Stodukát

Stodukát je zlatá mince o hmotnosti sta dukátů, tedy zhruba 350 gramů zlata. Nikdy nesloužil k placení – byl to reprezentativní dar a doklad moci mincovního pána. Stodukát Ferdinanda III. z roku 1629 je nejdražší českou mincí vůbec; rekordní prodej stodukátu Ferdinanda III. ročníku 1629 se uskutečnil 6. listopadu 2025 v aukci NAC 162, položka 1008, s příklepem 1 950 000 CHF. K této částce se přičítala kupujícího přirážka.

Historie

Stodukáty vznikaly od 17. století jen výjimečně a vždy z rozhodnutí panovníka. Ražba takového kotouče byla technicky náročná: razidlo muselo přenést obraz na plochu o průměru přes sedm centimetrů, a to jedním úderem. Mincovny proto stodukáty razily jen při mimořádných příležitostech a v jednotkách kusů.

Pražská mincovna vydala roku 1629 za Ferdinanda III. sérii, která nemá v českých dějinách obdoby: ve zlatě vznikly stodukát, padesátidukát, čtyřicetidukát a pětadvacetidukát, ve stříbře pak tolarové násobky od dvojtolaru po dvanáctitolar. Podle převažujícího názoru (E. Polívka) šlo o pamětní ražbu na uzdravení Ferdinanda III. z pravých neštovic roku 1628.

Dochovaných kusů je nepatrný počet a většina je v muzejních sbírkách. Když se některý objeví na trhu, jde o událost přesahující numismatiku.

Rekordní prodej

Stodukát Ferdinanda III. z roku 1629 dosáhl 6. listopadu 2025 v aukci Numismatica Ars Classica 162 příklepu 1 950 000 CHF. Cena včetně kupujícího přirážky je jiný údaj a přepočet do korun závisí na použitém kurzu. Certifikační společnost NGC mu udělila stupeň AU 58, tedy téměř necirkulovaná mince s minimálními stopami opotřebení – u kusu starého téměř čtyři sta let jde o zcela výjimečný stav a právě ten cenu vyhnal nahoru.

Mince tím není jen nejdražší českou ražbou, ale řadí se i mezi nejcennější mince celé postantické Evropy. Pro srovnání: desetidukát téhož panovníka z roku 1642, ražený v uherské Kremnici, dosáhl v roce 2020 zhruba 30 milionů korun.