Frýdlantské vévodství

Frýdlantské vévodství bylo suverénní knížecí stát v severních Čechách existující v letech 1622 až 1634, které vytvořil Albrecht z Valdštejna jako ekonomickou základnu své vojenské moci. Vévodství razilo vlastní mince, kontrolovalo obchod a průmysl a jeho příjmy 4 miliony zlatých ročně financovaly největší soukromou armádu Evropy.

Historie

Frýdlantské vévodství vzniklo jako odměna pro Albrechta z Valdštejna za vojenské služby císaři Ferdinandu II. během českého stavovského povstání. Valdštejn získal zkonfiskované panství Frýdlant v roce 1622 za 150 000 zlatých, což byla zlomková cena jeho skutečné hodnoty. Systematicky skupoval okolní statky zkonfiskované povstalcům - Liberec, Semily, Český Dub, Lemberk. Do roku 1624 vytvořil kompaktní území o rozloze 9 000 km² s 200 000 obyvateli. Císař povýšil Frýdlant na vévodství privilegiem z 13. března 1624 s právem razit mince, vybírat cla a vést vlastní zahraniční politiku. Valdštejn se stal prvním českým vévodou od vymření Rožmberků.

Ekonomická organizace vévodství byla revoluční pro svou dobu. Valdštejn zavedl merkantilní systém maximalizující příjmy pro financování armády. Monopolizoval výrobu a obchod - železo z hamrů v Raspenavě, plátno z Liberce, obilí z velkostatků. Liberecké soukenické cechy dostaly výsady výměnou za fixní dodávky sukna pro armádu. Založil manufaktury - zbrojovky v Hořicích a Jičíně produkovaly 1000 mušket měsíčně. Kontroloval obchodní cesty přes Krkonoše do Slezska vybíraje cla 200 000 zlatých ročně. Celkové příjmy vévodství dosahovaly 4 miliony zlatých ročně, více než většina německých kurfiřtství.

Mincovnictví bylo klíčovým prvkem Valdštejnovy ekonomické strategie. Jičínská mincovna založená 1626 razila stříbrné tolary, půltolary a čtvrttolary s Valdštejnovým portrétem a titulem DUX FRIEDLANDIAE. Kvalita mincí byla vysoká - 25,98 gramů stříbra ryzosti 875/1000. Roční produkce dosahovala 500 000 tolarů. Valdštejn využil mincovní právo k podpoře obchodu - jeho tolary byly preferovanou měnou v severních Čechách a Slezsku. Zlaté dukáty s valdštejnským erbem a heslem INVITA INVIDIA (Navzdory závisti) demonstrovaly suverenitu. Celkem bylo vyraženo přes 2 miliony frýdlantských mincí, které obíhaly ještě desetiletí po Valdštejnově smrti.

Vojenská moc Valdštejna rostla s ekonomickou silou vévodství. Jeho armáda vzrostla ze 40 000 mužů v roce 1625 na 100 000 v roce 1632 - největší soukromá armáda v evropských dějinách. Systém kontribucí vynalezený Valdštejnem znamenal, že armáda se živila z okupovaných území - "válka živí válku". Každý pluk stál 700 000 zlatých ročně, ale kontribuce přinášely 20 milionů. Valdštejn osobně půjčoval císaři - do roku 1630 dosáhly půjčky 7 milionů zlatých. Jako zástavu držel celé země - Meklenbursko získal 1628 jako dědičné vévodství za dluh 2 miliony. Jeho ekonomická moc překonávala většinu evropských panovníků.

Politický pád Valdštejna začal jeho přílišnou mocí a nezávislostí. Po vítězství u Lützenu 1632 jednal samostatně se Sasy a Švédy o míru, což vzbudilo podezření z velezrady. Císař vydal 24. ledna 1634 tajný patent o sesazení Valdštejna. Dne 25. února 1634 byl Valdštejn zavražděn v Chebu irskými důstojníky pod velením plukovníka Waltera Buttlera. Frýdlantské vévodství bylo okamžitě obsazeno císařskými vojsky. Valdštejnův majetek odhadovaný na 20 milionů zlatých byl zkonfiskován. Ferdinand II. rozdělil vévodství - Frýdlant dostal generál Matthias Gallas, další části věrní důstojníci. Jičínská mincovna byla uzavřena, ražební právo zrušeno.

Odkaz frýdlantského vévodství přesáhl jeho krátkou existenci. Valdštejnův ekonomický model inspiroval pozdější vojenské podnikatele - armády se staly obchodním artiklem. Merkantilní systém vévodství předznamenal státní kapitalismus. Urbanizace a industrializace severních Čech započatá Valdštejnem pokračovala - Liberec se stal textilním centrem monarchie. Valdštejnské mince jsou dnes cennou numismatickou raritou - tolar z roku 1632 se prodává za 100 000 korun. Gallasové drželi Frýdlant do roku 1757, Clam-Gallasové do roku 1945. Valdštejnský palác v Praze, postavený za 700 000 zlatých, dnes slouží Senátu. Frýdlantské vévodství zůstává jedinečným příkladem kvazi-suverénního státu vybudovaného podnikatelským géniem jednoho muže.

Ekonomický systém a správa Frýdlantského vévodství

Valdštejn vytvořil centralizovanou správu s kanceláří v Jičíně řídící 24 panství. Každé panství mělo hejtmana odpovědného za výběr daní, robot a naturálních dávek. Robotní povinnost byla monetizována - poddaní platili 2 zlaté ročně místo 3 dnů roboty týdně. Daňový systém zahrnoval kontribuci (přímá daň), akcíz (spotřební daň na pivo a víno), cla na 15 celnicích. Židovské obce platily zvláštní toleranční daň 10 000 zlatých ročně. Celková daňová zátěž 20 zlatých na osobu byla dvojnásobek českého průměru, ale ekonomický růst to kompenzoval.

Průmyslová politika kombinovala monopoly s investicemi. Železářství produkovalo 2000 tun železa ročně, export do Saska a Polska. Textilní manufaktury v Liberci zaměstnávaly 3000 lidí, roční produkce 100 000 kusů sukna. Pivovarnictví s 50 pivovary generovalo 300 000 zlatých zisku. Lesní hospodářství těžilo 50 000 sáhů dřeva pro stavbu lodí v Hamburku. Valdštejn investoval do infrastruktury - silnice Jičín-Liberec, regulace Jizery, meliorace 10 000 hektarů. Založil školy, špitály, lékárnu v Jičíně. Jeho ekonomický model maximalizoval produktivitu kombinací nevolnické práce s počátky kapitalismu. Frýdlantské vévodství dosáhlo vyššího HDP na hlavu než zbytek Čech a demonstrovalo potenciál centralizovaného řízení ekonomiky.

Zajímavosti

• Valdštejn vlastnil 9 paláců, 24 zámků a 51 statků - byl nejbohatším mužem Evropy po španělském králi
• Jeho osobní garda 1000 kyrysníků v pozlacených zbrojích stála ročně tolik co celé vévodství Sasko-Výmar
• Valdštejnský tolar z roku 1633 s heslem LEGITIME CERTANTIBUS (Spravedlivě bojujícím) je nejdražší česká mince - 2,5 milionu korun
• V Jičíně nechal Valdštejn postavit kartografické centrum, kde vznikla nejpřesnější mapa Evropy své doby