Desetikoruna

Desetikoruna (10 koruna) představuje minci, která se v našem prostoru poprvé objevila v rámci habsburské korunové soustavy jako zlatý nominál od roku 1892. Tento významný nominál prošel dramatickým vývojem od prestižní zlaté mince přes stříbrné pamětní ražby až po běžnou oběžnou minci současnosti.

Historie

Vznik desetikoruny je spojen s měnovou reformou Rakouska-Uherska z roku 1892, kdy monarchie přešla na korunovou měnu. První desetikoruny byly raženy ze zlata jako součást systému investičních mincí. Tyto zlaté desetikoruny obsahovaly 3,05 gramů ryzího zlata a sloužily především jako uchovatel hodnoty pro movitější vrstvy.

Rakouské zlaté desetikoruny s datem 1915 získaly zvláštní status - vídeňská mincovna je vyrábí jako novoražby dodnes. Tento fenomén souvisí s mezinárodní dohodou o investičním zlatě a činí z nich jednu z nejdéle kontinuálně vyráběných zlatých mincí světa.

První československá desetikoruna vznikla jako stříbrná pamětní emise k desátému výročí založení republiky roku 1928. Autorem návrhu s portrétem prezidenta T. G. Masaryka byl medailér Otakar Španiel. Tato prestižní mince představovala vrchol meziválečného mincovního umění.

Následující stříbrné desetikoruny vznikaly v období 1930-1933. Ročník 1933 se stal numismatickou legendou - oficiálně mělo být vyraženo 915 000 kusů, podle některých zdrojů však pouze 5000 exemplářů. Pravděpodobně kvůli dostatečnému množství nominálů v oběhu byla většina nákladu roztavena. Dochované kusy z roku 1933 představují nejvzácnější československé oběžné mince s cenami přesahujícími statisíce korun.

Po dlouhé přestávce se desetikoruna vrátila až roku 1954 jako pamětní stříbrná mince o ryzosti 500/1000. Běžné oběžné desetikoruny začaly vznikat až v období 1990-1993 s vyobrazením T. G. Masaryka, prezidenta Štefánika a ministra financí Aloise Rašína.

Česká republika zavedla vlastní desetikorunu roku 1993 podle designu Ladislava Kozáka. Mince zobrazuje petřínskou rozhlednu v Praze a je vyrobena z mědi plátované ocelí s galvanickým pokovením. Speciální edice vznikla roku 2000 s modifikovaným rubem připomínajícím milénium.

Historie papírových desetikorun začíná 2. srpna 1901, kdy byla emitována první bankovka této hodnoty s texty v němčině a maďarštině pro území monarchie. V Československu byly desetikorunové bankovky vydávány nepravidelně, zejména během ekonomických krizí. Za Protektorátu Čechy a Morava obíhaly desetikoruny s protektorátními motivy. Poslední československá papírová desetikoruna vznikla roku 1986 a její platnost vypršela 31. července 1993. Od této chvíle existuje desetikoruna výhradně jako kovová mince.

Technické parametry a význam

Současná česká desetikoruna váží 7,62 gramů při průměru 24,5 mm. Jádro z oceli pokryté mědí zajišťuje optimální poměr výrobních nákladů a odolnosti. Vroubkovaný okraj usnadňuje identifikaci a ztěžuje padělání.

Desetikoruna představuje páteřní nominál českého oběživa. Její kupní síla odpovídá drobným každodenním nákupům - rohlík, noviny, jízdenka MHD. Psychologicky funguje jako hranice mezi "drobnými" (mince) a "většími" penězi (bankovky).

Z numismatického hlediska patří desetikoruny mezi nejsledovanější československé a české mince. Kombinace relativně vysoké nominální hodnoty a omezeného nákladu některých ročníků vytváří ideální podmínky pro sběratelský zájem. Zejména meziválečné stříbrné emise dosahují rekordních cen.

Zajímavosti

• Desetikoruna z roku 1933 se prodala na aukci za přes 800 000 korun - nejvyšší cena československé oběžné mince
• Rakouské zlaté desetikoruny z roku 1915 se razí už 109 let se stejným letopočtem
• Chyba ražby české desetikoruny bez značky mincovny může zvýšit hodnotu na několik tisíc korun
• Petřínská rozhledna na české desetikoruně je zobrazena schematicky - skutečná věž má jiné proporce
• Během hyperinflace 1923 v Německu měla československá desetikoruna větší kupní sílu než milion německých marek