Česká koruna

Česká koruna (mezinárodní označení CZK) je oficiální měna České republiky, která byla zavedena 8. února 1993 po rozpadu Československa a následném měnovém rozdělení. Skládá se ze 100 haléřů, přičemž v současnosti jsou v oběhu mince v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20 a 50 korun a bankovky v nominálních hodnotách 100, 200, 500, 1000, 2000 a 5000 korun. Česká koruna představuje jednu z nejstabilnějších měn střední a východní Evropy s dlouhou numismatickou tradicí navazující na československou a rakousko-uherskou měnovou historii.

Historie

Historie české koruny má kořeny v měnových reformách Rakouska-Uherska, kdy byla v roce 1892 zavedena koruna jako nová měnová jednotka nahrazující zlatý. Po vzniku Československa v roce 1918 byla vytvořena československá koruna, která s různými modifikacemi přetrvala až do rozdělení státu. Zásadním milníkem byl 8. únor 1993, kdy došlo k oficiálnímu měnovému rozdělení a vzniku samostatné české koruny. Měnová odluka proběhla formou okolkování československých bankovek, které byly později postupně nahrazovány novými českými. První ryze české mince byly uvedeny do oběhu 12. května 1993. Významnou etapou v historii měny byla měnová krize v roce 1997, kdy ČNB opustila fixní kurz a přešla na řízený floating. Z numismatického hlediska je důležité postupné stahování haléřových mincí z oběhu – 10 a 20haléřové mince byly staženy v roce 2003, 50haléřové v roce 2008 a poslední haléřová mince (50 h) přestala být zákonným platidlem v roce 2009. Česká koruna si udržuje status nezávislé národní měny i v rámci členství v EU, přičemž Česká republika má vyjednanou výjimku z povinnosti přijmout euro.

Současný mincovní systém české koruny zahrnuje šest nominálních hodnot, přičemž všechny mince jsou raženy v České mincovně v Jablonci nad Nisou. Jednokorunové a dvoukorunové mince jsou vyrobeny z oceli galvanicky pokovené niklem, což jim dává charakteristický stříbřitý vzhled. Pětikorunové mince používají ocel s povrchovou úpravou z mosazi. Mince o hodnotách 10, 20 a 50 Kč jsou raženy z tzv. bimetalického jádra (ocel pokovená mědiniklem) a vnějšího mezikruží (ocel galvanicky pokovená mosazí). Z hlediska ikonografie nesou všechny mince na lícní straně velký státní znak České republiky, nominální hodnotu a název státu. Rubové strany zobrazují různé motivy – od českého lva (1 Kč) přes vyšehradský most (10 Kč) až po brněnské motivy u padesátikorunové mince. Kromě standardních oběžných mincí vydává Česká národní banka také pamětní mince ve třech kategoriích: pamětní stříbrné mince v nominálních hodnotách 200 a 500 Kč, pamětní zlaté mince v hodnotách 1000, 2500, 5000 a 10000 Kč a bimetalické pamětní mince v nominální hodnotě 2000 Kč. Tyto pamětní emise jsou vydávány podle předem stanoveného emisního plánu a tematicky se vztahují k významným historickým událostem, osobnostem nebo kulturním fenoménům České republiky.

Význam pro investory a sběratele

Pro numismatiky představují české mince atraktivní sběratelskou oblast s důrazem na pamětní emise a speciální ražby. Zvláště ceněné jsou zlaté mince ČNB vydávané v limitovaných nákladech, které často rychle získávají na hodnotě. Investoři oceňují především zlaté pamětní mince, které kombinují investiční potenciál drahého kovu s numismatickou prémií. Sběratelsky zajímavé jsou také chybotisky a vzácné varianty oběžných mincí, jako například dvacetikorunové mince ročníku 2000 se zkorodovanými razidly, které se dnes na trhu prodávají za mnohonásobek nominální hodnoty.

Příklady

Významné numismatické emise české koruny zahrnují:

• Cyklus zlatých mincí "Hrady" – desetiletá série 5000 Kč mincí zobrazujících české hrady
• Stříbrné 200 Kč mince – věnované významným osobnostem české kultury a vědy
• Zlaté mince 10000 Kč – nejvyšší nominál zobrazující unikátní architektonické památky
• Pamětní bimetalické 2000 Kč – kombinující vnitřní zlatý střed a vnější stříbrný prstenec

Zajímavosti

• Česká koruna je jednou z mála evropských měn, která si udržuje vlastní výrobní design – mince a bankovky nejsou vyráběny podle unifikovaných evropských standardů, což z nich činí unikátní numismatický artikl.
• Pamětní zlatá mince "Příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje" v nominální hodnotě 10000 Kč z roku 2013 je považována za nejkrásnější českou pamětní minci a na sekundárním trhu se prodává za více než čtyřnásobek původní emisní ceny.
• Při zavádění českých oběžných mincí v roce 1993 byla jejich výroba částečně realizována v zahraničí – jednokorunové a dvoukorunové mince byly raženy v německé mincovně v Hamburku z důvodu nedostatečné kapacity domácí výroby.
• V roce 2003 byla vydána unikátní pamětní dvousetkoruna ke vstupu ČR do EU, která byla vyrobena z tzv. nordic gold (slitina mědi, hliníku, zinku a cínu) – jedná se o jediný případ použití tohoto materiálu v českém mincovnictví.