Stodukát

Stodukát je zlatá mince o hmotnosti sta dukátů, tedy zhruba 350 gramů zlata. Nikdy nesloužil k placení – byl to reprezentativní dar a doklad moci mincovního pána. Stodukát Ferdinanda III. z roku 1629 je nejdražší českou mincí vůbec; v roce 2022 se vydražil za 62,5 milionu korun.

Historie

Stodukáty vznikaly od 17. století jen výjimečně a vždy z rozhodnutí panovníka. Ražba takového kotouče byla technicky náročná: razidlo muselo přenést obraz na plochu o průměru přes sedm centimetrů, a to jedním úderem. Mincovny proto stodukáty razily jen při mimořádných příležitostech a v jednotkách kusů.

Pražská mincovna vydala roku 1629 za Ferdinanda III. sérii, která nemá v českých dějinách obdoby: ve zlatě vznikly stodukát, padesátidukát, čtyřicetidukát a pětadvacetidukát, ve stříbře pak tolarové násobky od dvojtolaru po dvanáctitolar. Šlo o demonstraci síly Habsburků krátce po Bílé hoře, kdy se v českých zemích upevňovala jejich vláda.

Dochovaných kusů je nepatrný počet a většina je v muzejních sbírkách. Když se některý objeví na trhu, jde o událost přesahující numismatiku.

Rekordní prodej

Stodukát Ferdinanda III. z roku 1629 se prodal v aukční síni Numismatica Ars Classica v Curychu za 2,38 milionu švýcarských franků, v přepočtu 62,5 milionu korun. Certifikační společnost NGC mu udělila stupeň AU 58, tedy téměř necirkulovaná mince s minimálními stopami opotřebení – u kusu starého téměř čtyři sta let jde o zcela výjimečný stav a právě ten cenu vyhnal nahoru.

Mince tím není jen nejdražší českou ražbou, ale řadí se i mezi nejcennější mince celé postantické Evropy. Pro srovnání: druhá nejdražší česká mince, desetidukát téhož panovníka z roku 1642, dosáhla 30 milionů korun.