Fátimovci

Fátimovci (909-1171) byli šíitská ismá'ílská chalífská dynastie vládnoucí více než dva a půl století, která se proslavila jako rivalové abbásovských chalífů, zakladatelé Káhiry jako nového centra islámského světa, patroni vědy a obchodu a tvůrci mocné námořní říše ovládající východní Středomoří. Fátimovci jsou v numismatice významní díky zlatým dinárům a stříbrným dirhamům s šíitskými nápisy a fátimovskými symboly dokumentujícím alternativní islámskou civilizaci ke sunnitské ortodoxii.

Historie

Dynastie vznikla roku 909 v severní Africe, když Abdulláh al-Mahdí prohlásil sebe za potomka Fátimy, dcery proroka Muhammada, a právoplatného chalífu celého islámského světa. Fátimovci reprezentovali ismá'ílskou větev šíitského islámu a odmítali legitimitu sunnitských abbásovských chalífů v Bagdádu.

Maghrebská základna umožnila Fátimovcům postupnou expanzi na východ prostřednictvím kombinace náboženské propagandy (da'wa), vojenské síly a obchodních kontaktů. Jejich ismá'ílští misionáři působili po celém islámském světě a získávali stoupence mezi šíitskými menšinami nespokojejšími se sunnitskou ortodoxií.

Dobytí Egypta roku 969 za al-Mu'izze představovalo vrchol fátimovské expanze. Egyptská bohatství z nilského zemědělství a obchodu s Indií poskytla dynastii finanční základnu pro rivalitu s Abbasidy. Fátimovci založili nové hlavní město al-Qáhiru (Káhiru) jako "vítězné město" islámského šíismu.

Kalifát al-Hakima (996-1021) představoval nejkontroverznější období fátimovské historie. Al-Hakim vydával excentrické edikty, pronásledoval křesťany a židy, zakázal určité potraviny a nechal zničit Chrám svatého hrobu v Jeruzalémě, což vyvolalo západní pobouření a přispělo k motivaci křížových výprav.

Ekonomický rozkvět za al-Mustansira (1036-1094) učinil z Fátimovského chalífátu nejmocnější muslimský stát své doby. Káhira rivalovala s Bagdádem jako centrum islámské kultury, univerzita al-Azhar se stala prestižní institucí a fátimovské obchodní sítě sahaly od Španělska po Indii.

Křížové výpravy (1095-1291) přinesly existenční krizi fátimovské moci ve východním Středomoří. Ztráta Jeruzaléma a dalších syrských území oslabila prestiž dynastie a vynutila nákladné vojenské kampaně proti křižáckým státům. Fátimovci se ukázali neschopni efektivně bránit islámské území.

Vzestup Ajjúbovců pod Salādinem (Salah ad-Din) představoval konec fátimovské moci. Saladín, původně fátimovský vezír, postupně převzal kontrolu nad armádou a správou a roku 1171 oficiálně zrušil fátimovský chalífát. Obnovil sunnitskou ortodoxii v Egyptě a začlenil zemi do širšího sunnitského bloku.

Vědecké a kulturní dědictví Fátimovců přežilo jejich politický zánik. Al-Azharova univerzita zůstala prestižní institucí islámského vzdělávání, fátimovská architektura ovlivnila další vývoj islámského umění a jejich obchodní tradice pokračovaly pod novými vládci Egypta.

Ismá'ílské komunity přežily pád fátimovské dynastie a pokračují dodnes pod vedením Aga Khan, který je považován za přímého potomka fátimovských imámů. Moderní ismá'ílci udržují tradice fátimovské tolerance a vzdělávání v komunitách po celém světě.

Fátimovci v numismatice

Fátimovské mincovnictví dokumentuje alternativní islámskou civilizaci založenou na šíitské ideologii a představuje jedny z nejkrásnějších islámských mincí středověku. Na rozdíl od sunnitských abbásovských emisí obsahují fátimovské mince specificky šíitské náboženské formulky a odkazy na Alího a jeho potomky jako právoplatné nástupce proroka.

Charakteristickými prvky fátimovských mincí jsou šíitské nápisy jako "Alí walí Alláh" (Alí je Boží přítel) a jména dvanácti imámů vedle koránských veršů. Chalífská jména často zdůrazňují fátimovské genealogie spojující dynastii s prorokem Muhammadem prostřednictvím jeho dcery Fátimy a zetě Alího.

Káhirské dináry vysoké kvality konkurovaly abbásovským emisím v mezinárodním obchodě a často byly preferovány středomořskými obchodníky díky stabilní hmotnosti a ryzosti. Fátimovské mince se rozšířily po obchodních cestách od Sicílie po Indický oceán a staly se symbolem fátimovské prosperity.

Regionální fátimovské mince z Maghrebu, Sicílie a Sýrie dokumentují teritoriální rozsah chalífátu a místní adaptace centrálního designu. Sicilské fátimovské emise jsou obzvláště vzácné a ceněné sběrateli jako dokumenty muslimské vlády v křesťanské Evropě.

Zajímavosti

• Rivalové Abbásovců - jako jedini úspěšně zřídili konkurenční islámský chalífát k Bagdádu.
• Zakladatelé Káhiry - jejich nové hlavní město se stalo jedním z největších měst středověkého světa.
• Al-Azharova univerzita - založili jednu z nejstarších kontinuálně fungujících univerzit na světě.
• Šíitský chalífát - jedini šíité v historii, kteří si nárokovali titul chalífy celého islámského světa.
• Obchodní síť - jejich kupci dominovali středomořskému obchodu a spojovali Evropu s Asií.