Čtvrtkrejcar

Čtvrtkrejcar byla stříbrná mince v hodnotě 1/4 krejcaru, která v Čechách byla poprvé ražena v Kutné Hoře za vlády Ferdinanda II. (1619-1637). Razba čtvrtkrejcaru navazovala kovem, velikostí i hmotností na bílý peníz, jehož razba skončila v téže mincovně roku 1619. Jednalo se o razbou jednostrannou o hmotnosti 0,32 gramu.

Historie

Čtvrtkrejcar vznikl jako součást habsburské měnové reformy v prvních desetiletích 17. století, kdy se unifikoval mincovní systém podle říšských standardů. První emise z let 1621-1623 pod vedením mincmistra S. Hölzla svým obrazem odpovídaly tradičním bílým penízům s českým lvem. Změna nastala od ročníků 1623-1630 pod týmž mincmistrem a pokračovala v roce 1633, kdy byla pozice mincmistra neobsazena. Za vlády Ferdinanda II. byly ještě jednostranné čtvrtkrejcary raženy ve Vratislavi s ročníky 1624-1625 pod vedením mincmistra J. Riedela. Ferdinand III. (1637-1657) obnovil razbu těchto drobných nominálů v Kutné Hoře roku 1654 (mincmistr J. V. Geronis) a 1656 (R. Hackl) a v Kladsku roku 1638 (J. Hübner). Dlouhá pauza v ražbě skončila až za Karla VI. (1711-1740), který nechal razit čtvrtkrejcary v Praze s ročníky 1713 (mincmistr J. J. Ritter) a 1720 (F. Scharff). Posledním pokusem o oživení tohoto nominálů byla zkušební razba z roku 1851 v Praze pod vedením A. France, která však byla již dvoustranná a z mědi.

Čtvrtkrejcar představoval nejmenší stříbrný nominál habsburského mincovního systému v českých zemích a sloužil pro nejdrobnější platby v každodenním obchodě. Jeho hmotnost 0,32 gramu jej řadila mezi nejlehčí mince vůbec razené v českých mincovnách. Typická jednostranná razba nesla na líci českého dvouocasého lva s korunou a opisem obsahujícím jméno panovníka, zatímco rub zůstával hladký, což zjednodušovalo a zlevňovalo výrobu. Mince byla určena především pro vnitřní trh a vzhledem ke své nízké hodnotě se téměř nevyvážela. Kvalita provedení se lišila podle období a mincovny - nejpečlivější byly rané kutnohorské emise, zatímco pozdější pražské kusy vykazovaly jednodušší provedení. Sběratelsky jsou čtvrtkrejcary velmi vyhledávané právě pro svou vzácnost a drobnou velikost, která je činí atraktivními pro specializované numismatické sbírky. Jejich studium poskytuje cenné informace o hospodářských poměrech a inflačních tlacích v období třicetileté války a následné obnovy. Měděný čtvrtkrejcar z roku 1851 představuje zajímavý doklad experimentování s novými materiály v období přechodu k modernímu mincovnictví.

Zajímavosti

• Nahradil bílý peníz, jehož razba skončila roku 1619
• Většina byla ražena jednostranně - rub zůstával hladký
• Posledním byl měděný zkušební kus z roku 1851 v Praze
• S hmotností 0,32 gramu patřil mezi nejlehčí české mince vůbec
• Razil se v pěti různých mincovnách - Kutná Hora, Vratislav, Kladsko, Praha