Fridrich Falcký

Fridrich Falcký, známý jako "zimní král", byl český král v letech 1619–1620 během českého stavovského povstání. V numismatice představují jeho mince unikátní doklady nejkratšího panování v české historii a počátku třicetileté války.

Historie

Fridrich se narodil 26. srpna 1596 v loveckém zámečku Deinschwang u Ambergu jako syn falckého kurfiřta Fridricha IV. z rodu Wittelsbachů. Po otcově smrti roku 1610 se stal falckým kurfiřtem a vedoucí osobností Protestantské unie. Roku 1613 se oženil s Alžbětou Stuartovnou, dcerou anglického krále Jakuba I., což mu zajistilo významné mezinárodní vazby. Po pražské defenestraci roku 1618 a sesazení Ferdinanda II. hledaly české stavy nového panovníka. Fridrich po dlouhém váhání přijal českou korunu a 4. listopadu 1619 byl korunován v svatovítské katedrále. Jeho panování bylo poznamenáno kalvínskou "očistou" pražských kostelů, která pobouřila lid, a neschopností získat zahraniční podporu. Po porážce ve slavné bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 uprchl z Prahy a do českého království se již nikdy nevrátil. Postupně ztratil všechna svá panství a žil v exilu v Haagu. Zemřel 29. listopadu 1632 v Mohuči za nevyjasněných okolností, pravděpodobně na tyfus. Jeho přezdívka "zimní král" připomíná, že na českém trůně vydržel pouze jeden rok a čtyři dny.

Mincovnictví Fridricha Falckého představuje numismaticky nejpestřejší produkci krátkodobého panování v českých dějinách. Navzdory pouhému roku vlády nechal razit široké spektrum nominálů v několika mincovnách. Hlavními razebními centry byly Praha, Kutná Hora, Jáchymov, Opava, Olešnice a po útěku i Heidelberg. Ražené nominály zahrnovaly tolary, 10 dukáty, 5 dukátů, dukáty, 48 krejcarů, 24 krejcarů, 12 krejcarů, 6 krejcarů a bílé peníze. Pražská mincovna razila především zlaté mince velkých nominálů pomocí tolarových razidel. Na líci mincí se objevuje obraz stojícího krále ve zbroji mezi českým a falckým znakem s titulaturou FRIDERICVS D G REX BOEMIAE, na rubu pak dělený pětidílný erb. Charakteristickým rysem jsou tzv. "kipper" mince s nižším obsahem drahého kovu, které odrážejí finanční tíseň povstání. Technická kvalita byla různorodá - od kvalitních zlatých ražeb po hrubší stříbrné mince razené za účelem rychlého získání financí na válku.

Význam pro investory a sběratele

Mince Fridricha Falckého patří mezi nejžádanější české numismatické raritky díky dramatickému historickému kontextu a extrémní vzácnosti. Jejich hodnota vyplývá z nejkratšího období ražby v české historii a symbolického významu jako mince "posledního nekatolického krále". 

Příklady

Nejslavnější je desetidukát 1620 z pražské mincovny mincmistra Pavla Škréty, považovaný za vrchol české zlaté mincovní tvorby. Vzácné jsou také tolary s portrétem krále a 48krejcarové klipové mince. Zajímavé jsou korunovační žetony z roku 1619 s motivem pěti rukou držících korunu.

Zajímavosti

• Fridrich je jediný český král, jehož panování trvalo méně než dva roky, což činí jeho mince nejkratší královskou emisí v českých dějinách.
• Pro financování obrany přivedl své falcké kurfiřtství do bankrotu, když poslal do Čech dvě tuny zlata na výrobu mincí.
• Jeho mince jsou posledními královskými mincemi předhabsburského typu v českých zemích, protože po Bílé hoře nastoupila úplně jiná měnová politika.
• Některé mince nesou dvojí titul - český královský i falcký kurfiřtský, což dokumentuje jeho evropský rozměr panování.
• Pražský desetidukát patří k nejdražším českým mincím kdy vydraženým, což odráží nejen numismatickou, ale i historickou hodnotu "zimního krále".