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který se ujal vlády po zavraždění svého bratra svatého Václava roku 935 ve Staré Boleslavi. Jeho vláda představuje období významné územní expanze českého státu a položení základů centralizované správy.

Historie

Boleslav I., syn Vratislava I. (915–921) a mladší bratr knížete Václava, se narodil pravděpodobně kolem roku 915. Jeho jméno, které v dějinách získalo přídomek Ukrutný, je navždy spojeno s bratrovraždou spáchanou 28. září 935 ve Staré Boleslavi. Tento čin však nebyl pouhým impulsivním aktem, ale promyšleným politickým krokem. Boleslav reprezentoval opozici proti prováclavské politice orientované na spolupráci s východofranskou říší a křesťanství.

Po převzetí moci musel Boleslav čelit okamžité reakci německého krále Jindřicha I. (916–936), který roku 936 zahájil trestnou výpravu do Čech. Konflikt pokračoval i za jeho syna a nástupce, pozdějšího císaře Oty I. (936–973). Boleslav nejprve vzdoroval říšským tlakům a dlouhou dobu udržoval nezávislost českého státu, což mu umožnilo provádět vlastní expanzivní politiku.

V následujících letech se Boleslav I. rychle vymanil z područí říše a vojensky úspěšně odrážel útoky Oty I., včetně porážky proslaveného mesenburského pluku. Zásadní obrat nastal až po vyčerpávajících bojích, kdy Boleslav uzavřel s Otou I. příměří a přijal lenní závazek vůči říši. Tento diplomatický krok se ukázal jako prozíravý – česká vojska následně pomohla císaři roku 955 definitivně porazit maďarské nájezdy v bitvě na řece Lechu u Augsburgu, což posílilo Boleslavovu pozici v rámci říše.

Expanzivní politika Boleslava I. přinesla českému státu nebývalé územní zisky. K Čechám byla připojena Morava a části Krakovska, čímž vznikl základ budoucího velkomoravského prostoru pod přemyslovskou nadvládou. Tato územní expanze významně posílila ekonomickou i strategickou pozici českého státu ve středoevropském prostoru.

Ke konci své vlády se Boleslav I. rozhodl skoncovat se závislostí na řezenské církevní diecézi. Roku 972, krátce před svou smrtí, dosáhl důležitého diplomatického úspěchu – zřízení biskupství v Praze. Tím položil základ církevní samostatnosti českých zemí a vytvořil důležitou instituci pro další rozvoj státu.

Boleslav I. zemřel 15. července 972, zanechávaje po sobě konsolidovaný a územně rozšířený stát. Jeho téměř čtyřicetiletá vláda představuje jedno z nejdůležitějších období raných českých dějin, kdy byly položeny základy středověkého českého státu.

Správní reformy a počátek českého mincovnictví

Za vlády Boleslava I. došlo k systematické likvidaci autonomních periferních knížecích institucí a jejich nahrazení vlastním podřízeným personálem prostřednictvím služebné organizace. Tyto změny, které probíhaly během prvních dvou desetiletí Boleslavovy vlády, byly nezbytné z důvodů obranné i fiskální politiky. Jejich důsledkem bylo konečné sjednocení českého státu pod přímou kontrolou pražského knížete.

Vzrůstající prosperita Boleslavovy země zajišťovala napojení na důležité mezinárodní obchodní stezky a významný dálkový obchod, především s otroky. Právě intenzivní mezinárodní obchod přinesl potřebu ražené mince, proto je do vlády Boleslava I. již od 30. let 10. století kladen počátek českého mincovnictví. Nejstarší české mince mohly být raženy nejdříve v roce 965, spíše však po roce 970.

Za manželku Boleslava I. je označována Biagota, jejíž jméno je známo pouze z mincí. V současné době jsou Boleslavovi I. stále přisuzovány chronologicky nejstarší typy českých denárů, včetně řezenského typu českých denárů a typu s tzv. širokou rukou se jménem mincovny Praha.

Zajímavosti

• Přídomek Ukrutný získal Boleslav I. až v pozdějších kronikách, současníci ho takto neoznačovali
• Jeho vláda trvala téměř 40 let, což z ní činí jednu z nejdelších v českých dějinách
• Boleslav I. jako první český panovník začal razit vlastní mince s označením Praha
• Paradoxně právě vrah svatého Václava položil základy církevní organizace v Čechách zřízením pražského biskupství
• Jeho expanzivní politika rozšířila území českého státu na trojnásobek původní rozlohy