Fridrich Falcký
Fridrich Falcký (1596–1632), zvaný „zimní král", byl kurfiřt falcký a efemérní český král (1619–1620), jehož krátká vláda skončila porážkou v bitvě na Bílé hoře. Jeho vzácné mince ražené během jediného roku panování v Čechách představují numismatické rarity dokládající dramatický počátek třicetileté války a pokus o vytvoření protestantské monarchie ve střední Evropě.
Historie
Fridrich V. Falcký se narodil 26. srpna 1596 v Ambergu jako syn falckého kurfiřta Fridricha IV. Roku 1613 se oženil s Alžbětou Stuartovnou, dcerou anglického krále Jakuba I., což mělo posílit protestantskou alianci v Evropě. Jako vůdce Protestantské unie a kurfiřt kontrolující strategické Porýní představoval jednu z klíčových figur evropské protestantské politiky.
Po pražské defenestraci 23. května 1618 vypověděly české stavy poslušnost císaři Ferdinandovi II. a hledaly nového panovníka. Volba padla na Fridricha Falckého jako představitele protestantského tábora. Dne 26. srpna 1619 byl českými stavy zvolen králem a 4. listopadu téhož roku korunován v katedrále sv. Víta posledním nekatolickým administrátorem Jiřím Dikastem.
Fridrichova vláda v Čechách trvala pouhých 13 měsíců, což mu vyneslo posměšný přídomek „zimní král". Jeho kalvínské vyznání a ikonoklastické tendence jeho dvora vyvolaly odpor i u umírněných protestantů. Odstranění mariánského obrazu z Karlova mostu a ničení katolických symbolů alienovalo značnou část obyvatelstva. Nedostatek finanční a vojenské podpory od protestantských spojenců zpečetil jeho osud.
Rozhodující střetnutí přišlo 8. listopadu 1620 na Bílé hoře u Prahy. Stavovské vojsko vedené Kristiánem z Anhaltu bylo rozdrceno císařsko-ligistickými silami pod velením Maxmiliána Bavorského a Buquoye. Fridrich uprchl z Prahy ještě téže noci, ponechav korunu i zemi svému osudu. Jeho útěk přes Slezsko a Braniborsko do Haagu znamenal definitivní konec protestantských nadějí v Čechách.
Z hlediska mincovnictví představuje Fridrichova vláda mimořádně zajímavé období. Přes krátké trvání stihl razit kompletní sadu nominálů od zlatých dukátů po drobné krejcary. Mincovny v Praze, Kutné Hoře a Českých Budějovicích produkovaly ražby s českým lvem a falckým znakem, demonstrující legitimitu nové vlády. Kvalita ražeb však postupně klesala kvůli nedostatku drahých kovů a potřebě rychle razit mince pro žold vojska.
Po porážce byly Fridrichovy mince systematicky stahovány a přetavovány. Císařské patenty nařizovaly jejich výměnu pod trestem smrti. To činí z dochovaných exemplářů extrémně vzácné numismatické památky. Paradoxně některé kiperové ražby z jeho éry přežily, protože byly součástí inflační vlny let 1621-1623.
Mincovní typy a charakteristika
Fridrichovy české ražby nesou charakteristickou ikonografii kombinující český státní symbol s falckými heraldickými prvky. Na aversu je zpravidla český dvouocasý lev ve skoku, na reversu čtvrcený štít s falckým lvem a bavorskými kosočtverci. Latinské opisy titulují Fridricha jako FRIDERICVS D.G. REX BOHEMIAE (z Boží milosti král český).
Zlaté mince zahrnovaly dukáty a vzácné vícedukáty až do desetidukátů. Nejvzácnější je desetidukát ražený jako dar pro významné podporovatele, dnes známý pouze ve třech exemplářích. Stříbrné nominály představovaly tolary, půltolary, čtvrttolary a orty. Tolar z roku 1620 s Fridrichovým poprsím v kyrasu patří k nejikoničtějším českým mincím.
Drobné mince – trojkrejcary, krejcary a bílé peníze – byly raženy ve velkých množstvích pro běžný platební styk. Jejich kvalita rapidně klesala, jak se zhoršovala vojenská situace. Poslední emise z podzimu 1620 obsahovaly minimum stříbra a byly fakticky měděné s tenkou stříbrnou polevou.
Technologicky zajímavé jsou obsidiální ražby z obležených měst věrných Fridrichovi. Známé jsou nouzové mince z Chebu a Plzně, ražené z konfiskovaného církevního stříbra. Tyto čtvercové nebo nepravidelné střížky s primitivním vyražením data a hodnoty představují dramatické svědectví válečného období.
Zajímavosti
- Fridrich Falcký vládl v Čechách přesně 389 dní, což je nejkratší vláda českého krále v historii
- Jeho korunovační desetidukát z roku 1619 dosáhl na aukci ceny 3,2 milionu korun, což je rekord pro české ražby 17. století
- Anglický král Jakub I., Fridrichův tchán, odmítl poskytnout vojenskou pomoc svému zeti, což přispělo k jeho pádu
- Fridrichova manželka Alžběta je známá jako „zimní královna" a jejich vnuk se stal anglickým králem Jiřím I.
- V exilu ve Haagu Fridrich založil Řád podvazku, rytířské bratrstvo českých exulantů
- Některé jeho mince byly přeraženy na ferdinandovské tolary, což je patrné pod silným zvětšením