Flanderské hrabství

Flanderské hrabství bylo mocné středověké knížectví v Dolních zemích existující od 9. století do roku 1795. Flandry se staly ekonomickým centrem severní Evropy díky textilní výrobě a mezinárodnímu obchodu, jejich města patřila k nejbohatším v Evropě. Pro numismatiku jsou Flandry klíčové jako průkopník ražby grošů ve střední Evropě a tvůrce kvalitních zlatých mincí, které ovlivnily měnový vývoj celého kontinentu.

Historie

Flanderské hrabství vzniklo v roce 862, kdy Karel Holý jmenoval Balduina Železné paže prvním hrabětem flanderským za zásluhy při obraně proti Vikingům. Baldwin si upevnil postavení sňatkem s Karlovou dcerou Juditou. Jeho potomci rozšířili flanderské území od Šeldy po La Manche. Za Balduina V. v 11. století dosáhly Flandry značné nezávislosti na francouzské koruně. Města Gent, Bruggy a Ypry se stala centry soukenické výroby.

Ve 12. a 13. století zažily Flandry nebývalý ekonomický rozkvět. Flanderské sukno se vyváželo do celé Evropy a Orientu. Bruggy se staly hlavním obchodním přístavem severní Evropy, kde se setkávali kupci z Itálie, Hanzy a Anglie. Flanderská města získala rozsáhlé svobody a samosprávu. Konflikt mezi profrancouzskou šlechtou a proanglickými městy vyvrcholil v roce 1302 bitvou zlatých ostruh u Courtrai, kde flanderské milice porazily francouzskou rytířskou armádu.

V roce 1384 zdědil Flandry burgundský vévoda Filip Smělý sňatkem s Markétou Flanderskou. Burgundská vláda přinesla politickou stabilitu a další ekonomický rozvoj. Filip Dobrý a Karel Smělý učinili z Flander jádro svého státu. Po smrti Karla Smělého v roce 1477 přešly Flandry na Habsburky. Gent se v roce 1540 vzbouřil proti Karlu V., ale povstání bylo tvrdě potlačeno. V 16. století se ekonomické těžiště přesunulo z Brugg do Antverp.

Během nizozemské revoluce se Flandry staly bojištěm mezi Španělskem a povstalci. Po pádu Antverp v roce 1585 emigrovali protestanti na sever, což způsobilo ekonomický úpadek. Jižní Flandry zůstaly pod španělskou a později rakouskou vládou jako součást Španělského a Rakouského Nizozemí. Severní část Flander připadla Spojeným provinciím jako Státní Flandry. Francouzská revoluce ukončila v roce 1795 existenci Flanderského hrabství, území bylo začleněno do Francie a později rozděleno mezi Belgii, Francii a Nizozemsko.

Flanderské mincovnictví

Flandry byly průkopníkem v ražbě velkých stříbrných grošů ve 13. století. Flanderský groš ražený od roku 1275 vážil 4,5 gramu a nesl obraz lva, symbolu Flander. Tyto groše se staly vzorem pro mincovnictví v celé severozápadní Evropě. Zlatý flanderský jezdec zavedený Ludvíkem z Male v roce 1370 patřil k nejcennějším evropským mincím. Kvalita flanderských ražeb byla přísně kontrolována městskými cechy.

Hlavní mincovny fungovaly v Bruggách, Gentu a Lille. Burgundští vévodové sjednotili flanderské mincovnictví s brabantským systémem. Za Karla V. razily Flandry karolské guldeny a reály, které se staly mezinárodní obchodní měnou. Flanderské mincovní techniky a vzory ovlivnily ražby v celých Nizozemích a severní Francii. Po rozdělení Flander pokračovaly různé mincovní tradice v belgické, francouzské a nizozemské části.

Zajímavosti

• Bitva zlatých ostruh v roce 1302 byla první porážkou těžké jízdy pěchotou ve středověku
• Flanderské sukno bylo tak jemné, že jeden metr látky vážil méně než 200 gramů
• Jan bez Bázně nechal v roce 1407 zavraždit vévodu orleánského, což rozpoutalo občanskou válku ve Francii
• Bruggská burza byla první stálou burzou v Evropě, fungovala od roku 1309
• Flanderský groš byl tak rozšířený, že se stal základem polského grošového systému
• Ve Flandrech vznikly první evropské loterie a veřejné hodiny na radnicích