Fridrich Vilém I.

Fridrich Vilém I. byl pruský král vládnoucí v letech 1713 až 1740, známý jako král voják. Jeho vláda položila základy pruské vojenské moci a vytvořila z Braniborsko-Pruska disciplinovaný absolutistický stát. Pro numismatiku je významný zavedením přísné kontroly mincovnictví a ražbou kvalitních tolarů a zlatých fridrichů d'or, které se staly vzorem pro německé mincovnictví.

Historie

Fridrich Vilém I. se narodil 14. srpna 1688 v Berlíně jako syn prvního pruského krále Fridricha I. a jeho druhé manželky Žofie Šarloty Hannoverské. Od mládí projevoval zálibu ve vojenství a opovržení k přepychu otcova dvora. Po nástupu na trůn v roce 1713 okamžitě zahájil rozsáhlé úsporné reformy. Propustil většinu dvořanů, zrušil nákladné dvorské slavnosti a prodal královské klenoty. Ušetřené prostředky investoval do armády.

Jeho největším dílem byla reforma pruské armády, kterou rozšířil ze 40 tisíc na 80 tisíc mužů, což představovalo čtyři procenta obyvatelstva. Zavedl jednotné uniformy, přísný výcvik a železnou disciplínu. Vytvořil systém kantonů pro odvody a založil kadetní školy pro výchovu důstojníků. Jeho pýchou byl regiment velkých granátníků v Postupimi, kam shromažďoval mimořádně vysoké muže z celé Evropy. Armáda se stala nejlépe vycvičenou a organizovanou silou v Evropě, ačkoliv ji král paradoxně nikdy nepoužil ve velké válce.

Ve vnitřní politice zavedl Fridrich Vilém I. přísný merkantilismus a centralizovanou správu. Založil Generální direktorium pro řízení financí a správy. Podporoval rozvoj manufaktur, zejména textilních, a přijímal protestantské uprchlíky, kteří přinášeli řemeslné znalosti. Zavedl povinnou školní docházku a nechal postavit tisíce vesnických škol. Jeho hospodářská politika zdvojnásobila státní příjmy a vytvořila přebytkový rozpočet.

Osobně vedl spartánský život, vstával ve čtyři hodiny ráno a celý den věnoval státním záležitostem. Byl známý svou prchlivostí a hrubostí, často bil své dvořany holí. Konflikt se synem, pozdějším Fridrichem II. Velikým, vyvrcholil pokusem prince o útěk a popravou jeho přítele Hanse Hermanna von Katte. Fridrich Vilém I. zemřel 31. května 1740 v Postupimi a zanechal svému synovi silný stát s plnou pokladnicí a nejlepší armádou v Evropě.

Mincovnictví za Fridricha Viléma I.

Pruské mincovnictví za Fridricha Viléma I. prošlo důležitou reformou a standardizací. Král zavedl přísnou kontrolu mincoven a sjednotil měnový systém podle lipského mincovního řádu. Hlavními nominály byly stříbrné tolary, jejich části a zlaté fridrichy d'or v hodnotě 5 tolarů. Mince nesly na líci panovníkův portrét s latinským opisem a na rubu pruskou orlici s hohenzollernským erbem na prsou.

Charakteristickým rysem mincí této doby byla vysoká kvalita ražby a přesné dodržování váhy a ryzosti. Fridrich Vilém I. osobně dohlížel na mincovny v Berlíně a Královci. Zlaté fridrichy d'or se staly uznávanou mezinárodní měnou a byly napodobovány v dalších německých státech. Král také nechal razit pamětní tolary na významné události, jako byla svatba následníka trůnu nebo výročí reformace.

Zajímavosti

• Fridrich Vilém I. měl obsesi vysokými vojáky a jeho regiment granátníků zahrnoval muže přes dva metry vysoké
• Večery trávil v kuřáckém kabinetu s důstojníky a ministry, kde se řešily státní záležitosti při pivu a dýmce
• Nenáviděl francouzskou módu a zakázal nošení paruk a krajek u dvora
• Jeho tolary s nápisem Nec soli cedit jsou dodnes vyhledávané sběrateli pro svou kvalitu
• Zanechal svému synovi válečnou pokladnu s 8 miliony tolarů, největší finanční rezervu v Evropě
• Osobně kontroloval účty a podepisoval každý výdaj státní pokladny