Bromberská mincovna
Bromberská mincovna pracovala s přestávkami v letech 1594–1688 na Mlýnském ostrově v polské Bydhošti (německy Bromberg). Razila pro polskou Korunu drobné stříbrné mince, tolary, tymfy i zlaté donativy, mezi nimi stodukát z roku 1621. V letech 1627–1644 byla jedinou státní mincovnou Koruny.
| Doba činnosti | 1594–1688, s přestávkami |
|---|---|
| Umístění | Mlýnský ostrov v Bydhošti |
| Typ mincovny | soukromá (1594–1601), královská (1613–1632), korunní (1632–1688) |
| Panovníci | Zikmund III. Vasa, Vladislav IV. Vasa, Jan II. Kazimír Vasa, Michal Korybut Višňovecký, Jan III. Sobieski |
| Nejznámější ražba | 100 dukátů 1621 Zikmunda III. Vasy, 348,2 g zlata, medailér Samuel Ammon |
| Tymfy | zlotové mince Jana Kazimíra od roku 1663 |
| Správci a mincmistři (výběr) | Konrad Bremmer, Jakub Jacobson (1616–1639), Tytus Liwiusz Burattini |
| Dnes na místě mincovny | Evropské muzeum peněz, otevřené roku 2009 |
Historie
Mincovnu založil roku 1594 král Zikmund III. Vasa jako soukromý podnik – privilegium k ražbě udělil Stanisławu Cikowskému. Roku 1601 ražbu ukončilo rozhodnutí sejmu. Mincovna stála ve východní části dnešního Mlýnského ostrova, od města oddělená ohrazením a vodními toky.
Roku 1613 ji Zikmund III. obnovil jako královskou. Správcem byl nejprve Konrad Bremmer a v letech 1616–1639 Jakub Jacobson, který za své služby získal šlechtický titul. Mincovna razila šelagy, groše, trojgroše a šestigroše, později tolary a zlaté donativy. Proslul stodukát z roku 1621, dílo medailéra Samuela Ammona k vítězství nad Turky u Chotyně: měří 69,2 mm a váží 348,2 g zlata.
Od roku 1632 byla mincovna korunní, tedy státní, a spravoval ji korunní podskarbí. V letech 1627–1644 a 1677–1679 byla jedinou státní mincovnou v provozu na území Koruny. Za Jana II. Kazimíra Vasy razila od roku 1663 tymfy – stříbrné zloté, jejichž skutečná hodnota byla nižší než nominální. Za Michala Korybuta Višňoveckého zde vznikly okázalé ražby a drobné zlaté mince. Činnost se opakovaně přerušovala: mincovna byla zavřena v letech 1644–1650, roku 1652 se ražba zastavila, roku 1660 se obnovila a roku 1667 mincovna znovu zavřela. Naposledy byla otevřena roku 1677 za Jana III. Sobieského a definitivně zanikla kolem roku 1688.
Poslední dochovaná budova mincovny byla zbořena při obnově Mlýnského ostrova. Na jejím místě otevřelo Okresní muzeum Leona Wyczółkowského roku 2009 Evropské muzeum peněz, které vystavuje i ražby bydhošťské mincovny.
