Darmstadt

Darmstadt je město v německé spolkové zemi Hesensko na rozhraní Hornorýnské nížiny a Odenwaldu jižně od Frankfurtu nad Mohanem. V letech 1567–1945 bylo sídelním městem Hesenska-Darmstadtska, Hesenského velkovévodství a Lidového státu Hesensko; do roku 1882 zde pracovala mincovna.

Země Německo, spolková země Hesensko
První písemná zmínka konec 11. století, jako Darmundestat
Městská práva 1330, od císaře Ludvíka IV. Bavora pro hraběte Viléma I. z Katzenelnbogenu
Sídelní a hlavní město 1567–1945: Hesensko-Darmstadtsko, Hesenské velkovévodství, Lidový stát Hesensko
Mincovna 1618–1882, za císařství s mincovní značkou H
Umělecká kolonie Mathildenhöhe založena 1899, od 2021 na seznamu světového dědictví UNESCO

Historie

Darmstadt je v pramenech poprvé doložen koncem 11. století jako Darmundestat. Roku 1330 udělil císař Ludvík IV. Bavor hraběti Vilémovi I. z Katzenelnbogenu pro Darmstadt městská práva. Když roku 1479 rod hrabat z Katzenelnbogenu vymřel, připadlo město Hesensku. Po rozdělení Hesenska mezi čtyři syny lankraběte Filipa I. Hesenského roku 1567 založil Jiří I. linii Hesensko-Darmstadtskou a Darmstadt se stal jejím sídlem.

Roku 1618 zde lankrabě Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský založil první samostatnou mincovnu své země. Roku 1806 vstoupil lankrabě Ludvík do Rýnského spolku, Napoleon ho povýšil na velkovévodu a Darmstadt se stal hlavním městem Hesenského velkovévodství. Po listopadové revoluci 1918 zůstal hlavním městem republikánského Lidového státu Hesensko.

Velkovévoda Arnošt Ludvík založil roku 1899 uměleckou kolonii na Mathildenhöhe, díky níž se Darmstadt stal jedním ze středisek německé secese; od roku 2021 je kolonie na seznamu světového dědictví UNESCO. Při náletu britského letectva v noci z 11. na 12. září 1944 vypukla ohnivá bouře, která zabila přes 11 000 lidí a zničila téměř celé staré město. Roku 1945 dostal jako hlavní město nové země Hesensko přednost větší a méně zničený Wiesbaden.

Věda a mincovna

Od roku 1997 nese Darmstadt úřední titul „město vědy“. Působí zde Technická univerzita založená roku 1877, řídicí středisko Evropské kosmické agentury ESOC a středisko pro výzkum těžkých iontů GSI. Po Darmstadtu je pojmenován chemický prvek darmstadtium.

Darmstadtská mincovna razila mince hesensko-darmstadtských lankrabat a velkovévodů. V letech 1831–1833 pro ni Georg Moller a Franz Heger postavili klasicistní budovu na Mathildenplatz. Po sjednocení Německa razila říšské mince se značkou H; roku 1882 byla uzavřena a její budova byla roku 1903 zbořena.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet