Československo

Československo byl středoevropský stát existující v letech 1918-1992 (s přestávkou 1939-1945), který vznikl po rozpadu Rakouska-Uherska spojením českých zemí se Slovenskem a stal se demokratickou republikou navazující na husitské a národně obrozenecké tradice. Československo je v numismatice významné díky československým haléřům a korunám s motivy českého lva a slovenského dvojkříže, které odrážely federální uspořádání státu.

Historie

Československo vzniklo 28. října 1918 vyhlášením nezávislosti Národním výborem v Praze na základě washingtonské deklarace z téhož roku. Zakladateli nového státu byli Tomáš Garrigue Masaryk, který získal mezinárodní podporu pro československou nezávislost, Edvard Beneš organizující zahraniční odboj a Milan Rastislav Štefánik budující československé legie. Československá státní myšlenka byla založena na představě jediného československého národa se dvěma větvemi - českou a slovenskou.

Nový stát byl ustanoven jako demokratická parlamentní republika s prezidentem jako hlavou státu a dvoukomorovým parlamentem. Tomáš Garrigue Masaryk se stal prvním prezidentem a vládl 17 let jako "prezident osvoboditel". Československo přejalo pokročilou průmyslovou základnu z českých zemí a rozvinuté zemědělství ze Slovenska, čímž se stalo jedním z nejprospěřivějších států střední Evropy.

Meziválečné období (1918-1938) představovalo zlatý věk československé demokracie. Země měla stabilní parlamentní systém, rozvinutou kulturu a vysokou životní úroveň. Československo bylo jednou z deseti nejoprymyslnějších zemí světa a jediným demokratickým státem střední Evropy, který si udržel demokracii po celé meziválečné období. Problémem však zůstávala národnostní otázka, zejména s třímilionovou německou menšinou v pohraničí.

Mnichovský diktát roku 1938 donutil Československo postoupit pohraničí nacistickému Německu, což znamenalo začátek konce první republiky. Adolf Hitler využil sudetoněmecké otázky k postupnému rozbití státu. Roku 1939 Německo obsadilo Čechy a Moravu a vyhlásilo Protektorát, zatímco Slovensko se stalo satelitním státem. Československo přestalo na šest let existovat.

Československá exilová vláda vedená Edvardem Benešem působila v Londýně a organizovala odboj proti nacistické okupaci. Domácí odboj kulminoval pražským povstáním v květnu 1945 a následným osvobozením Rudou armádou a americkými vojsky. Obnovené Československo si však udrželo demokracii jen do února 1948, kdy komunisté převzali moc v tzv. vítězném únoru.

Komunistické Československo (1948-1989) se stalo satelitním státem Sovětského svazu s centrálně plánovanou ekonomikou a jednopartajním systémem. Pokusy o reformy, jako byl Alexander Dubčekův "socialismus s lidskou tváří" během pražského jara 1968, byly potlačeny intervencí vojsk Varšavské smlouvy. Období normalizace po roce 1968 charakterizovalo politické pronásledování a ekonomická stagnace.

Sametová revoluce listopadu 1989 ukončila komunistický režim a obnovila demokracii pod vedením Václava Havla. Federalizace roku 1969 vytvořila Českou socialistickou republiku a Slovenskou socialistickou republiku s vlastními parlamenty. Po pádu komunismu se názvy změnily na Českou republiku a Slovenskou republiku, zatímco federální uspořádání zůstalo zachováno.

Rozdělení Československa proběhlo pokojně 1. ledna 1993 po vzájemné dohodě politických reprezentací obou republik. Vznikly samostatné Česká republika a Slovenská republika, které si rozdělily federální majetek a závazky. Oba státy se rychle integrovaly do západních struktur - NATO (1999) a Evropské unie (2004), čímž završily návrat do euroatlantické civilizace.

Dědictví Československa přetrvává ve společné kultuře, jazylové příbuznosti a historických vzpomínkách. Československá myšlenka ovlivnila formování moderních českých a slovenských identit, zatímco demokratické tradice první republiky inspirují současný politický vývoj obou států.

Československé mincovnictví

Československé mincovnictví začalo roku 1919 zavedením nové národní měny - československé koruny rozdělené na 100 haléřů. Nový stát převzal rakousko-uherské mincovny v Praze a Kremnici a rychle zavedl vlastní mincovní systém s charakteristickými národními motivy. Na československých mincích se objevoval český lev, slovenský dvojkříž, lipová větvička a státní znak kombinující symboly obou národů.

Meziválečné československé mince patřily mezi nejkrásnější evropské ražby své doby s moderním uměleckým zpracováním a vysokou technickou kvalitou. Razily se stříbrné a nikielové koruny různých nominálů, bronzové haléře a specializované pamětní mince oslavující významné osobnosti a události. Československá koruna byla stabilní měnou s pevným kurzem vůči zlatému standardu.

Po druhé světové válce bylo obnoveno československé mincovnictví s podobnými motivy, ale postupně se objevovaly socialistické symboly. Komunistický režim razil mince s motivy průmyslu, zemědělství a politické symboliky. Kvalita mincí zůstala vysoká díky tradičním česko-slovenským řemeslným dovednostem, i když materiály byly často méně hodnotné kvůli centralně plánované ekonomice.

Poslední československé mince byly razeny v roce 1992 před rozdělením federace. Československé mincovnictví tak ukončilo svou více než sedmdesátiletou tradici a obě nástupnické republiky zavedly vlastní mincovní systémy. Československé mince jsou dnes vyhledávanými sběratelskými predměty dokumentujícími historii zaniklého středoevropského státu.

Zajímavosti

• Tomáš Garrigue Masaryk byl jediným československým prezidentem, který zemřel v úřadu přirozenou smrtí během sedmdesátičtyřleté existence státu.
• Baťa byl československý obuvnický koncern, který se stal světovou značkou a zaváděl pokrokové sociální programy pro zaměstnance.
• Pražské jaro 1968 inspirovalo demokratická hnutí po celém světě a ukázalo možnosti reformy socialistického systému.
• Československá nová vlna v kinematografii 60. let získala mezinárodní ocenění a ovlivnila světovou filmovou kulturu.
• Sametová revoluce se stala vzorem pokojných demokratických revolucí a inspirovala podobné pohyby v dalších postkomunistických zemích.