Boleslav I.
Boleslav I. (913–972), přezdívaný Ukrutný, byl český kníže z rodu Přemyslovců vládnoucí v letech 935–972, jenž významně rozšířil a upevnil český stát. Z numismatického hlediska je mimořádně důležitou osobností, neboť jako první český panovník zahájil ražbu vlastních mincí – denárů, čímž položil základy českého mincovnictví a zároveň demonstroval nezávislost a suverenitu přemyslovského státu v rámci středoevropského prostoru.
Historie
Boleslav I. se narodil jako mladší syn knížete Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry kolem roku 913. Na český knížecí stolec nastoupil po vraždě svého bratra Václava, ke které došlo 28. září 935 ve Staré Boleslavi. Ačkoliv se Boleslav přímo podílel na odstranění svého bratra, což mu vyneslo přízvisko "Ukrutný", jeho následná vláda přinesla zemi prosperitu a posílení mezinárodního postavení. Po upevnění moci doma vedl Boleslav I. úspěšné expanzivní války proti sousedním územím – dobyl Moravu, části Slezska, Krakovsko, Haliče a území až k řece Bugu. Za jeho vlády dosáhlo přemyslovské panství největšího územního rozsahu v rané historii. Zároveň se Boleslav snažil o církevní nezávislost na Řeznu a inicioval založení pražského biskupství, které bylo realizováno až za vlády jeho syna Boleslava II. v roce 973. Z hospodářského hlediska byl klíčový Boleslavův zájem o obchod a kontrolu významných obchodních cest procházejících českým územím. Právě to vedlo k potřebě vlastního mincovnictví, které zahájil přibližně v roce 955. Zavedení ražby vlastních mincí souviselo s jeho úspěšným zapojením do porážky Maďarů v bitvě na Lechu v roce 955, po níž získal od císaře Oty I. právo razit mince – symbolickou deklaraci suverenity jeho vlády.
Mincovnictví Boleslava I. bylo unikátním projevem státotvorných snah tohoto panovníka. První české denáry byly raženy pravděpodobně v Praze na Pražském hradě, později možná i v dalších centrech přemyslovské moci. Tyto rané mince napodobovaly bavorské a švábské denáry, což odpovídalo tehdejší obchodní orientaci českého státu. Na aversu (líci) byl obvykle zobrazen kříž s opisem obsahujícím jméno panovníka – BOLEZLAVS DVX (kníže Boleslav), zatímco revers (rub) nesl obraz stylizované svatyně nebo kaplice s opisem PRAGA CIVITAS (město Praha), označujícím místo ražby. Váha těchto prvních českých denárů se pohybovala kolem 1,5 gramu a byly vyrobeny ze stříbra dobré jakosti. Objem ražby nebyl zprvu velký, šlo spíše o prestižní záležitost než o pokus pokrýt domácí potřebu oběživa. Přesto tyto mince představovaly zásadní inovaci a předznamenaly budoucí rozvoj českého mincovnictví, které v následujících stoletích dosáhlo evropského významu.
Význam pro investory a sběratele
Denáry Boleslava I. patří mezi nejvzácnější a nejcennější české mince vůbec. Pro sběratele představují mimořádně atraktivní akvizici, jelikož jde o počátek české mincovní historie. Vzhledem k velmi omezenému počtu dochovaných exemplářů – odhaduje se, že existuje jen několik desítek kusů v muzeích a soukromých sbírkách – dosahují při vzácných nabídkách k prodeji milionových částek. Pro investory reprezentují tyto mince trvalou hodnotu s tendencí růstu ceny v čase, jelikož jde o unikátní historické artefakty, po nichž je konstantní poptávka.
Příklady
Nejznámější typy denárů Boleslava I.:
- Typ ruka/kaplice – nejstarší typ s vyobrazením ruky Boží na líci a kaplice na rubu
- Typ kříž/kaplice – s rovnoramenným křížem na líci, nejčastější typ
- Ethelredský typ – pozdější ražby napodobující anglosaské mince
Zajímavosti
- První české denáry byly pravděpodobně raženy zahraničními mincíři povolanými Boleslavem z Bavorska nebo Saska, kteří přinesli technologické znalosti.
- Archeologové nacházejí denáry Boleslava I. nejen na českém území, ale i v pokladech objevených v Polsku, Pobaltí a Skandinávii, což dokládá dálkový obchod a mezinárodní význam českého státu v 10. století.
- V roce 1999 vydala Česká národní banka zlatou pamětní minci v nominální hodnotě 10 000 Kč připomínající zahájení ražby českých denárů za Boleslava I.
- Přestože Boleslav I. nese přízvisko "Ukrutný" kvůli vraždě svého bratra Václava, jeho mincovnictví a státnická činnost zásadně přispěly k rozvoji českého státu, což vedlo k postupnému přehodnocení jeho historického významu.