Korunní tolar

Korunní tolar, také korunový tolar, německy Kronentaler, je jiný český název pro křížový tolar – stříbrnou minci, kterou Marie Terezie zavedla roku 1755 v Rakouském Nizozemí. Jméno dostal podle korun mezi rameny burgundského kříže na rubu. Vážil 29,44 g při ryzosti 873/1000, víc než konvenční tolar.
| Jiné názvy | křížový tolar, korunový tolar, něm. Kronentaler, Brabanter Taler |
|---|---|
| Původ názvu | koruny mezi rameny burgundského (ondřejského) kříže na rubu |
| Zavedení | dekret Marie Terezie z 19. 5. 1755 pro Rakouské Nizozemí |
| Nahradil | brabantský dukaton |
| Hmotnost a ryzost | 29,44 g, 873/1000 |
| Pro srovnání konvenční tolar | 28,06 g, 833/1000 |
| Ražba v Praze | 1795–1797 |
Odkud se vzaly dva české názvy
Česká numismatika používá pro tutéž minci dva názvy podle dvou prvků rubu. Křížový tolar je pojmenovaný podle burgundského kříže, korunní neboli korunový tolar podle korun mezi jeho rameny. Druhý název je doslovným překladem německého Kronentaler, pod nímž mince obíhala v německých zemích; tam se jí také říkalo Brabanter Taler, brabantský tolar, podle země původu.
S korunovou měnou zavedenou v Rakousku-Uhersku roku 1892 nemá korunní tolar nic společného. Naopak: v habsburské monarchii platil až do jejího zavedení.
Korunní tolar v českých zemích
V českých zemích je korunní tolar spojený s válkami proti revoluční Francii. Pražská mincovna, obnovená roku 1795, ho razila v letech 1795–1797 a korunními tolary se vyplácely armády bojující proti Francii.
S konvenčním tolarem téže doby se korunní tolar snadno zamění, rozdíl je ale na první pohled v rubu: konvenční tolar burgundský kříž s korunami nemá. Korunní tolar je navíc těžší a má vyšší ryzost. Pražské korunní tolary Františka II. nesou na líci portrét panovníka a značku pražské mincovny C. Mincovna v Antverpách značila tolary rukou, bruselská andělskou hlavičkou.
