Diverzifikace
Diverzifikace představuje investiční strategii spočívající v rozložení kapitálu mezi různé druhy aktiv s cílem minimalizovat riziko ztráty. Tento princip, vyjádřený lidovou moudrostí "nedávat všechna vejce do jednoho košíku", je fundamentálním pilířem moderního portfoliového managementu a klíčovou strategií při investování do drahých kovů.
Historie
Princip diverzifikace znali již starověcí obchodníci. Babylonský Talmud z 3. století radí rozdělit majetek na třetiny - půdu, obchod a rezervy. Benátští kupci ve středověku systematicky rozdělovali náklad mezi několik lodí, aby jediná havárie nezničila celé jmění. Tento přístup dal vzniknout prvním formám námořního pojištění ve 14. století.
Teoretické základy diverzifikace položil Daniel Bernoulli roku 1738 ve své práci o paradoxu petrohradské hry, kde matematicky dokázal, že racionální investor preferuje jistotu před rizikem. Přelomovou se stala Markowitzova teorie portfolia z roku 1952, za kterou Harry Markowitz získal Nobelovu cenu. Prokázal, že správnou kombinací aktiv lze dosáhnout vyššího výnosu při stejném riziku nebo stejného výnosu při nižším riziku.
V numismatickém kontextu se diverzifikace objevuje už v antice. Římští patricijové drželi majetek v pozemcích, zlatých aurei, stříbrných denárech i bronzových sesterciích. Každý kov reagoval jinak na ekonomické šoky - zlato chránilo před devalvací, stříbro sloužilo k obchodu, bronz pro drobné platby. Středověcí panovníci diverzifikovali pokladnice mezi domácí a cizí ražby různých kovů.
Moderní éra investiční diverzifikace začíná s amsterdamskou burzou 17. století. Holandští obchodníci jako první systematicky kombinovali akcie různých společností - Východoindické, Západoindické, velrybářské. Současně drželi dluhopisy měst, zlato a nemovitosti. Tento model se stal vzorem pro britské a později americké investory.
V českém prostředí se koncept diverzifikace prosadil až po roce 1989. Kuponová privatizace paradoxně vedla k přílišné diverzifikaci - průměrný občan vlastnil podíly v desítkách podniků, o kterých nic nevěděl. Teprve krach investičních fondů typu Harvard naučil Čechy, že diverzifikace vyžaduje znalost a strategii, ne náhodné rozmělnění kapitálu.
Finanční krize 2008 zpochybnila tradiční diverzifikační modely. Ukázalo se, že v extrémních situacích korelace mezi aktivy dramaticky roste - akcie, dluhopisy i nemovitosti padaly současně. Pouze zlato si udrželo ochrannou funkci, což vedlo k renesanci drahých kovů v investičních portfoliích. Centrální banky začaly opět nakupovat zlato jako diverzifikaci devizových rezerv.
Současná doba přináší nové diverzifikační možnosti - kryptoměny, P2P půjčky, crowdfunding, NFT. Paradoxně však technologická provázanost zvyšuje systémové riziko. Algoritmy řídící většinu obchodování reagují podobně, což vede k synchronizovaným pohybům trhů. Klasické diverzifikační strategie proto vyžadují revizi.
Diverzifikace v investicích do drahých kovů
Pro investory do drahých kovů existuje několik úrovní diverzifikace. První je rozdělení mezi různé kovy - zlato jako ultimátní uchovatel hodnoty, stříbro s průmyslovým využitím, platina a paladium vázané na automobilový průmysl. Každý kov reaguje odlišně na ekonomické cykly.
Druhá úroveň spočívá v geografické diverzifikaci - držení mincí různých zemí snižuje politické riziko. Kombinace amerických Eagles, kanadských Maple Leafs, rakouských Philharmoniků a českých dukátů poskytuje lepší likviditu než koncentrace v jediném produktu.
Třetí dimenze je časová diverzifikace - pravidelné nákupy metodou průměrování nákladů (dollar cost averaging) eliminují riziko špatného načasování trhu. Místo jednorázové investice investor nakupuje měsíčně či čtvrtletně, čímž vyhlazuje cenové výkyvy.
Čtvrtý aspekt představuje formát diverzifikace - kombinace slitků různých velikostí a investičních mincí. Velké slitky mají nižší přirážku, malé jsou likvidnější. Numismatické mince mohou získat sběratelskou přirážku nad hodnotu kovu.
Zajímavosti
- Nejstarší známý diverzifikovaný fond - Eendragt Maakt Magt z roku 1774 - investoval do dluhopisů rakouských, dánských a ruských
- Warren Buffett paradoxně odmítá přílišnou diverzifikaci - tvrdí, že koncentrace do několika skvělých investic přináší lepší výsledky
- Studie ukázala, že 15-20 různých aktiv eliminuje 90% nesystémového rizika - další diverzifikace již nepřináší významný efekt
- V krizi 1929 přežili nejlépe investoři s "všehodinovou" diverzifikací - akcie, dluhopisy, zlato, umění, whisky
- Čínské přísloví říká: "Neinvestuj vše do jedné lodi, i když je to Noemova archa"