Darmstadtská mincovna
Darmstadtská mincovna razila mince pro Hesensko-Darmstadtsko, od roku 1806 Hesenské velkovévodství. Založil ji roku 1618 lankrabě Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský a pracovala do roku 1882; po sjednocení Německa razila říšské mince s mincovní značkou H, poté ražbu převzal Berlín.
| Založení | 1618, lankrabě Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský |
|---|---|
| Emitent | Hesensko-Darmstadtské lankrabství, od 1806 Hesenské velkovévodství |
| Budova | 1831–1833 klasicistní stavba na Mathildenplatz (Georg Moller, Franz Heger), zbořena 1903 |
| Mincovní značka | H (1872–1882) |
| Ukončení | 1882, ražba hesenských mincí přešla do Berlína |
Historie
Hesensko-Darmstadtsko vzniklo roku 1567 rozdělením Hesenska mezi čtyři syny lankraběte Filipa I. Hesenského; Jiří I. si zvolil za sídlo Darmstadt. Vlastní mincovnu založil v Darmstadtu teprve roku 1618 lankrabě Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský; byla to první samostatná mincovna jeho země.
Mincovna razila i pro cizí panovníky: roku 1721 zde vznikly dukáty markraběte Karla Viléma Bádensko-Durlašského, jehož země tehdy žádnou mincovnu v provozu neměla; zlato pocházelo z rýžování na Rýně. Od roku 1763 pro darmstadtské mince řezal razidla Konrad Heinrich Küchler, dříve kabinetní medailér. Z této doby pochází i dukát lankraběte Ludvíka VIII. s nápisem ALLES IN DER WELT THUT MAN VOR DAS GELD („Všechno na světě se dělá pro peníze“).
Roku 1806 se lankrabě Ludvík stal velkovévodou a mincovna pak razila mince Hesenského velkovévodství. V prvních desetiletích 19. století patřilo Hesensko-Darmstadtsko k jihoněmeckým státům, které samy razily korunní tolary. V letech 1831–1833 postavili Georg Moller a Franz Heger pro mincovnu novou klasicistní budovu na Mathildenplatz.
Ražby se značkou H a konec mincovny
Po zavedení marky razila darmstadtská mincovna v letech 1872–1882 říšské mince s mincovní značkou H – hesenské zlaté a stříbrné mince s portrétem velkovévody i společné oběžné mince celé říše, například jednomarky. Roku 1882 byla mincovna uzavřena a mince Hesenského velkovévodství se pak razily v Berlíně se značkou A. Poslední mincmistr Friedrich Kraus odešel do zahraničí a zakládal mincovny v Koreji a v Transvaalu. Budova mincovny byla roku 1903 zbořena při stavbě nového okresního soudu.
