Drážďany

Drážďany jsou hlavní město Svobodného státu Sasko ve východním Německu, historické sídelní město saských kurfiřtů a králů, přezdívané Florencie na Labi pro své umělecké poklady a barokní architekturu. Město proslulo jako kulturní metropole s galerií Zwinger, operou Semperoper a sbírkami umění světového významu. Drážďanská mincovna patřila mezi nejvýznamnější v Německu a razila saské tolary, groše a dukáty z krušnohorského stříbra.

Historie

Drážďany vznikly ve třináctém století na místě slovanské rybářské osady u brodu přes Labe. První písemná zmínka pochází z roku 1206, městská práva získaly Drážďany v roce 1216. Strategická poloha na Labi a křižovatce obchodních cest přispěla k rychlému rozvoji města. V roce 1485 se Drážďany staly rezidencí albertinské linie rodu Wettinů a hlavním městem Saského vévodství. Moritz Saský získal v roce 1547 kurfiřtskou hodnost a Drážďany se staly sídelním městem saských kurfiřtů. V šestnáctém století město přijalo reformaci a stalo se centrem protestantismu ve střední Evropě.

Zlatý věk Drážďan nastal za vlády Augusta II. Silného a jeho syna Augusta III. v první polovině osmnáctého století. August Silný, současně polský král, přeměnil Drážďany v barokní klenot s nádhernou architekturou a uměleckými sbírkami. Nechal postavit Zwinger, barokní palácový komplex, založil první evropskou porcelánku v Míšni a shromáždil jednu z největších uměleckých sbírek Evropy. Jeho syn pokračoval v budování města jako kulturního centra - za jeho vlády vznikla katolická dvorská církev a obrazárna se sbírkou italských mistrů. Drážďany se staly hudební metropolí, působili zde skladatelé jako Heinrich Schütz, Carl Maria von Weber a Richard Wagner.

Sedmiletá válka přinesla městu těžké škody, pruská dělostřelba zničila část historického centra. Napoleon učinil v roce 1806 Sasko královstvím a Drážďany královskou rezidencí. Devatenácté století bylo obdobím industrializace a modernizace - vznikla Technická univerzita, byly postaveny první mosty přes Labe a železnice spojila město s Lipskem a Prahou. Tragédií pro Drážďany bylo bombardování 13. až 15. února 1945, kdy spojenecké nálety zničily historické centrum a zahynulo 25 tisíc lidí. Frauenkirche a většina barokních památek lehla popelem. Za komunistického režimu byly některé památky obnoveny, ale ruiny Frauenkirche zůstaly jako memento války. Po sjednocení Německa v roce 1990 začala rozsáhlá rekonstrukce - Frauenkirche byla znovu vysvěcena v roce 2005 a historické centrum získalo zpět svou krásu.

Drážďanské mincovnictví

Drážďanská mincovna byla založena kolem roku 1500, kdy se město stalo saskou rezidencí. Zpočátku byla mincovna umístěna v městském hradu, později získala vlastní budovu. Drážďanské groše a tolary se vyznačovaly vysokou kvalitou díky stříbru z krušnohorských dolů ve Freibergu, Annabergu a Marienbergu. V šestnáctém století razily Drážďany první saské tolary s portrétem kurfiřta a saským erbem s kurfiřtskými meči. Mincovna používala značku písmene D, později monogram mincmistra.

Za Augusta Silného dosáhla drážďanská mincovna vrcholu produkce. Razily se zde reprezentativní barokní tolary a dukáty s umělecky propracovanými portréty a alegoriemi. August zavedl také ražbu vikariatních mincí během bezvládí v říši, které patří mezi nejkrásnější německé barokní ražby. Jeho syn August III. nechal razit obchodní mince pro polsko-saskou unii. Po sedmileté válce mincovna razila nouzové mince z horší slitiny pro financování obnovy země. V devatenáctém století drážďanská mincovna modernizovala výrobu a razila saské tolary podle německé měnové unie. Po vzniku Německé říše v roce 1871 používala značku E pro ražbu říšských marek. Mincovna byla zničena při bombardování v roce 1945 a již nebyla obnovena. Dnes drážďanské státní sbírky vlastní jednu z největších numismatických kolekcí v Německu s kompletní sbírkou saských mincí.

Zajímavosti

• August Silný nechal razit největší saský tolar o průměru 90 milimetrů k polské korunovaci
• V Zeleném sklepení je uložen poklad saských kurfiřtů včetně největší zelené diamantu světa
• Drážďanská mincovna vyrazila první německou porcelánovou minci v roce 1921 během hyperinflace
• Ve sklepení Frauenkirche byl za války ukryt mincovní poklad 100 tisíc saských tolarů
• Poslední mince ražená v Drážďanech byla pamětní marka k 800. výročí města v roce 2006