František Ferdinand d'Este
František Ferdinand d'Este (1863-1914) byl rakousko-uherský arcivévoda a následník trůnu, jehož zavraždění v Sarajevu 28. června 1914 rozpoutalo první světovou válku. Reformní plány na přeměnu dualismu v trialismus a jeho morganatické manželství činily z něj kontroverzní postavu. Pamětní mince s jeho portrétem jsou vzácné, protože zemřel před nástupem na trůn.
Historie
František Ferdinand se narodil v Grazu jako syn arcivévody Karla Ludvíka, mladšího bratra císaře Františka Josefa I. Po smrti korunního prince Rudolfa v Mayerlingu 1889 a svého otce 1896 se stal následníkem trůnu. Získal důkladné vojenské vzdělání, dosáhl hodnosti generálního inspektora armády. Jeho cesta kolem světa 1892-1893 rozšířila obzory - navštívil Indii, Japonsko, Ameriku. Byl vášnivý lovec - zastřelil přes 270 000 zvířat, což dokumentoval v obsesivních statistikách.
Osudové bylo setkání s českou hraběnkou Žofií Chotkovou na plese v Praze 1894. Jejich vztah narazil na odpor dvora - Žofie nebyla z panovnické rodiny. František Ferdinand prosadil sňatek ultimátem císaři, ale musel podepsat morganatický revers - děti nebudou mít nástupnická práva. Svatba 1. července 1900 v Zákupech byla skromná. Manželství bylo šťastné, narodily se tři děti - Žofie, Max a Arnošt. Žofie dostala titul vévodkyně z Hohenberka, ale byla ponižována při dvorních ceremonií. František Ferdinand vybudoval pro rodinu rezidenci v Konopiště, kde shromáždil sbírku zbraní a umění.
Politicky František Ferdinand plánoval zásadní reformy. Chtěl nahradit dualizmus trializmem - vytvořit jihoslovanskou část monarchie. Tento plán znepokojoval Maďary i srbské nacionalisty. Byl protimagyarský, protiitalský, ale překvapivě mírumilovný - odmítal preventivní válku proti Srbsku. Jeho kancelář v Belvederu připravovala reformní plány. Osudná cesta do Sarajeva byla proti varováním - datum 28. června bylo srbským svátkem Vidovdan. První atentát bombou přežil, ale odmítl změnit program. Gavrilo Princip ho zastřelil při náhodném setkání po změně trasy. Jeho smrt rozpoutala řetězec událostí vedoucích k světové válce.
František Ferdinand a numismatika
František Ferdinand nikdy nerazil oficiální mince jako panovník, protože zemřel před nástupem na trůn. Existují však vzácné pamětní medaile vydané k významným událostem jeho života - jmenování následníkem 1896, svatba 1900, návštěvy provincií. Tyto medaile v bronzu a stříbře nesou jeho portrét v uniformě s řády. Některé kontroverzně zobrazují i Žofii, což dvůr nelibě nesl.
Zajímavé jsou neoficiální ražby a návrhy. Připravovaly se zkušební ražby korunovačních mincí s portrétem Františka Ferdinanda jako císaře Františka II. - tyto návrhy zůstaly v šuplíku. Po atentátu byly raženy smuteční medaile, často s protiválečnými nápisy. Srbské nacionalistické skupiny vydaly medaile oslavující Principa jako hrdinu. Numismaticky nejcennější jsou předměty z jeho sbírek - František Ferdinand byl vášnivý sběratel historických mincí, zejména s loveckou tematikou. Jeho numismatická sbírka v Konopiště čítala přes 5000 kusů. Paradoxně člověk, který nikdy nerazil vlastní mince, se stal jednou z nejtragičtějších postav evropské historie zobrazovaných na pamětních ražbách dodnes.
Zajímavosti
- František Ferdinand nosil přiléhavé šaty se všitými korsety - byl posedlý vojenským vzhledem
- V Konopiště měl tři střelnice - pro pistole, pušky a kuše - střílel denně
- Jeho auto z atentátu (Gräf & Stift) prý přináší smůlu - sedm následných majitelů zemřelo tragicky
- Zkušební ražba koruny s jeho portrétem z roku 1914 je nejdražší rakouskou mincí - nikdy nevydaná
- Princip byl příliš mladý na trest smrti - dostal 20 let, zemřel na tuberkulózu 1918