Břetislavova dekreta

Břetislavova dekreta jsou soubor právních nařízení, která podle Kosmy vyhlásil kníže Břetislav I. roku 1039 v polském Hnězdně nad hrobem sv. Vojtěcha. Ukládala církevní manželství, svěcení neděle a pohřbívání na hřbitovech a trestala otroctvím, vyhnanstvím, bičováním i pokutou 300 peněz.

Vydal kníže Břetislav I.
Rok a místo 1039, Hnězdno, nad hrobem sv. Vojtěcha
Pramen Kosmova Kronika Čechů
Potvrdil biskup Šebíř
Oblasti úprav manželství, vraždy, krčmy, svěcení neděle a svátků, pohřbívání
Tresty otroctví v Uhrách, vyhnání ze země, bičování, pokuta 300 peněz do knížecí pokladny
Důkaz viny Boží soud – zkouška žhavým železem nebo vodou

Historie

Břetislavova dekreta vyhlásil kníže podle kronikáře Kosmy roku 1039 během výpravy do Polska v Hnězdně nad hrobem sv. Vojtěcha, jehož ostatky spolu s ostatky jeho bratra sv. Radima pak přenesl do Prahy. Vyhlášení nad hrobem světce dodávalo nařízením církevní váhu a biskup Šebíř je stvrdil svou autoritou; platnost byla zpečetěna přísahou a kletbou. Podle části historiků vznikla dekreta už na počátku Břetislavovy vlády po roce 1034 a s polským tažením je spojil teprve Kosmas; doklad pro to chybí.

Nařízení mířila proti pohanským zvykům, pověrám a magii, které mezi pokřtěným obyvatelstvem přetrvávaly. Podle historika Jiřího Slámy zároveň posilovala knížecí moc a odpovídala na hospodářské potřeby země. Znění dekret se dochovalo díky Kosmově kronice z počátku 12. století.

Obsah dekret

Manželství mělo být podle církevních pravidel zákonné a nerozlučné. Kdo odmítl návrat k původnímu svazku, měl být odveden do otroctví v Uhrách bez možnosti vykoupit se nebo se vrátit. Když si žena stěžovala, že ji muž bije, rozhodl o vině Boží soud.

Při podezření z vraždy oznámil arcikněz jména podezřelých správci hradu, který je předvolal; kdo vinu popíral a nebylo svědků, podstoupil zkoušku žhavým železem nebo vodou. Vraha otce nebo bratra vyhnali spoutaného ze země.

Kdo zřídil nebo koupil krčmu, byl na tržišti přivázán ke sloupu, zbičován a ostříhán dohola a nápoj se vylil na zem. Přistižení opilci zůstali ve vězení, dokud každý nezaplatil 300 peněz do knížecí pokladny. V neděli se nesměly konat trhy; kdo o neděli nebo svátku pracoval, přišel o nářadí a platil 300 peněz. Kdo pohřbil mrtvého na poli nebo v lese, odevzdal arcijáhnovi vola a knížeti 300 peněz a mrtvý musel být pohřben znovu na hřbitově. Penězi se tehdy v Čechách rozuměly stříbrné denáry.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet