Ditrichštejnové

Ditrichštejnové byli významný šlechtický rod působící v českých zemích a Rakousku od 16. do 20. století. Rod dal moravské zemské hejtmany, kardinály a diplomaty, kteří výrazně ovlivnili politické a kulturní dějiny střední Evropy. Pro numismatiku jsou Ditrichštejnové významní jako majitelé mincovního práva v Mikulově a vydavatelé kvalitních tolarů s rodovým znakem, které dokumentují ekonomickou moc moravské aristokracie.

Historie

Rod Ditrichštejnů pochází z Korutan, kde vlastnili hrad Dietrichstein u Feldkirchenu od 14. století. Do českých zemí přišli v roce 1514, když Zikmund z Ditrichštejna vstoupil do služeb císaře Maxmiliána I. Jeho syn Adam získal v roce 1575 panství Mikulov na jižní Moravě, které se stalo hlavním rodovým sídlem. Ditrichštejnové přestoupili ke katolictví a stali se oporou habsburské moci na Moravě během reformace a třicetileté války.

Nejvýznamnějším členem rodu byl František kardinál z Ditrichštejna, který v letech 1599 až 1636 působil jako olomoucký biskup a moravský zemský hejtman. Vedl protireformaci na Moravě, ale zároveň chránil zemi před nejhoršími důsledky třicetileté války. Vybudoval v Mikulově rezidenční město s palácem, který se stal centrem barokní kultury. Jeho synovec Maxmilián pokračoval v budování rodové moci a získal v roce 1631 říšské knížecí hodnosti.

V 17. a 18. století patřili Ditrichštejnové k nejbohatším rodům monarchie. Vlastnili rozsáhlé statky na Moravě, v Čechách, Dolním Rakousku a Štýrsku. Ferdinand Josef z Ditrichštejna byl v letech 1676 až 1698 nejvyšším hofmistrem a důvěrníkem císaře Leopolda I. Rod dal několik dvorských hodnostářů, diplomatů a generálů. Ditrichštejnové byli mecenáši umění, jejich sbírky obrazů a knihovna v Mikulově patřily k nejvýznamnějším ve střední Evropě.

V 19. století se Ditrichštejnové orientovali na hospodářskou modernizaci svých velkostatků. Alexandr z Ditrichštejna byl průkopníkem cukrovarnictví a průmyslového podnikání na Moravě. Po roce 1848 se rod stáhl z politiky a věnoval se správě majetku. Poslední mužský člen rodu Alexandr zemřel v roce 1864 a majetek přešel sňatkem na rod Mensdorff-Pouilly. Ditrichštejnské kulturní dědictví včetně mikulovského zámku a knihovny zůstává významnou součástí moravského patrimonia.

Mincovnictví Ditrichštejnů

Ditrichštejnové získali v roce 1623 od císaře Ferdinanda II. právo razit mince pro své mikulovské panství. Mikulovská mincovna fungovala s přestávkami do roku 1680 a razila stříbrné tolary, půltolary a drobné mince. Tolary nesly portrét majitele panství, rodový znak s psí hlavou a nápis z titulaturou. Kvalita ditrichštejnských mincí byla vysoká, dodržovaly říšský mincovní řád. Mince byly určeny především pro lokální oběh na rodových panstvích.

Kardinál František z Ditrichštejna razil pamětní tolary na významné události včetně svého jmenování kardinálem. Jeho nástupci vydávali reprezentační ražby dokumentující rodovou prestiž. Ditrichštejnské mince jsou charakteristické propracovanou heraldickou výzdobou a kvalitním uměleckým provedením. Mincovna spolupracovala s předními rytci z Vídně a Augsburku. Dnes jsou ditrichštejnské mince vzácné a vyhledávané sběrateli pro historickou hodnotu a dokumentaci moravské šlechtické moci.

Zajímavosti

• Kardinál František z Ditrichštejna zachránil Brno před švédským dobytím v roce 1645
• Mikulovský zámek měl knihovnu s 50 tisíci svazky, druhou největší na Moravě po Kroměříži
• Ditrichštejnové vlastnili originál Dürerovy Růžencové slavnosti, dnes v pražské Národní galerii
• Rod používal heslo Fidelitas et Fortitudo, které se objevuje na jejich mincích
• Alexandr z Ditrichštejna založil první cukrovar na Moravě v Mikulově v roce 1837
• Ditrichštejnské tolary byly tak kvalitní, že je přijímali obchodníci v celém Podunají