Drážďany

Drážďany byly hlavním městem Saského kurfiřtství a království, významným centrem středoevropského mincovnictví od 15. do 20. století. Drážďanská mincovna, fungující přes 400 let, produkovala saské tolary, groše a později německé marky, přičemž se stala synonymem pro kvalitní ražbu a technické inovace v mincovnictví střední Evropy.

Historie

Mincovnictví v Drážďanech má kořeny ve středověku, kdy saští vévodové získali právo ražby mincí. První doložená mincovna v Drážďanech byla založena kolem roku 1450 za vlády kurfiřta Fridricha II. Mírumilovného. Zpočátku se razily především stříbrné groše podle míšeňského vzoru. Bohatství Saska pocházelo ze stříbrných dolů v Krušných horách, zejména z oblasti kolem Freibergu a později Annabergu, což poskytovalo dostatek kovu pro rozsáhlou ražbu.

V 16. století se Drážďany staly jedním z hlavních center tolarové ražby v Německu. Za Augusta I. (1553-1586) dosáhla drážďanská mincovna evropského významu. Byly raženy kvalitní tolary s portrétem panovníka a saským erbem, které se staly vyhledávaným platidlem v mezinárodním obchodě. Technické inovace včetně válcového stroje a vřetenového lisu zlepšily kvalitu a efektivitu ražby. Drážďany konkurovaly významnějším mincovnám v Lipsku a Annabergu.

Třicetiletá válka těžce zasáhla saské mincovnictví. Drážďany byly několikrát obsazeny a mincovna musela razit mince pro různé okupanty. Po válce za vlády Jana Jiřího I. došlo k obnově mincovnictví. Období baroka přineslo reprezentativní ražby - mohutné tolary, dukáty a medaile vysoké umělecké kvality. August II. Silný, který byl zároveň polským králem, razil v Drážďanech mince pro obě své země.

V 18. století se drážďanská mincovna specializovala na reprezentativní a pamětní ražby. Konvenční tolary Marie Terezie, speciálové a dukáty patřily k nejkvalitnějším ražbám své doby. Za sedmileté války byla mincovna poškozena pruským bombardováním, ale rychle obnovena. V roce 1763 byla v Drážďanech založena mincovní akademie, první svého druhu v Německu, která vzdělávala mincovní mistry a medailéry.

Po napoleonských válkách a Vídeňském kongresu zůstalo Sasko královstvím a Drážďany jeho hlavním městem. V 19. století mincovna modernizovala výrobu zavedením parních lisů. Po sjednocení Německa v roce 1871 razila říšské marky se značkou E pro Muldenhütten (kam byla výroba přesunuta). Drážďanská mincovna byla oficiálně uzavřena v roce 1872, když byla saská ražba koncentrována do Muldenhütten.

Ve 20. století už Drážďany nebyly centrem mincovnictví, ale zůstaly důležitým numismatickým centrem. Staatliche Kunstsammlungen Dresden obsahují jednu z nejcennějších mincovních sbírek světa v Grünes Gewölbe (Zelené klenbě). Bombardování Drážďan v únoru 1945 zničilo mnoho historických mincovních dokumentů, ale sbírky byly zachráněny. Dnes jsou drážďanské ražby vyhledávanými sběratelskými předměty dokumentujícími bohatou historii saského mincovnictví.

Saská heraldika a umělecké motivy

Saský erb s charakteristickým zeleným věncem rut byl hlavním motivem drážďanských ražeb. Zkřížené meče, symbol saského kurfiřtství, se objevovaly na většině mincí. Kombinace různých erbovních polí odrážela územní zisky Saska - míšeňský lev, durynské lvy, lužické hradby. Portrét panovníka na aversu byl často dílem předních medailérů, kteří vytvářeli realistická zobrazení vysoké umělecké kvality.

Barokní a rokokové motivy odrážely kulturní vyspělost drážďanského dvora. Alegorie míru, spravedlnosti, prosperity se objevovaly na reversech reprezentativních tolarů. Architektonické motivy zobrazovaly drážďanské památky - Zwinger, Frauenkirche, most přes Labe. Mytologické výjevy, bohové a bohyně představovaly vzdělání a kulturní rozhled saské aristokracie.

Hornické motivy připomínaly zdroj saského bohatství. Havíř s kahanem a kladívkem, důlní věž, hornické nástroje se objevovaly zejména na mincích ražených ze stříbra z konkrétních dolů. Nápis "Segen des Bergbaus" (Požehnání hornictví) zdůrazňoval význam těžby. Výnosy z dolů přímo financovaly reprezentativní ražby saských kurfiřtů.

Zajímavosti

• August Silný utratil za porcelán ekvivalent 600 000 tolarů, což byla cena celého pluku vojáků
• Drážďanská mincovna razila v roce 1547 největší stříbrný tolar své doby o váze přes 40 gramů
• V Zelené klenbě je uchován největší známý zelený diamant, který August Silný koupil za 400 000 tolarů
• Během sedmileté války Prusové ukořistili saské mincovní zásoby v hodnotě 5 milionů tolarů
• Poslední mince ražená v Drážďanech v roce 1872 byla zlatá 20marka s portrétem krále Jana
• Drážďanská mincovní sbírka obsahuje jediný kompletní soubor všech saských ražeb od středověku